Klíčové momenty sezony pod lupou - část druhá

Dlouhá šňůra zranění a porážek

V období mezi pětatřicátým kolem a závěrem základní části vznikla v libereckém klubu nenadálá situace. Do péče doktora Mormana se postupně dostáválo stále více hráčů, trenéři tak museli povolávat hokejisty z prvoligového Vrchlabí nebo si vypomoci z jiných klubů hostováním. Ale ani tyto posily nestačily záplatovat rozrůstající se díry v sestavě, největší problémy se soustřeďovaly především v ofenzívě. Tam v několika zápasech naskočili místo zraněných utočníků i obránci a nejednou se dokonce stalo, že celá čtvrtá formace byla složena pouze z beků. Pro tuto pozici „falešného útočníka“ vybral Dušan Gregor například Krsteva nebo Lukáše Dernera, jemuž se i přes svou novou úlohu podařilo skórovat.

Spolu s rozrůstající marodkou tak přišly i očekávané porážky. Mužstvo se nedokázalo vyrovnat především s absencí dvou nejproduktivnějších hráčů – Plodka s Čermákem, a příliš gólů tak do sítě soupeře nepřibylo. Zraněnou dvojici částečně nahradili Kašpařík a Pletka, avšak poslepovaný zbytek týmu se k dobrým výkonům těchto hráčů nepřidal. Liberečtí se proto v blížícím se závěru základní části trápili a černou sérii porážek dotáhli až na číslo osm.

Snadná práce s mistrem, poté boj se Slavií

Špatná situace podještědského týmu se začala zlepšovat v samém konci základní části. Většina Tygrů se již uzdravila a Liberec dokázal protrhnout sérii porážek. Nejdříve v jedenapadesátém kole odjela s prázdnou Plzeň a poté Bílí Tygři oslavili poslední kolo výhrou ve Zlíně. Těsně před vyřazovacími boji tak byla nálada v táboře trenéra Gregora o něco veselejší, určitě více než u soupeře pro čtvrtfinále – HC Sparty Praha.

Úřadující mistr extraligy totiž také neměl nijak oslňující poslední čtvrtinu dlouhodobé části soutěže. Nakonec se ukázalo, že na play-off se lépe připravili Liberečtí, když v pouhých čtyřech utkáních vyřadili svého protivníka ze hry o titul. Důležitým faktorem se stala forma brankářských jedniček Duby a Pince. Prvně jmenovaný měl problémy se zraněním, a tak musel první dva zápasy vynechat. Naopak Marek Pinc se prezentoval výtečnými výkony a spolu s Leošem Čermákem se stal nejvýraznější postavou série. Souhrn celého čtvrtfinále si můžete připomenout zde.

Dalším soupeřem se stal druhý pražský klub – HC Slavia Praha. Semifinálová utkání už byla o poznání vyrovnanější a díky tomu také o mnoho vypjatější. Trenéři i hráči obou klubů se na tiskových konferencích nebo prostřednictvím médií pouštěli do slovních přestřelek, podobně „vyhecovaná“ situace poté byla k vidění i na ledě. Na rozhodčí byl díky různým obviňováním ze simulování a nesportovního chování vyvinut obrovský tlak, který následně někteří z nich neustáli. Dokladem může být například článek uveřejněný na oficiálním webu Slavie - "Skákej, Leo skákej".

Po šesti utkáních, kdy si oba celky udržovaly domácí neporazitelnost, dospěla série až k rozhodujícímu sedmému duelu na ledě Slavie. V něm byli domácí po celou dobu lepším týmem, avšak Pinc dokázal náporu odolávat a nakonec za svá záda pustil jen dvě branky. Ovšem za Liberecké se trefil pouze Podkonický, a když puk nedoklouzal za brankovou čáru ani při závěrečném náporu, do finále se dostala Slavia. Pro Bílé Tygry tak sezona skončila, Pražané ve finále museli svést další bitvu s Karlovými Vary a stejně jako proti Liberci uspěli až v sedmém utkání. Stali se tak extraligovým šampionem ročníku 2007/2008.