Jediným pozitivem byli naši příznivci a sponzoři, právě jim patří náš dík

Sezóna v níž se měli Tygři probojovat mezi nejlepších osm celků dopadla neslavně, Liberec se sám přesvědčil, že druhý rok bývá o poznání těžší než nováčkovský. Z podceňovaného týmu se stal respektovaný soupeř. „Nemyslím si, že bylo chybou, když jsme ohlásili naše předsezónní plány. Rozhodně pak nechci revokovat své prohlášení. Stejně jako každá firma, chtěli jsme a neustále si chceme klást vyšší cíle a posunovat laťku do horních pater. Bohužel, letos jsme na vlastní kůži poznali a v řadě utkání na vlastní oči také viděli ztrátu entuziasmu některých hráčů, ztrátu respektu k soupeři a nejvyšší soutěži. Cítil jsem, jakoby si hráči mysleli, že se to udělá samo. Po posílení týmu bylo patrné, že si určití jedinci mysleli, že jim vítězství spadnou do klína samy. Již od letní přípravy jsme se zaměřovali na hru ze zajištěné obrany, chtěli jsme hrát odzadu, opak byl ale pravdou. Byli jsme nedůrazní, v řadě klíčových momentů navíc pozdě. Odehráli jsme krásná utkání, jako např. doma proti Slavii, kdy se nám podařilo otočit nepříznivý stav nebo poslední televizní duel s Vítkovicemi,“ doplnil ke svým současným pocitům prezident Bílých Tygrů.

Naproti těmto duelů však stojí výsledky opačné, zejména v Litvínově se Liberci vůbec nedařilo. Z obou utkání vyšli domácí jako jasný vítěz nejen, podíváme-li se na konečné skóre, ale zejména na průběh utkání. „Hráči neodevzdávali na ledě výkony odpovídající jejich platům, někteří venku nehráli opakovaně na víc než 30%,“ neskrýval rozčarování Petr Syrovátko.

Klub ve druhé sezóně vyzkoušel, co mohl. Výměna hráčů však pomohla jen v krátkém časovém období, situaci se snažil řešit i nepopulární výměnou trenéra. Josefa Jandače tak po sedmnácti kolech nahradil kliďas Paleček. Prezident klubu se také dokonce veřejně ohradil vůči výkonům některých hráčů. Všechny tyto podněty a impulsy, které se management snažil týmu vnuknout, vyšly do ztracena. „Ze své pozice jsem měl právo na tuto kritiku, neboť jsem odpovědný fanouškům a všem obchodním partnerům, kteří de facto investují své finance do našeho klubu. Hráči by měli odvádět stejnou práci jako každý jiný zaměstnanec. Musí si uvědomit, že tu jsou pro klub a ohánět se osobními statistikami či přítomností na ledě v rozhodujících okamžicích utkání je alibismus, který do našeho klubu nepatří,“ stojí si za svým rozhodnutím a kroky, které učinil v zájmu libereckého klubu i s časovým odstupem. Někteří hráči nepředváděli nejen na ledě očekávané výkony, bohužel se jejich role, jež jim byla pod Ještědem svěřena, neprojevila v pozitivní míře ani v kabině či na veřejnosti, jak management při letních nákupech očekával. Klub vybíral záměrně z hráčů, jež s ním spojuje minulost, v určitých případech to ale bylo sáhnutí vedle...

Klubu tak nezbývá nic jiného než se ze všech chyb a neočekávaných skutečností, které letos nastaly, poučit a co nejvíce si odnést do dalších sezón. „Jediným pozitivem byli naši fanoušci a sponzoři, kterých se díky marketingové práci celého managementu podařilo přivést více než sedm desítek,“ vyzdvihl dva elementy, na nichž by chtěl do budoucna stavět. Právě fanoušci stáli za klubem i v době, kdy se mu vůbec nedařilo, jezdili za ním k venkovním utkáním a snažili se své chráněnce neustále povzbuzovat. „Patří jim velký dík. Snažíme se přiblížit tomu nejlepšímu, co v extralize najdete. To podle mého názoru přesvědčivě dokazují Pardubice nejen dlouhodobou výkonností, ale také práci s fanoušky či sponzory. I naši příznivci se dočkají nové arény, která jim nabídne netušený komfort. Již dnes se proto snažíme o vytvoření úzkých vazeb na fanklub, pro nějž připravujeme jednu z tribun, která bude mít vlastní zázemí s občerstvením. Připravujeme pro ně různé slevy a doprovodné programy,“ připomněl stavbu nového multifunkčního komplexu, v němž se bude také pravidelně hrát hokejová extraliga.

Díky obchodním partnerům se pak klubu podařilo naplnit rozpočet a dostávat svým závazkům ve stanovených lhůtách. Nestalo se tak, že by se hráčům zpozdila výplata nebo nebyl zaplacen jediný přestup. „Velké množství reklam, jež může divák zhlédnout na našich obrazovkách a reklamních panelech, to je pouze takové malé poděkování za jejich podporu. Bez nich bychom se neobešli a extraliga by se ve městě nejspíš vůbec nehrála. Chceme být transparentním klubem a díky jejich podpoře se nám to daří,“ řekl k otázce finančního zajištění.

V příštím roce se v zámoří všeobecně očekává stávka. Nejlepší hokejovou soutěž tak opustí mnoho českých hráčů, kteří by se mohli objevit i v české extralize. Bílí Tygři se proto ve svých plánech na případné posílení obracejí i na americký kontinent. Složitá jednání se však teprve dají očekávat s přelomem měsíce května a června, kdy vrcholí boje o Stanleyův pohár. „Nesmírně rád bych uvítal, kdyby k lock outu nakonec skutečně došlo. Myslím, že by to vneslo do povadající hokejové extraligy nový náboj, na stadionech by se objevili další příznivci, přilákalo by to nové sponzory. Zejména mládež, ale i samotní hráči by se jen mohli učit a sbírat nové zkušenosti. Vzrostla by profesionalita celé soutěže a to je myslím velmi pozitivní věc. Na druhou stranu je třeba říci, že by se řadě hráčů ve svých klubech ztížila situace, a pokud by stávka skončila v rozehrané soutěži, mohlo by to velmi zkomplikovat situaci jednotlivých týmů,“ zauvažoval nad možnými dopady.

Kdo nakonec skončí v sítích libereckého managementu, je těžké předvídat, rozhodovat bude mnoho aspektů, např. finance, délka kontraktu, resp. možnost setrvání v libereckém kádru po celou sezónu. Již nyní však probíhají jednání s potencionálními adepty tygřího dresu. Mezi nimi se objevují brankář Hnilička, jenž deklaroval svůj jasný úmysl vrátit se zpět do extraligy. Do obrany přichází v úvahu Jiří Šlégr, jemuž se po změně působiště zatím velmi dobře daří v Bostonu. Pak jsou zde samozřejmě liberečtí krajánci Čutta, Plíhal a Petr Nedvěd. „V souvislosti s možným příchodem Petra jsme oslovili i jeho spoluhráče z New Yorku Jana Hlaváče,“ upřesnil k možným jednáním. Liberečtí diváci by se mohli dočkat také držitele Stanley cupu s Detroitem, berounského rodáka Jiřího Fišera.

Nerad bych, aby to vypadalo, že se chystáme celý letošní kádr rozprášit a začít budovat nový tým. Vše je věcí diskuse a detailního zhodnocení celé sezóny, což mají na starosti trenéři a management. Chceme do klubu přivést hráče s opravdovým zájmem hrát za Bílé Tygry a reprezentovat město Liberec. Ti si pak musí vytvořit pevný vztah k našemu klubu a prezentovat ho nejen na ledě, ale i v kabině a na veřejnosti. Popularitu hokeje a finance v něm zajišťuje zájem fanoušků. Pokud oni nebudou chodit na zimní stadiony, nebudou ani kluby moci poskytovat hráčům takový komfort, který mají," udělal definitivní tečku za naším rozhovorem prezident Bílých Tygrů Petr Syrovátko.