Nový kondiční trenér Lukáš Vařecha: Budu se snažit kluky naučit správný dechový vzor a zlepšit techniku cviků

Jak se vaše zapojení do mládežnické organizace na pozici kondičního trenéra událo?
Byla to blesková akce, zavolal mi Filip Pešán, že pokud mám chuť pracovat jako kondiční trenér akademie a mohu se dostavit následující den, práce bude moje (usmívá se). Úplné zapojení do organizace to ale není, jsem v ní totiž už skoro patnáct let a jsem rád, že po malé přestávce v Německu, mohu dále pokračovat v Liberci.

Jaké kategorie spadají pod vaší kompetenci a co vše máte na práci?
Mám na starosti mladší dorost, starší dorost a juniory. Postupem času, bych se chtěl více věnovat ještě mladším kategoriím. Děti jsou naše budoucnost a na tom by se mělo stavět.

Je něco, co byste chtěl dělat jinak než je zvykem? Na co budete klást důraz?
Určitě se budu snažit naučit kluky správný dechový vzor a zlepšit techniku cviků, které budou cvičit po celou svoji kariéru. Pokud hráč špatně dýchá a k tomu špatně cvičí, musí se připravit na to, že v juniorech, kde hokej bolí, se s velikou pravděpodobností podívá na operační sál.

U A-týmu pracuje inovativní trenér Aleš Pařez. Vzal jste si z něho nějaký příklad nebo máte jinou filosofii?
Aleš Pařez udělal pro Tygry a potažmo celý český hokej velkou službu. Stál si za svým a všem ukázal, jak se má správně hokej trénovat. Doby, kdy hráč bruslil přes minutu v obloucích bez brzd, už jsou dávno pryč. S Alešem jsem od začátku přípravy v kontaktu a konzultuji s ním tréninky, čímž se od něj i učím. Líbí se mi jeho práce.

Máte už nějaké tréninky za sebou? Jak jste spokojen s pílí hráčů?
Do letní přípravy jsem se zapojil hned od začátku a jsem naprosto spokojen s přístupem všech hráčů. Nesmím zapomenout na trenéry akademie, kteří mi dávají veliký prostor a důvěřují mi. Osobně si zatím zvykám na práci s větším kolektivem, ale jsem si jistý, že to všechno společně vyladíme a kluci budou výborně kondičně připraveni na další sezónu.

V čem si myslíte, že je aktuálně největší problém u tréninku s mladými hráči? Jejich tělo stále vyrůstá, není třeba až taková ochota dělat vše na 100 %...
Jsem velice rád, že padla tato otázka. Pokud každý hokejista má v dnešní době skoliózu páteře, horní a dolní zkřížený syndrom, tak to není problém vysokého objemu tréninku, ale toho, že děti zatěžujeme ve špatných pohybových vzorcích a nekompenzujeme jednostrannou zátěž. Doby, kdy malé dítě hrálo v zimě hokej, v létě fotbal a do toho dělalo mnoho dalších sportovních aktivit, už jsou také dávno pryč. Dnes se dítě více specializuje na jeden sport a místo toho, aby kompenzovalo jednostrannou zátěž z hokeje, rodiče mu zaplatí další trénink na ledě, a tak dále prohlubují problém skoliózy páteře. Neuvědomujeme si, že ještě před deseti lety, dítě celkem dobře kompenzovalo samotné jiným pohybem než je hokej.

Další problém je velice brzký a blízky vztah dítěte s výpočetní technikou. Moje rodiče mě naháněli večer domů a dnes je to přesně naopak. Proto jsme s kamarádem vytvořili projekt formou víkendových pobytů pro všechny mladé sportovce (nejenom hokejisty), abychom se pokusili postupnou cestou tento problém vyřešit. Budu se opakovat, ale děti jsou naše budoucnost.