Bílí Tygři Liberec

Takhle se psaly dějiny…

Date of publication Author Vítězslav Čermák

V extralize hrají už patnáctým rokem a vůbec poprvé jako úřadující mistři. Osud tomu nejspíš chtěl, aby Bílí Tygři obhajovali titul v tak významné sezoně. Česká nejvyšší soutěž totiž slaví velké jubileum, protože své příznivce baví už dlouhých 80 let! A tak se nabízí příležitost připomenout si největší milníky její historie. Nebylo toho málo.

Osm desetiletí trvající soutěž, to už je pořádná doba. Když se v sezoně 1936/37 rozjížděla československá hokejová liga pod názvem Státní liga, asi málokdo tušil, co s ní bude dál. A to především kvůli politické situaci a hrozbě druhé světové války, která se nakonec naplnila.

Vůbec první ligové utkání se odehrálo 3. ledna 1937 mezi Spartou a Vítkovicemi na kluzišti u Sportovního pavilonu ve Vítkovicích. Historický souboj nakonec nenašel vítěze, když se soupeři rozdělili smírně 1:1. Na hokej si tehdy našlo cestu velmi slušných 2483 diváků. „Před startem sezony Vítkovice značně investovaly do rekonstrukce kluziště. Byly postaveny nové tribuny a kapacita tak dosahovala 5000 míst. Zřízeno bylo nové výkonné osvětlení,“ popisoval tehdejší zázemí Zdeněk Janiurek, současný manažer komunikace Vítkovic.

Celý zápas se odehrál za oblevy a na jeho konci navíc pršelo. Sparťané nastoupili v černých dresech s bílým „S“, domácí v červeném s výšivkou SSKV. Dodnes se vedou spory o první ligový gól. V 7. minutě tohoto souboje se trefil domácí útočník Vilém Kubeček, avšak v souběžně hraném duelu mezi Slavií a Popradem vstřelil už v 15. vteřině gól Rudolf Tomášek. Jestli to ale bylo dříve i podle reálného času, to dodnes nikdo s jistotou neví.

I to ale patří k úplným začátkům.

V tabulce celkem bojovalo osm týmů systémem každý s každým. Po sedmi utkáních se tak rozhodlo o konečném vítězi. Tím se stal v úvodní sezoně, ostatně jako v pěti dalších, tým LTC Praha, který ve své době jen těžko hledal přemožitele. „LTC Praha byl klubem evropské extratřídy, mnohem raději by se utkal s mezinárodně kvalitnějšími soupeři. Doma jasně dominoval, neměl soupeře,“ popisuje sportovní historik Miloslav Jenšík.

Hned druhý ročník, který byl na několik let také posledním, se dočkal rozšíření počtu týmu. Z osmi celků jich bylo čtrnáct a nastupovaly ve dvou skupinách po sedmi. Vítězové skupin si to pak spolu rozdali ve finále. Zajímavostí bylo, že většina týmů neodehrála plný počet šesti

utkání ve skupině, neboť se už dříve rozhodlo o vítězích. Některé duely zároveň nebyly sehrány kvůli špatnému počasí či nekázni některých hráčů.

Druhá světová válka odsunula hokej do pozadí, a tak se v následujících sedmi letech nehrála celostátní soutěž, nýbrž Českomoravská liga, jejíž základem byla tzv. župní mistrovství. I ta ale patřila LTC, které si připsalo dalších pět titulů. Československá liga se znovu rozběhla hned po válce v sezoně 1945/46 a LTC Praha pokračovalo ve své nadvládě, která trvala až do ročníku 1949/50.

V sezoně, kdy byl poprvé stanoven pevný řád hracích dnů, se z titulu radoval klub ATK Praha. Prvním mimopražským týmem, jenž ovládl nejvyšší soutěž, byly SKP České Budějovice o rok později.

POČET TÝMŮ V NEJVYŠŠÍ SOUTĚŽI

V Československé, později i české nejvyšší soutěži se postupně vystřídalo 55 týmů, z čehož osm bylo slovenských. Dohromady 21 z nich se alespoň jednou radovalo z mistrovského titulu, včetně Bílých Tygrů Liberec v poslední sezoně.

Padesátá léta se nesla ve znamení ligové expanze. V té době se v Československu postavilo několik zimních stadionů, díky čemuž vzrostl počet účastníků, a zvýšil se počet utkání. V jedné sezoně hrálo nejvyšší soutěž až 21 týmů. I přesto ale nebyl počet týmů pevně daný. Z kraje padesátých let se hrálo na tři skupiny po šesti či sedmi členech, později na dvě skupiny, až se počet účastníků ve druhé polovině padesátých let ustálil na 12, kdy hrál každý s každým dvoukolově. V tomto období vládla Rudá Hvězda Brno, později i pod názvem ZKL Brno. Mezi sezonami 1954/55 - 1965/66 brněnský celek dominoval a získal dohromady 11 titulů.

Soutěž se po svém ztenčení zkvalitnila. V šedesátých letech došlo i k několika úpravám pravidel. Například dvouminutový trest byl nově ukončen po využití přesilovky. V sezoně 1965/66 se začalo vůbec poprvé zveřejňovat pořadí kanadského bodování a změnil se i herní systém, který je od té doby čtyřkolový. Stejně jako dominovalo Brno od poloviny 50. do poloviny 60. let, dařilo se něco podobného v následující dekádě i Dukle Jihlava. Během osmi sezon se armádní klub radoval hned sedmkrát. A díky úspěchům z 80. a kraje 90. let se stala Dukla s 12 tituly vůbec nejúspěšnějším týmem československé hokejové historie.

TÝMY S NEJVÍCE TITULY

Dukla Jihlava - 12

Kometa Brno - 11

LTC Praha - 11

Sparta Praha - 8

Kladno, Vsetín, Pardubice - 6

historie 1

Sedmdesátá léta se dají označit jako zlatý věk nejvyšší soutěže. Liga se stala základnou pro československou reprezentaci, která v tomto desetiletí třikrát triumfovala na mistrovství světa. Především kvůli politické situaci zůstávali nejlepší hráči v domácí soutěži, a stejně tak se tu neobjevovali cizinci. Hvězdy jako Ivana Hlinku, Vladimíra Martince, Milana Nového či bratry Holíky netřeba představovat. Lize vládla Jihlava, kterou ve druhé polovině dekády vystřídalo SONP Kladno, později Poldi Kladno.

„Mockrát jsem si po letech promítal, co jsem hokeji obětoval. Abych byl dobrej, hodně jsem dřel. Pamatuju si, jak kamarádi sedávali na plůtku a říkali, že jdou ven. Za holkama, za zábavou. Já bych rád s nimi, ale zároveň jsem věděl, že musím trénovat. Nešel jsem. Velká vítězství a krásné góly pak byly odměnou,“ vzpomínal na zlaté časy nejlepší střelec v historii nejvyšší soutěže Milan Nový, který vsítil už nejspíš nepřekonatelných 471 branek.

Éra sedmdesátých let je rovněž známá experimenty s herním systémem a ustanovením pevných pravidel. Nově museli hokejisté od roku 1970 nosit přilby. V sezoně 1970/71 se po vzoru NHL začalo hrát play-off, od kterého se ale po dvou letech upustilo. Od ročníku 1973/74 by1a utkání dle pokynu IIHF definitivně řízena třemi rozhodčími. Slovan Bratislava byl nakonec tím, kdo ukončil českou hegemonii, když v sezoně 1978/79 triumfoval jako vůbec první slovenský tým.

NEJLEPŠÍ STŘELCI LIGOVÉ HISTORIE

1. Milan Nový - 474 gólů

2. Vladimír Růžička - 431 gólů

3. Viktor Ujčík - 410 gólů

4. Josef Černý - 403 gólů

5. Vincent Lukáč - 393 gólů

historie 2

Jihlava se vrátila na výsluní zkraje osmdesátých let a velmi úspěšné byly i Košice s Pardubicemi. Obě mužstva se ve druhé polovině dekády přetahovala o konečné prvenství. Zřejmě jim hodně svědčil nový systém soutěže. Od sezony 1985/86 se totiž znovuzavedlo play-off, které funguje nepřetržitě dodnes. Konec desetiletí byl ovlivněn sametovou revolucí, která uvolnila tehdejší poměry a způsobila odliv hráčů do NHL i jiných evropských soutěží.

V důsledku toho liga částečně ztratila svoji kvalitu, než se situace stabilizovala. Počet účastníků byl v lize upraven v roce 1990, kdy došlo k rozšíření na 14 týmů, což s výjimkou ročníků 1993/94 a 1994/95 platí dodnes. V roce 1992 se rozpadlo Československo, což přímo ovlivnilo i nejvyšší soutěž. Ta se rozdělila a od sezony 1993/94 vznikly dvě samostatné soutěže v České republice a na Slovensku. Posledním vítězem společné ligy se tak stala pražská Sparta, pro kterou to byl čtvrtý titul v historii.

Úvodní ročník nově vzniklé soutěže pod názvem Extraliga ledního hokeje patřil Olomouci, která vyhrála svůj první a dosud zároveň poslední titul. Když ale řekneme 90. léta a počátky české nejvyšší soutěže, každý si vybaví jiný tým. Vsetín tehdy vstoupil do extraligy v sezoně 1994/95 a hned ve své premiérové sezoně dokázal triumfovat, což se žádnému jinému mančaftu předtím nepovedlo.

Majitelem štědře dotovaný valašský klub ve své jízdě pokračoval i v následujících letech, které si zcela podmanil. Pod názvy Dadák, Petra a Slovnaft pětkrát v řadě triumfoval. Po jednoleté pauze pak Vsetín přidal šestý titul na začátku nového milénia, a stal se tak nejúspěšnějším týmem v historii samostatné nejvyšší soutěže. Peníze hrály v hokeji po sametové revoluci stále větší roli, čehož dokázalo využít právě vsetínské vedení. Týmem tak prošlo mnoho v té době bývalých či současných reprezentantů.

I přes stále častější odchody hráčů do zámoří či jinam po Evropě, které byly způsobené tituly mistrů světa a olympijským zlatem v Naganu, si liga udržela svůj vysoký standard. Vsetínská éra po šestém titulu skončila a liga se pomalu přehoupla do své druhé dekády. Od té doby už žádný jiný tým tolik nedominoval a extraliga se výrazně vyrovnala. Vlastně každý rok má mistrovské ambice hned několik mužstev a rozložení sil se pravidelně střídá.

NEJDELŠÍ ZÁPASY V EXTRALIZE

1. České Budějovice - Vítkovice 2:3p (5. předkolo play-off, 2012/13) - 113:51

2. Zlín - Plzeň 3:4p (7. finále, 2012/13) - 96:15

3. Pardubice - Plzeň 3:4p (7. čtvrtfinále, 2008/09) - 86:07

4. Sparta - Liberec 1:2p (6. finále, 2015/16) - 85:09

5. Liberec - Slavia 3:4p (7. čtvrtfinále, 2010/11) - 73:05

historie 3

Extraliga ušla během své osmdesátileté historie velký kus cesty a ruku v ruce s tím, jak se vyvíjí hokej, se vyvíjí i ona. Je tedy daleko rychlejší, tvrdší a náročnější než kdysi. Stále navíc překonává různé rekordy a milníky – skvělým důkazem je mistrovská sezona Bílých Tygrů, ve které se lámaly rekordy hokejové, ale i divácké. Souboj Komety se Spartou pod otevřeným nebem totiž Za Lužánkami navštívilo 21 500 nadšených diváků. A to je na tom to krásné. Liga má i po těch letech stále co nabídnout a čím překvapit.

Bavila generace před námi a bude bavit i generace po nás.

Všechno nejlepší, extraligo!

Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení

Sdílet

Nejnovější video

Slavná trojice aneb selská jízda

Nejnovější články

Bojovník Šír se loučí s Libercem

Klub uplatnil opci u tří hráčů

Ve finále Zlaté helmy hned dva Tygři!

Z našeho fanshopu

Mikina s logem pánská šedá

895 Kč
Koupit

Triko pánské Birner

495 Kč
Koupit

Klíčenka s kovovým plíškem

55 Kč
Koupit

Šála bílá s logem

320 Kč
Koupit