Liberec držel s lídrem krok, opět ho však zradily nájezdy

Před dnešním utkáním by pohled na tabulku O2 extraligy nasvědčoval tomu, že favorit zápasu je jasně dán. Vžyť lídr jel na kluziště jedenáctého celku prozatimního pořadí! Poslední kolo však značně zamíchalo ambicemi obou klubů. Slavia v něm nečekaně prohrála na vlastním ledě s Litvínovem, Liberečtí zase odehráli jeden ze svých nejlepších duelů sezony v plzeňském kotli. Po vyrovnaném boji sice podlehli na samostatné nájezdy, ukázali ale, že sešívaní to pod Ještědem lehké mít nebudou.

A opravdu. Modrobílí za mohutného povzbuzování domácího kotle vlétli na svého soka jako divoká vlna a hned od úvodních minut ho zatlačili do defenzívy. Nejblíže vstřelení rychlé branky měl Derner, jehož prudká rána od modré čáry skončila těsně vedle Svobodovy levé tyče.

Jenomže osud tohoto střetnutí se měl ubírat jiným směrem. Nahození Jaroslava Bednáře z rohu kluziště skončilo velmi nečekaně za Hniličkou. Někdo z bránicích Tygrů si puk zřejmě ztečoval do vlastní klece, a dal tak svému soupeři výhody jednobrankového náskoku. Sedmá minuta a stav 0:1.

Po tomto vyloženě nešťastném gólu se ale Bílí Tygři ani v nejmenším nesložili. Hned za tři minuty se do průběhu zápasu vložil kapitán tygří smečky a vše bylo opět jinak. V přesilové hře dostal Jaroslav Modrý dvě možnosti palby a toho dokázal bezezbytku využít. Po první ráně do obránce vypálil podruhé a tentokrát se trefil přesně do růžku branky – 1:1.

Zápas tedy začínal od začátku a oba celky jako by i dostaly novou chuť. Slávisté se probrali z letargie a vyvrcholením náporu Beránkovi formace byla velmi nebezpečná střela Davida Hrušky. Na druhé straně zase chybělo pár centimetrů Bartovičovi, který šikovnou tečí překonal Svobodu, avšak bránu už trefit nestačil.

Úvod druhé části přinesl dvojici přesilovek pro Pražany, ti se tak proto na rozdíl o domácích dostali rychleji do tempa a vytvořili si i několik dobrých šancí. Hnilička ovšem potvrdil zlepšenou formu a všechny pokusy zlikvidoval. Jak čas plynul, tak těžiště hry se začalo přesouvat před branku druhého zamaskovaného muže – Adama Svobody. Jenže Duškova bekhendová střela přesná nebyla a Šachl ke smutku už radujících se diváků trefil pouze boční síť.

Když fanoušci ve druhé části neviděli gól, připravili si hráči jinou atrakci. Bitka mezi Hunkesem a o čtyři centimetry vyšším Jelínkem skončila sice o něco lépe pro červenobílého borce, avšak trest do konce utkání neminul ani jednoho z aktérů potyčky.

Po bujarých oslavách Daniela Špačka ze čtyřiačtyřicáté minuty se zdálo, že třetí třetina se bude odehrávat v modrobílých barvách. Mladý útočník dorazil do brány nahození Bartoviče, a dovolil tak ochozům propuknout v jásot - 2:1. Ten byl však nekompromisně přerušen hned další akcí Slavie. Jedenatřicet sekund po vedoucí brance Liberce se kotouč z hokejky Bednáře dostal k úplně volnému Romanu Červenkovi, který neměl problémy ho doklepnout za záda bezmocného Hniličky – 2:2.

Po vyrovnávací brance se oba týmy snažily hlavně neudělat chybu, tomu odpovídala i hra, která se tuto pasáž musela obejít vážnějších příležitostí. Sedm minut před sirénou ukončující základní hrací dobu se ale přeci jenom objevil v zajímavé situaci aktivní Bartovič. Svým typickým průnikem přebruslil obranu, pak se mu však nepodařilo zakončit mezi tři tyče. Šedesát minut tak o vítězi nerozhodlo a šlo se do prodloužení.

Nastavený čas kromě několika dalekonosných pokusů Libereckých mnoho vzruchu nepřinesl, stejně jako proti Plzni si tak Tygři vyzkoušeli samostatné nájezdy. Ty ale ke smutku domácích měly velmi obdobný průběh jako ty na západě Čech. V dresu Bílých Tygrů uspěl jen Šachl, za Pražany se naopak trefil Vondrka a svůj nájezd zvládl i Josef Beránek. I přes snahu výborně chytajícího Hniličky se tak radovali z bodu navíc hosté.