Sezóna po sezóně

Liberec v extralize

Rozkoukávání mezi elitou

Sezóna 2002/03

Ve své první extraligové sezóně měli Tygři cíl jediný, vyhnout se baráži a v klidu si pohlídat příslušnost mezi elitou i pro další ročník. To se povedlo, Liberec si se ziskem třiašedesáti bodů v klidu extraligu pohlídal a od posledního Havířova ho dělilo propastných třiačtyřicet bodů. V týmu se objevilo několik hráčů, kteří se v dalších sezónách stali tahouny Liberce. Třeba obránci Moravec, Krstev, Čakajík nebo útočníci Václav Novák, Jan Plodek a Pavel Kašpařík. Produktivitě týmu tehdy vládli slovenský kanonýr Radoslav Kropáč a šikovný centr Michal Straka, oba se dostali přes čtyřicet kanadských bodů.

Jedenáctá příčka a výměna trenérů

Sezóna 2003/04

Kádr Liberce se před druhou extraligovou sezónou mírně posílil. Do mužstva přišli mimo jiné i zkušený brankář Oldřich Svoboda a útočný rychlík Lubomír Korhoň. Ani to však Tygrům na play-off nestačilo. I když nejdůležitější bylo udržet extraligu, čekalo se přeci jen, že Tygři budou kousat o něco více. Proto se také vedení rozhodlo, krátce před koncem základní části, když ještě existovala šance na play-off a Tygry začala pronásledovat herní krize, odvolat trenéra Jandače. Jeho místo zaujal Josef Paleček, který přišel z Pardubic, a za nedlouho ho následovalo několik jeho bývalých svěřenců, kteří přišli formou hostování do konce sezóny. Hokejisté z Podještědí nakonec skončili jedenáctí a na play-off nedosáhli, scházelo pět bodů.

Přestupová bomba a posily z NHL

Sezóna 2004/05

Třetí extraligová sezóna byla zahájena „výbuchem přestupové bomby“, když se podařilo do branky Tygrů ulovit olympijského vítěze a mistra světa – Milana Hniličku. Během léta přicházeli další hráči, ale opravdovou lahůdku připravilo vedení klubu v srpnu. To již bylo jasné, že v zámoří NHL nezačne. Do města pod Ještědem se tak podařilo angažovat hráče z NHL, v té době mladé a perspektivní, kteří ve svých klubech v zámoří bojovali o svá místa. Dres Tygrů tak oblékly současné hvězdy Jiří Fischer, Radim Vrbata, Václav Nedorost a Aleš Kotalík. Dravé mládí doplňovala zkušenost obránce Jaroslava Modrého. Společně se stávajícím libereckým kádrem utvořili výbornou partu, která předváděla vynikající hru. To byl dobrý základ pro premiérový postup do play-off , v němž ve čtvrtfinále Tygři překvapivě vyřadili favorizovanou pražskou Slavii. V semifinálovém souboji byly úspěšnější Pardubice, jež nakonec získaly mistrovský titul. Liberec skončil třetí a ziskem bronzových medailí si připsal největší historický úspěch klubu.

Stěhování do nové arény a první bronz

Sezóna 2005/06

Před následující sezónou čekal liberecký hokej další významný mezník novodobé historie. Tím bylo stěhování ze staré Svijanské arény do nové multifunkční Tipsport areny. Perfektní zázemí a obrovský zájem fanoušků, kteří hnali svůj tým kupředu, zajistili týmu v sezóně 2005/2006 vítězství v základní části soutěže. Do play-off šel tým s velkými ambicemi, ale ty vzaly brzy za své. Vyřazení Liberce již ve čtvrtfinále play-off Českými Budějovicemi bylo pro všechny obrovským zklamáním. V konečné tabulce Tygři skončili pátí, nicméně rekord v neporazitelnosti na domácím ledě a vítězství v základní části soutěže jsou bezesporu historickými úspěchy.

Opět nejlepší základní část a opět bronz

Sezóna 2006/07

Do sezóny 2006/2007 šel liberecký tým s jasným cílem – napravit čtvrtfinálový neúspěch s Českými Budějovicemi v předchozím ročníku a ve vyřazovacích bojích projít přes zrádné čtvrtfinále. Povedlo se. Tým obhájil vítězství v základní části a do play-off šel jako favorit. Ve čtvrtfinále slavili Bílí Tygři postup po nervydrásající sérii s Třincem, kterou rozhodl až sedmý zápas. Semifinále však znamenalo pro Liberecké konečnou, protože tým obhájců mistrovské trofeje ze Sparty byl nad jejich síly. Liberec po roční pauze získal v pořadí druhý bronz v historii klubu.

Sezóna změn 2007/08

Sezóna 2007/08

Ročník 2007/2008 nejlépe vystihuje termín "sezóna změn". U týmu skončil trenér Josef Paleček, který byl nahrazen slovenským koučem Dušanem Gregorem. Během léta kádr též opustily opory Vaic s Podkonickým, které však Tygři dokázali nahradit Nedorostem a Kašpaříkem. Největší přesun měl teprve přijít, když po první čtvrtině odešel na hostování do ruské Ufy brankář Milan Hnilička. V tygří kleci ho nahradil Marek Pinc a s ním v zádech pokračovala tygří družina ve výborných výkonech. Ty stačily na třetí místo po základní části. V závěru základní části se do Liberce vrátil slovenský reprezentant Podkonický z angažmá v Rusku. Tygři do play-off vlétli jako opravdové šelmy a roztrhali ve čtvrtfinále pražskou Spartu 4:0 na zápasy. Nejen tato vítězství se však zapíšou do historie. Fenoménem play-off se stala akce white out, kdy liberečtí fanoušci jednotně oblečeni do bílé dokázali, co to znamená sounáležitost s týmem. Tygři i s jejich podporou chtěli do finále, v semifinále však po dramatické bitvě podlehli 4:3 na zápasy týmu Slavie Praha a skončili celkově na čtvrtém místě.

Zklamání ze sezóny 2008/09 potvrdilo vyřazení v předkole

Sezóna 2008/09

I do sezóny 2008/2009 vstupovali Bílí Tygři s vysokými ambicemi. V kádru se před sezónou objevila taková jména jako NHL protřelý obránce Jaroslav Modrý, slovenský reprezentační bek Tomáš Harant či jeden z nejproduktivnějších obránců předchozího ročníku extraligy Richard Jareš. V průběhu ročníku přišel navíc 3. nejproduktivnější Čech NHL a liberecký odchovanec Petr Nedvěd. Místo pobytu na špici tabulky však Tygři od začátku soutěže okupovali spíše opačné příčky a trápila je značná nevyrovnanost formy. V polovině soutěže navíc ukončil sezónu brankář Milan Hnilička, který onemocněl únavovým syndromem. V tu dobu již liberecké střídačce nevelel slovenský stratég Dušan Gregor, který byl pro neuspokojivé výkony od týmu po 17. kole odvolán. Jeho místo zaujal bývalý liberecký hráč, v té době asistent GM a šéftrenér mládeže, Filip Pešán. Ten dokázal zvednout herní projev týmu, ale stále byla patrná nevyrovnanost formy. Hniličkovu roli jedničky převzal nejprve Michal Fikrt, posléze pak Fin Tero Leinonen. Před koncem přestupního období otřásla extraligovou scénou výměna Radima Vrbaty, který z Mladé Boleslavi putoval na hostování do Liberce za trojici Klimenta, Moravec a Zíb. Hvězdný útočník měl Bílým Tygrům pomoci ve vypjatých bojích play-off, ale cesta libereckých hokejistů skončila o mnoho dříve. Po základní části skončili Bílí Tygři devátí a v předkole play-off na ně čekaly Vítkovice. Ty se ukázaly nad síly Tygrů a vyřadily je 3:0 na zápasy.

Povedené play-off dalo zapomenout na rozkolísanou základní část

Sezóna 2009/10

I tak by se dala v krátkosti pojmenovat sezóna 2009/2010. Osmou sezónu mezi extraligovou elitou zahájili Bílí Tygři s omlazeným kádrem a novým trenérem. Mužstva se ujal Jiří Kalous a nakonec se svými svěřenci probojoval až do semifinále play-off, tomu ale předbíhala hodně trnitá cesta. Ačkoliv sezónu nezačali Severočeši až tak úplně špatně, dostali se v jejím průběhu až k samému dnu tabulky, a i kvůli neskutečně velké marodce byl nakonec postup do předkola z osmé pozice po základní části splněním hlavního cíle. Následné vyřazení Českých Budějovic a parádní čtvrtfinálová bitva s vítězem základní části z Plzně, kterou Tygři vyhráli 4:2 na zápasy, bylo již čímsi navíc. V semifinále už se Tygři museli sklonit před suverénními Pardubicemi, jejich tažení vyřazovacími boji ale opět poblouznilo celý Liberec. Mezi hlavní tahouny patřili kapitán Nedvěd, šoumen v bráně Pinc, rychlík Bartovič, nestárnoucí Andrej Podkonický a obránce Hunkes.

Výborná základní část, bolestné vyřazení z play-off

Sezóna 2010/11

Po předchozí sezóně, kdy Tygři skončili v semifinále, se rozhodlo vedení klubu doplnit kádr o mix zkušeností a mládí, což měla být kombinace, která v součtu se stávajícím kádrem dovede liberecký tým poprvé do finále. Trenér Kalous tak dostal k dispozici ostřílené útočníky Hořavu, Kudrnu a Vaka, talentované mládí a investici do budoucna znamenala trojice Vošvrda, Štich a Trončinský. Kádr naopak opustili a do vlasti se vrátili cizinci Leinonen (nakonec Švédsko), DeSantis a Malkamäki, ale také obránci Harant (stále zraněn) a Jareš (Litvínov-extraliga) a útočníci Blatný (Německo, Slovensko), Nedorost (KHL) a Bartovič (KHL). Po povedené letní přípravě zakončené vítězstvím na turnaji ve Švýcarsku se Tygři podobně směle vrhli i do ligy, kde se i přes občasné výkyvy po celou základní část drželi na špici tabulky. Do posledních kol se Tygři drželi v naději na Prezidentův pohár, nicméně ten jim nakonec o dva body vyfoukl Třinec. Tygři, včetně Milana Bartoviče, který se vrátil v prosinci z Ruska, tak čekali, který soupeř jim připadne po odehrání předkola. Prakticky nikoho nepřekvapilo, že postup ze zrádného „osmifinále“ si zajistila pražská Slavia řízená protřelým stratégem Růžičkou.

Zatímco Slavia pokračovala v play-off v rytmu kvapíku, Tygři vstoupili do vyřazovacích bojů v duchu valčíku. V prvním zápase neudrželi vedení o dvě branky, v odvetách v Praze podali vlažný výkon a za stavu 3:1 se ocitli na pokraji vyřazení. Pak se však projevila vnitřní síla týmu a série se vracela za stavu 3:3 k sedmému rozhodujícímu duelu do Liberce! V něm domácí po 55 minut vládli, ze spousty šancí ale dali pouze tři branky. Slavia však finišem v závěru dokázala stav 3:1 zkorigovat a poslat utkání do prodloužení. V něm Tygři „Sešívané“ totálně přestříleli, ale opět platilo – nedáš – dostaneš. Pro Tygry tak skončilo play-off 2011 obrovským zklamáním již ve čtvrtfinále, celkově liberecký tým obsadil 5. místo. Posmutnělý konec sezóny vyjasnila v dubnu zpráva z úseku mládeže – 8. třída Bílých Tygrů na MMČR nenašla přemožitele, stala se Mistrem ČR pro rok 2010/11 a navázala tak na únorový bronz ročníku 1997 z Mistrovství republiky krajů.


Social stream

Ukažte své příspěvky ze sociálních sítí na našem webu!

Naši partneři

generální partner
generální partner