Do Třince to jedeme urvat, burcuje před šestou bitvou Lukáš Krenželok

Už ve čtvrtém duelu finálové série o vítězi šedesát minut nerozhodlo. Tentokrát se však hrálo ještě mnohem déle. „Přišlo mi, že v prodloužení jsme měli více sil než soupeř. Nakonec měli štěstí, ale my jsme ho zase měli v Třinci,“ nehledal po prohře výmluvy útočník Lukáš Krenželok.

„Byl to prostě boj. Vedli jsme 2:1, ale oni před koncem srovnali. Škoda toho prodloužení. Tam kdybychom něco dali…,“ litovala vyčerpaná liberecká devětadvacítka. „Je to obrovská bitva. S Třincem je to od začátku vyrovnané a stojí nás to fakt hodně sil.“

Dějinami pátého utkání výrazně pohnul okamžik, kdy se šelmy už už radovaly ze vstřelené branky. Obrovské nadšení však vystřídalo zklamání, když místo gólu Liberce zahlásil box časoměřičů dvouminutový trest pro Ladislava Šmída.

„Já jsem měl na střídačce pocit, že už se pískalo. Ani jsem tu akci neviděl a najednou se všichni radovali. Nakonec to skutečně bylo tak, jak se mi zdálo,“ popisoval Krenželok inkriminovaný okamžik ze svého pohledu. Gól by se přitom hodil jako sůl. „V takových momentech bychom potřebovali odskakovat soupeři na víc branek,“ pokyvoval.

Ve finále se liberečtí hokejisté nemohou příliš opřít ani o svou doménu ze základní části – přesilové hry. „Oni hrají ten box před bránou, takže jakmile člověk zvedne hlavu a podívá se, nevidí místo, kudy to napálit,“ vrtalo hlavou zkušenému útočníkovi. „Jsou hodně stažení a je složitější se tam dostat. A to i ve hře pět na pět.“

„Už celkem víme, co na ně musíme hrát, ale chce to dát nějaké góly,“ viděl Lukáš prostor ke zlepšení. „Jedeme to teď do Třince urvat. Máme na to a dáme do toho všechno, abychom to vrátili domů!“