Hrabík míří do zámoří. Chci se přiblížít NHL, hlásí

Co tě k odchodu do zámořské juniorské soutěže vedlo?
V první řadě si chci vyzkoušet zámořský hokej. Každý malý hokejista navíc sní o NHL a já nejsem výjimkou. Rád bych se ukázal, porval se o to. V zámořské juniorce bych mohl mít do NHL trochu blíž, i když vím, že i přímo z Liberce tam v posledních letech dost kluků odešlo. Chtěl bych se v Americe trochu naučit jejich styl hokeje a ukázat, co ve mně je.

Bude to tvá první zahraniční zkušenost, zamíříš sám do neznámého prostředí. Jsi z toho nervózní?
Především jsem zvědavý, jak to zvládnu. Ale těším se, bude to úplně nová kapitola. Začátek určitě nebude jednoduchý, ale beru to jako velkou výzvu.

Tým Tri-City Americans si tě vybral v juniorském draftu, který je od známého draftu NHL poněkud odlišný, neboť jsou obvykle jednotlivé organizace s hráči domluveny předem. Jak tvůj kontakt s týmem probíhal?
Domlouval jsem se s agentem, že bych to chtěl jít do Ameriky zkusit. Tri-City o mě měli zájem a já došel k tomu, že by pro mě mohlo jít o ideální tým. A tak jsme se mezi sebou dohodli a draftovali mě.

Bylo těžké oznámit trenéru Pešánovi, že bys rád strávil příští sezonu v zámoří?
O Liberci nemůžu říct jediné špatné slovo a trenérovi musím za všechno poděkovat, ale chtěl jsem zkrátka zkusit vyrazit do zámoří. Jako první ho o tom informoval agent, my jsme se spolu viděli až později. To už jsme věděli, na čem jsme, a shodli jsme se, že to pro mě bude co se týče hokejového růstu lepší. Popřál mi hodně štěstí a ať se mi tam daří.

Filip Pešán k odchodu Kryštofa Hrabíka:

"Kryštof udělal za poslední sezony obrovský pokrok. Loni si zahrál na mistrovství světa do 20 let a věřím, že se ho letos zúčastní znovu. Dostal nabídku odejít do kanadské juniorky a vyřkl přání, abychom ho uvolnili, protože si chce zkusit zámořský hokej a poznat zámořskou kulturu. S radostí jsem ho uvolnil, protože věřím, že mu to pomůže v dalších kariérních krocích. Věřím, že ho třeba v budoucnu znovu uvidíme v libereckém dresu.“

V týmu je mnoho hráčů, kteří zámořskými juniorskými soutěžemi prošli, americké poměry navíc dobře zná také Jan Ludvig. Už jsi od nich vyzvídal, co tě čeká?
Hlavně s panem Ludvigem jsme se o tom bavili. Trénoval jsem s ním, trochu jsem se na Ameriku připravoval. Zaměřili jsme se na herní činnosti, které jsou tam jiné, o všem jsme také dost mluvili. Samozřejmě jsem se ptal i kluků, co tam byli a mají zkušenosti, jak to tam chodí. Ale tohle zjišťování asi stejně nemůže nahradit osobní zkušenost, nejvíc se toho dozvím ve chvíli, kdy tam budu a zkusím si to na vlastní kůži.

Ještě před sezonou v juniorské soutěži tě čeká také nováčkovský kemp ve Winnipegu. Jak se na něj připravuješ?
Bude to určitě náročné, takže se snažím trénovat, co to jde. Kromě klasických tréninků se na něj s individuálně připravuju s panem Ludvigem. Věřím, že mám natrénováno, teď už bude jenom na mě, jak to dokážu zužitkovat.

Těšíš se na zámořský styl hokeje, který je více fyzický? Při tvých parametrech by ti mohl vyhovovat.
V to doufám. (úsměv) Už jsem třeba v reprezentacích pár zápasů na malém kluzišti odehrál, takže alespoň trochu vím, do čeho jdu. Je to docela odlišné, hraje se přímočařeji, vše se tlačí do brány. Snad mi to bude sedět.

Do Liberce jsi přišel před dvěma lety z Kladna a hned v prvním roce sis tu vyzkoušel extraligu. Jak tě dvě sezony pod Ještědem změnily?
Jak už jsem říkal, na Liberec budu vzpomínat jedině v dobrém. Hodně jsem tu vyspěl, a to nejen hokejově, ale i jako člověk. Cením si všech zkušeností, které jsem tu posbíral. Myslím si, že Bílí Tygři patří mezi nejvyspělejší hokejové oganizace v Evropě. Každému mohu jedině doporučit, aby sem zamířil.