Mládežnický hokej

Pracant měsíce února Šedivý: Byl to výborný rok! Jak se udržuje v kondici?

Liberec - Za únor si cenu Pracanta měsíce vysloužil šestnáctiletý Jakub Šedivý. Důrazný obránce za sebou má zkrácenou, ale přesto velice náročnou sezónu. A odbyl si dokonce první starty mezi dospělými! "Při premiéře v Benátkách jsem byl trošku nervózní. Brzy to ale opadlo," vypráví.

Co pro tebe ocenění Pracanta měsíce znamená?
Určitě jsem za tohle ocenění moc rád! Vážím si toho a zároveň to beru jako motivaci na sobě dál pracovat a zlepšovat se.

Základ je určitě tvrdá práce na trénincích, ale jak důležité je si ještě přidávat?
Bez přidávání by to nešlo... Je to jediný způsob, jak být lepší.

Myslel jsi na to, že bys toto ocenění chtěl získat? A hecujete se třeba kvůli tomu v kabině?
Nedával jsem si to za úkol, ale jsem opravdu šťastný, že jsem cenu získal. V kabině se nehecujeme, stejně to vybírají trenéři.

Tuto sezónu sis zahrál za dorost, juniorku, ale i Benátky...
Byl to výborný rok. V dorostu jsem toho příliš neodehrál, ale dostal jsem velký prostor mezi juniory. A že jsem dostal příležitost i v Benátkách? Toho si velice vážím.

"Bitky se rozhodně nebojím"

Jak těžké bylo přepínat z jedné soutěže na druhou?
Jednoduché to rozhodně nebylo! Zvláště, když jsem přecházel z vyšší kategorie do nižší, bylo těžké nepřizpůsobovat se volnějšímu tempu.

Nastupoval jsi i za reprezentaci, o herní vytížení jsi tedy opravdu neměl nouzi!
Ačkoliv byla sezóna o něco kratší než obvykle, odehrál jsem přibližně osmdesát utkání. Byly to vesměs zápasy na krev, ať za juniorku, Benátky, tak samozřejmě repre. Bylo to náročné i z toho pohledu, že k tomu musím zvládnout ještě řádné denní studium na obchodní akademii. Ale načerpal jsem strašně moc hokejových zkušeností, tento rok mě rozhodně posunul.

Zároveň jsi přispěl k fantastickému bronzu na neoficiálním MS do 17 let v Kanadě.
Byla to neskutečná jízda! Zatím jednoznačně nejlepší turnaj v životě, navíc se skvělou partou.

V průběhu sezóny jsi znovu dokazoval, že se nebojíš bitky. Je ti tento styl vlastní?
Rozhodně se toho nebojím. (usmívá se) Přes sezónu jsme na tom hodně pracovali při boxu s Honzou Ludvigem. Když přišla vhodná chvíle, neměl jsem problém shodit rukavice.

Dříve jsi říkal, že téměř necítíš nervozitu. Platilo to i v prvních startech za Benátky?
Musím přiznat, že při premiéře v Chance lize jsem trošku nervózní byl. Ale hned po prvním střídání to ze mě spadlo.

Zahrál sis v obranném páru s Petrem Kolmannem, což je hodně zkušený hráč. Jaké to bylo?
Určitě mi hodně pomohl! Rady tak zkušeného hráče se vždycky hodí.

Máš nějaký hokejový vzor?
V Liberci je to jednoznačně Ladislav Šmíd.

Jednou z odměn za ocenění pro Pracanta měsíce je trénink s áčkem. Jak se těšíš a kdy tě to vůbec čeká? Přece jenom sezóna skončila nezvykle brzy...
Vůbec netuším, ale věřím, že se toho v příštím ročníku dočkám. Velice se těším!

"Předčasný konec sezóny mrzí"

Do Liberce jsi přišel z výrazně menšího klubu. Co jsi říkal na zdejší zázemí?
Když jsem jel v sedmé třídě s Libercem poprvé na turnaj, hrozně se mi líbily podmínky a zázemí, jaké mohou Bílí Tygři využívat. Je to něco, o čem se klukům z menších klubů ani nezdá... Jsem moc rád, že tady mohu působit.

Minulou sezónu jste s dorostem vyhráli titul a letos by měl tým znovu vysoké ambice. Asi hodně mrzí, že se kvůli virové situaci neuskuteční play-off, že?
To je pravda, mrzí to moc. Věřili jsme si, že máme na obhajobu a byla to velká motivace. Na druhou stranu je zdraví jasně přednější.

Jak se vůbec snažíš udržovat v kondici, když jsou sportoviště zavřená?
Kamarád mi půjčil boxovací pytel, taťka zajistil bench a činky. S mamkou navíc chodím denně běhat do lesa. Od pondělí začnu na zahradě kruhový trénink.

Čeho bys chtěl v hokeji dosáhnout?
Hlavní cíl je začít hrát stabilně chlapský hokej.

Související

Naši partneři

Generální partner
Generální partner