Mládežnický hokej

Ze zámoří přijeli hrát, soutěže ale stojí. Je to komplikace, shodují se Hrabík, Pařík a Pekař

Liberec - Jelikož by se kanadskoamerické hokejové ligy měly rozehrát až v novém roce, spousta hráčů zvolila prozatímní návrat domů. Organizace Bílých Tygrů se může spolehnout na útočníky Kryštofa Hrabíka s Matějem Pekařem a brankáře Lukáše Paříka. Talentovaná trojice přispěla ke skvělému začátku benátecké farmy v Chance lize a snaží se co nejlépe připravit na opětovný rozjezd soutěží.

Předpokládám, že jste ze zámoří přijeli s úmyslem hrát hokej a připravit se na začátek sezóny ve vašich domovských klubech. To se teď úplně nedaří, tak jak se udržujete v kondici?
Hrabík: Naštěstí se nám už nějaké zápasy podařilo odehrát, což je rozhodně plus. Samozřejmě je to v současnosti trošku komplikace, protože jsme se tady chtěli rozehrát, jenže ligy jsou pozastavené. Máme však program od Aleše Pařeze a v rámci povolených aktivit se snažíme co nejlépe trénovat. Myslím, že to šlape.

Asi je to hodně o přípravě na atletickém stadionu, či o individuálních aktivitách, že?
Pekař: Osobně preferuji stadion, protože přesně vím, jak je okruh dlouhý a jaký mám zaběhnout čas. Navíc je to pro mě jednodušší, protože tu zůstávám na hotelu. Vykouknu z baráku a mám to za rohem.

Lukáši, pro tebe, jako pro gólmana, není vypadnutí ze zápasové kondice o nic menší problém. Jak se na současnou situaci díváš?
Pařík: Že soutěže stojí, je prostě na nic. S trenérem brankářů Martinem Láskou ale chodíme ven a cvičíme s tenisáky, abych zůstal v nějakém tempu chytání. Vždycky je to potřeba přizpůsobit aktuálním vládním nařízením.

Všichni jste prošli libereckou mládeží, dalo by se tedy říci, že jste se vrátili domů. Oceňujete podmínky, které tu jsou?
Hrabík: Určitě. Zdejší možnosti jsou na Česko, ale i celou střední Evropu, unikátní. Poslední tři týdny připomínají spíše suchou přípravu. Tak to ale je, nehraje se. Nezbývá nám, než se udržovat v rámci možností ve formě.

Matěji, ty jsi do zámoří zamířil už v patnácti letech, což bylo bezesporu velké rozhodnutí. Jak k tomu došlo a kdo ti případně poradil?
Pekař: Neřekl bych, jestli to bylo dobré nebo špatné rozhodnutí. Ve vnitřku jsem tak nějak cítil, že by to pro mě mohla být dobrá příležitost, což pro mě tehdy bylo rozhodující. Cítil jsem šanci posunout se v hokeji a naučit se dobře anglicky.

Hodnotíš tento krok s odstupem několika let pro tebe osobně kladně?
Pekař: Několikrát jsem o tom přemýšlel, ale vždycky jsem došel k závěru, že ničeho nelituji. Pro mě osobně to nebylo špatné rozhodnutí, ovšem každý jsme jiný. Nedá se říct, jestli je to dobrá nebo špatná cesta. Záleží na každém zvlášť.

Lukáši, ty z branky musíš se spoluhráči hodně komunikovat. Nebyl to pro tebe ze začátku v angličtině problém?
Pařík: Naštěstí jsem s tím potíže neměl. Už když jsem tam odcházel, tak jsem se anglicky docela uměl dorozumět. Už od prvního dne jsem se tam se spoluhráči i vedením klubu normálně bavil, nebylo pro mě tak těžké adaptovat se.

Kryštofe, ty jsi v minulé sezóně plnil roli kapitána, což je pro Evropana v zámoří poměrně nezvyklé. Určitě bylo občas potřeba promluvit v kabině, probíhalo to bez problémů?
Hrabík: V tom hokejovém prostředí je angličtina o hodně jiná, než třeba ve škole. Tam prostě přijdete a nemáte na výběr, musíte spustit a domluvit se. Je důležité, aby se člověk zbytečně nebál. Samozřejmě - chyby se stávají, jsme lidi. V zámoří vědí, že Evropané nebudou mluvit jako rození Američané. Když se do toho člověk po nějaké době dostane, problémy mu to moc nedělá a už ani nemyslí na to, že nepoužívá svůj rodný jazyk. U mě to byly asi dva nebo tři měsíce.

Kryštof Hrabík

V zámoří žijete v místních rodinách. Vycházejí vám v rámci hokejových povinností vstříc?
Pařík: S pobyty v rodinách je to tam pravidlo. Já jsem si na tu svoji rozhodně nemohl stěžovat. Chytl jsem skvělé lidi, měli dvě děti a ještě jsem tam žil se spoluhráčem. Rodina mi obrovsky usnadnila celkovou adaptaci v nové zemi, je to velké plus.

O tobě se Matěji ví, že tě při zápase soupeři cítí. Je v Kanadě a v USA hodně důležité, mít na ledě respekt?
Pekař: Asi ano. Je důležité sjednat si respekt a najít cestu, jak zápasy zvládat. Nejde vždycky přijít, nasázet spoustu gólů a vyhrát. Tak se na to koukám. Ne vždycky můžete utkání strhnout hattrickem, speciálně v mém případě. Snažím se dělat to, co pomůže týmu.

Vaše trojice má velkou zásluhu na skvělých výsledcích Benátek, které se aktuálně nacházejí na sdíleném prvním místě Chance ligy. Asi je pro vás hodně důležité, že v týmu máte významné role a strávíte na ledě spoustu času, že?
Hrabík: Ano, právě takovou herní praxi jsme chtěli nabrat. V Benátkách nám stoprocentně vyšli vstříc, od pana trenéra Jiruše dostáváme obrovský prostor. Snažím se to splatit poctivou prací a jsem za to vděčný.

Matěji a Lukáši, vy jste si zahráli na předchozím MS do 20 let, které hostila Česká republika. Byl to pro vás největší zážitek dosavadní kariéry?
Pekař: Rozhodně. Zahrát si na mistrovství před domácím publikem bylo fantastické. Bohužel víme, jak to dopadlo... Výsledek nebyl úplně přijatelný. Avšak ze stránky zkušeností to bylo neuvěřitelné.
Pařík: Počítal jsem s tím, že jednička bude Lukáš Dostál, nicméně po druhém zápase nastaly nějaké zdravotní potíže. Pak už jsem věděl, že půjdu do branky. Byl jsem moc rád, že jsem tu možnost dostal. Nervozita tam lehce byla, ale jakmile to ze mě opadlo, užíval jsem si to a byl to skvělý zážitek.

A co zápas ve WHL, kdy jsi vychytal čisté konto a ještě vstřelil gól při power-play soupeře? Ten musí být mezi zážitky také hodně vysoko...
Pařík: Na to nikdy nezapomenu. Je pravda, že se to moc nestává. A doufejme, že se to teď třeba znovu dlouho nestane. (smích) Byl to fantastický pocit. Ještě třeba dva dny poté jsem si vůbec neuvědomoval, co se vlastně stalo. Je to večer, na který budu vždycky rád vzpomínat.

Teď jsi byl navíc nominován na svoji první akci s reprezentačním áčkem. Upřímně, čekal jsi, že pojedeš na Euro Hockey Tour?
Pařík: Bylo to překvapení! Samozřejmě jsem nějak komunikoval s panem Pešánem, agentem a Martinem Láskou, takže jsem nějaké náznaky měl, ovšem i tak je to překvapení. Dostat nominaci na Karjala Cup je pro mě něco neuvěřitelného. Vydám ze sebe maximum, abych tam něco předvedl.

Máte nějaký plán, kdy byste se měli vrátit do zámoří, nebo spíše nikdo neví, jak do vlastně nakonec bude?
Hrabík: Myslím si, že nic jistého úplně nemáme. Teď však vyšly zprávy, že by NHL snad měla začít v úvodu ledna a farmářská AHL na začátku února. Uvidíme, jak to bude s kempy, nicméně zdá se, že hrát se tam bude až na nový rok.

Všichni bojujete o šanci jednou si zahrát NHL. To musí být obrovská motivace.
Pekař: Lákadlo je to samozřejmě velké. Je to NHL, největší hokejová liga na světě. Co si budeme nalhávat, všichni bychom si tam rádi ťukli. Není to ale lehké, je před námi spousta práce. Týmy každý rok podepíší třeba čtyři hráče a ten boj o místo je rázem ještě mnohem těžší. Každopádně by byla krása, prosadit se tam.

Matěj Pekař

Související

Naši partneři

Generální partner
Generální partner