Jakub Valský burcuje: Musíme pokračovat zápas od zápasu!

Jakube, jak bys zhodnotil utkání s Vítkovicemi?
Podařilo se nám brzy vsítit branku, což bylo velmi důležité. Myslím, že Vítkovičtí byli tak trochu ještě na cestě a než se stihli pořádně rozjezdit, dvakrát inkasovali, díky čemuž jsme se uklidnili, zatímco oni museli po téměř celé utkání dotahovat.

V první třetině jste jednoznačně dominovali, myslíš tedy, že na tom svůj podíl mohla mít právě i únava Vítkovic po náročné cestě?
Je to možné, ale hlavně myslím, že jsme do střetnutí přistoupili svědomitě. Nepouštěli jsme je do šancí, a když nějaká přišla, Laši (Ján Lašák) si s ní poradil. Hráli jsme aktivní a fyzický hokej, který jsme chtěli, což nám v konečném součtu vyšlo.

Je vidět, že jste s kluky v lajně opravdu sedli, jelikož tvoje několikatýdenní absence vůbec nebyla znát...
Vypadl jsem ze hry na tři týdny, není to zase tak dlouhá doba, ale určitě to není pozitivní věc. Každopádně jsem si s absencí poměrně dobře poradil a jsem velmi rád, že jsme se takto brzy vrátili zpět do hry.

Jak vypadala tvoje branka z tvého pohledu?
Takto jsem si zkusil najet už podruhé, Jelen (Petr Jelínek) mi kotouč nahrál přesně mezi beky do plné rychlosti, díky čemuž mě dojíždějící hráč nestihl. Následně jsem si puk stáhl na dlouhou ruku do bekhendu a vystřelil do horních pater zařízení, naštěstí to tam padlo.

Před několika okamžiky si říkal, že si nechtěl, aby bylo nařízeno trestné střílení, vyhovují ti tedy více brejkové situace?
Kluci si ze mě díky tomu dělali na střídačce trochu srandu (usmívá se), ale máte pravdu. Brejky mně vyhovují mnohem víc. Brankář totiž do poslední chvíle neví, co se stane, nějak to prostě vyplyne ze hry. Zatímco u nájezdu je to pouze a pouze o hráči. Je to taková hra nervů a ve Zlíně se mi to minule příliš nevydařilo, takže jsem rád, že jsem tentokrát uspěl.

Jak je tato výhra důležitá pro další vývoj v tabulce, určitě také týmu pomůže po psychické stránce...
Každá výhra je dobrá. Musíme ale i nadále pokračovat zápas od zápasu. A hlavně musíme hrát s pokorou a poctivě tak, jak máme. Nesmíme si říci, že to půjde samo, náš úkol je, se v následujících zápasech prezentovat naprosto stejně.

Díky za rozhovor a ať se daří!