Evidentně si vybírám dobré týmy, směje se pravidelný finalista Martin Ševc

Vzpomínáš si ještě na sezonu, kdy bys nehrál finále play-off?
Abych řekl pravdu, už skoro ani ne. Na druhou stranu, ta poslední dvě finále jsem prohrál, tak bych to rád změnil.

Dá se říct, že nosíš štěstí?
To není o štěstí. Hokej je kolektivní hra, jeden hráč tým nedělá. Ale evidentně si umím vybrat dobré týmy. (smích)

Co podle tebe rozhodlo semifinálovou sérii? Bylo to využívání přesilových her?
Nebylo to jenom o přesilovkách. Domácí zápasy byly možná vyrovnanější, což bylo trošku i o tom, že jsme předtím dlouhou dobu stáli. Není úplně jednoduché dostat se do tempa, tím spíš když Boleslav není vůbec špatným soupeřem. Jakkoliv mohla série vypadat výsledkem jednoznačně, zápasy byly na krev.

Nečekali jste, že na vás Boleslav ve čtvrtém utkání více vlétna?
My jsme od zápasu nic nečekali. Do každého utkání jsme šli s tím, že ho vyhrajeme, a to se nám také povedlo. Chtěli jsme vyhrát ve čtyřech duelech a je jedině dobře, že se to povedlo.

Jak se po zápase v náročných podmínkách cítíš?
Máme toho všichni dost. Hrát ve 27 stupních nebylo nic jednoduchého, síly nám ubývaly. Ale rolbaři a ledaři odvedli výbornou práci. Na to, jaké tu panovaly podmínky, byl led skvěle připravený.

Řekl bys v době, kdy jsi do Liberce přicházel jako do týmu, který hrál před rokem play-out, že s ním nyní projdeš až do finále?
Já jsem se neohlížel dozadu, díval jsem se jen dopředu. Měl jsem rozhovor s Filipem Pešánem a věděl jsem, jak to chtějí postavit. Na české poměry to tu chtěli změnit a ta vize se mi líbila. Je vidět, že jdeme správným směrem.

Je něčím tento tým výjimečný oproti těm, kterými jsi prošel?
To nejde porovnávat. Jsou to úplně odlišné soutěže, ale týmy se vždy trochu podobají. Musí tam být dobrá parta, trenér, který tomu všemu dá řád, a teprve pak se dá uspět.

Hodně se mluví také o trenéru Filipu Pešánovi. V čem myslíš, že je základ jeho úspěchu?
Hlavně si myslím, že je mladý a chce dělat hokej trošku jinak, jako se to dělá venku. Nechci, aby to vyznělo, že tu všechno děláme špatně, ale je dobré si občas vzít nějaký příklad ze zahraničí a aplikovat to zde. Věřím, že se k tomu přidají postupně také další týmy.

Myslíš těmi příklady ze zahraničí například jiný způsob letní přípravy?
To je jen jedna z částí. O přípravě se namluvilo hodně, protože to možná na Čechy vypadalo jako science fiction, ale v zahraničí je to zcela normální. Přidal se k tomu také trenérský štáb, od trenéra brankářů přes videokouče a další členy realizačního týmu. Byli jsme na zápasy výborně připravení, měli jsme důkladné statistiky, skvěle připravené video. Na vrcholu toho všeho je Filip, ale je to týmová práce, není to o jednom člověku.

Možná i díky zvládnuté přípravě se vám nyní v play-off skvěle daří třetí třetiny.
Evidentně je vidět, že to prokazujeme celou sezonu. Nejsem statistik, ale myslím si, že jsme ve třetích třetinách byli silní i v základní části, teď to jen dokazujeme.

Koho by sis nyní přál jako soupeře ve finále?
Abych pravdu řekl, je mi to úplně jedno. Druhou sérii ani moc nesleduju. Ať přijede jakýkoliv soupeř, postaví se proti nám na modrou čáru a bude mít stejný cíl, jako my. Neřeším, jestli na sobě budou mít červené nebo bílé dresy.

Těšíš se nyní na pauzu, nebo může být pro tým kontraproduktivní?
Jedna věc je, že jsme už také něco utrpěli. V play-off se nehraje v rukavičkách, je to pro chlapy a ne pro baletky. Každý nějakou ránu utrží, takže je na jednu stranu dobré, že máme čas se doléčit. Už jsem ale říkal, že pak není sranda se po volnu dostávat zpět do tempa. Člověk se během desetidenního volna cítí, jako by už měl jet na pláž a ne zas hrát hokej. Ale nedá se nic dělat. Snad pauzu dokážeme využít co nejlépe.