Sparta hraje podobně, finále bude o chybách, tuší Krenželok. Valský se uklidňuje při hudbě

"Čeká nás poctivá série. Sparta hraje podobně jako my, bude se hrát nahoru dolu a rozhodnou chyby," předpovídá útočník Lukáš Krenželok, jehož čeká v extralize už třetí finále v kariéře.

O titul bojoval v roce 2002 a 2010 v dresu Vítkovic, vždy ovšem neúspěšně. Teď má ve svých 32 letech třetí možnost. Liberec vstupuje do série se Spartou v roli mírného favorita: v play-off ještě neprohrál, navíc má na kontě sérii 14 vítězných duelů v řadě.

"Do každého zápasu jdeme vždy naplno, což bude samozřejmě platit i teď. Sparta je našláplá, my taky. Těším se na to. Začátek může být trošku nervózní, ale pak se do toho dostaneme."

Tygři musí před finále skousnout další, tentokrát osmidenní, pauzu bez zápasového zatížení, neb v semifinále vyřídili Boleslav v nejkratším možném termínu. Sparta si oproti tomu protáhla sérii s Plzní na šest duelů a může tedy z větší rozehranosti těžit.

Krenželok ale ve volnějším týmovém programu hledá i výhody: "Máme nějaké šrámy, které teď můžeme doléčit. Na druhou stranu nám určitě chybí zápasy, protože v tréninku nikdy nehrajete tak tvrdě a aktivně a můžete si dovolit i trochu zvolnit. Má to svoje pro a proti."

Pro Bílé Tygry může být varováním, že je Sparta v základní části jako jediný tým z ligy porazila ve třech ze čtyřech vzájemných zápasů. Jakub Valský (v play-off 0+5) však nad statistikami jen mávne rukou. "Tohle bude jiný hokej."

V čem? "V sezoně občas někdo něco trochu vypustí a zkouší hrát na brejky, v play-off se hraje jinak. Poctivě se připravujeme, abychom byli úspěšní. Ale víc vám neprozradím," pousmál se na hrstku novinářů chvilku poté, co týmu v pondělí dopoledne skončil trénink.

Valský patří v mužstvu mezi méně zkušené borce, ale působí dojmem flegmatika a ujišťuje, že s ním atmosféra finálových bitev nezamává. "Nikdy jsem ještě tak daleko nedošel, i tak to beru v klidu. Fyzicky se dokonce cítím líp než v jiných sezonách, kdy jsem play-off nehrál."

Po zvládnutém semifinále odjel za rodiči, aby na chvilku dostal hokej z hlavy. Poklábosil s kamarády, s nimiž se tak často nevídá. A nyní se těší na největší výzvu kariéry: "Doufal jsem, že to bude Sparta. Je to nejlepší soupeř, co jsme mohli dostat."

V koncentraci mu často pomáhá i hudba, avšak z pověrčivosti nechce prozradit, pro jaké kapely má slabost. "Pouštím si pořád to samé, ale prozrazovat to nebudu," pousmál se. "Dám jen malou nápovědu, že to jsou hlavně písničky z 80. let."