Králové zajímavých statistik v základní části: Vampolova dominance i pilný střelec Řepík

Oslabení, přesilovka i rozhodující góly. Kdo byl nejčastějším střelcem?

Zaměřme se hned v úvodu na statistku, která ještě přeci jen úzce souvisí s kanadským bodováním. I přesto však nejsou její údaje novináři tak často omílané. Speciální góly. Speciálních branek je velké množství, proto si je pojďme jednoduše rozlišit. Dělí se na trefy v přesilovce, oslabení a góly vítězné.

Právě těch dokázal nejvíce nasbírat odchovanec Michal Bulíř. Přesně pětkrát se mu povedlo přisoudit týmu cenné body. Velkým překvapením je však i výborný výkon Jana Stránského. Ten rozhodl duel hned ve čtyřech případech z jeho pěti celkových branek v základní části! Rychlonohý forvard pálil ostrými v ty nejdůležitější chvíle.

Pokud si prohlédneme čísla branek vstřelených při nestandardním počtu hráčů na ledové ploše, můžeme zjistit, že přesilovkové souhry nejčastěji úspěšně zakončovali Petr Vampola s Martinem Bakošem (oba 7). Filip Pešán dobře věděl, že první jmenovaný se do souhrny při početní výhodě hodí, proto mu také při této herní situaci dal k dispozici největší prostor ze všech hráčů (231 minut a 29 vteřin).

Při oslabení si naopak nejlépe počínali, tedy alespoň co se počtu vstřelených gólů týče, Branko Radivojevič a Petr Jelínek. Oba se dokázali prosadit ve dvou případech. A při vyloučení jakého hráče mohli oba zkušení útočníci nejčastěji skórovat? Martina Ševce. Ten si totiž připsal průměrných 2,83 trestných minut na zápas. Naopak nejslušnějším hráčem, který nastoupil téměř ke všem utkáním základní části, se stal Lukáš Krenželok. U něj vystoupalo finální číslo vystoupalo pouze na 0,20 trestných minut za utkání.

Ostrostřelec Lakatoš nebo pilný Vampola

Kdo byl největší ostrostřelec? Kdo nejvíce zaměstnával soupeře? Nejpilnější byl v počtu vyslání ran na zařízení Petr Vampola (152). Nicméně v průměrném počtu projektilů, s nimiž musel mít gólman protějšího celku práci, ho překonal Michal Řepík, jenž nastoupil pouze ke čtyřiceti zápasům (3,58), a neměl tak šanci svého spoluhráče dohnat i v celkové statistice.

A teď již zmiňovaná úspěšnost střelby. Tu jednoznačně ovládl veterán Milan Plodek. Na branku totiž vystřelil dvakrát a z toho jednou skóroval. Pokud se podíváme na hráče, kteří naskočili k alespoň třiceti zápasům, vévodí Dominik Lakatoš. Připsal si úspěšnost 21,88 %.

Ještě vám dlužíme údaj o tom, kdo na ledové ploše strávil nejvíce času během oslabení. Byla to dvojice Jan Výtisk (137 minut) a Lukáš Derner (129 minut). Na ice-time se však nejdříve podíváme obecně. Největší porci si z celkových 3 120 možnách minut odkrojil Radim Šimek. Odehrál hned 1104 minut a 41 vteřin. Tisícovku překonali ještě Martin Ševc a Petr Vampola.

Průměrně nejvíce času ale na ledové ploše strávil druhý v pořadí, Martin Ševc, jenž si připsal 22,30 minut.

Vybojované puky! Vhazování v hlavní roli

Letmým skokem přesedláme na vhazování. K největší porci dovednosti v NHL nazývané face-off nastoupil Petr Vampola ( 1 109), přičemž hned 612 buly dokázal ovládnout. Ani v tomto ohledu nenašel v žádném ze spoluhráčů konkurenta. Největší procento vítězných vhazování (alespoň 100) má na svém kontě Petr Jelínek. Ten získal pro svůj tým kotouč v 59,88 % případech.

Tímto jsme si představili některé zajímavé statistiky ze základní části, které obvykle nejsou příliš sledovány, přestože mají velký vliv na výkon týmu. Vrátíme se však ještě s představením výkonů v play-off. Kdo z hráčů byl nejúspěšnější v cestě za triumfem?