Všechno tu funguje neskutečně, pochvaluje si čerstvá posila Vladimír Svačina

Jak se ti pod Ještědem líbí?
Zatím je to výborné. Kluci mě přijali úplně parádně. Dorazil jsem už včera, kdy jsem se také se všemi seznámil. Dneska jsme na to vlétli zostra. Krátký trénink na ledě byl super. Teď už jenom přežít posilovnu a bude to dobré. (směje se)

Jak si přijal zprávu, že si budeš moci zahrát v mistrovském Liberci?
Jakmile jsem se dozvěděl, že se mnou v Třinci nepočítají, přišla zpráva, že by o mě měli zájem Tygři. Několikrát mi volal Filip Pešán, který mi nastínil, jak to tu chodí a mě to strašně oslovilo. Nejen kvůli tomu loňskému výsledku. Zaujaly mě i plány, které má Filip do budoucna. Myslím si, že mě nemohlo potkat nic lepšího. Hraje se tu moderní hokej v krásné aréně, Liberec je nádherné město, pracují tu s nejrůznějšími statistikami – zkrátka funguje to tu neskutečně.

Je to pro tebe po loňské sezóně, kdy se tolik nedařilo, vzpruha?
O tom jsem se s Filipem také bavil. Ten loňský rok, i vinou zranění, nebyl vůbec ideální. On mi bude chtít pomoct, abych to letos zase nastartoval a aby mě hokej zase bavil, protože vloni to prostě bylo trápení. Říkal, že až přijdu, tak uvidím, jak to tu funguje a jakou chuť mají kluci do tréninků. Já jsem tady jen jeden den a zatím nemůžu říct nic jiného, než že se to všechno potvrzuje.

Hrály roli i zdejší moderní metody? Například rehabilitace a věci spojené s předcházením zraněním?
Zdraví jsme příliš neprobírali, protože můžu říct, že jsem zdravý na sto dvacet procent. Nic mě netrápí. Zraněný loket jsem doléčil ještě v minulé sezóně, takže jsem nachystaný. Určitě to bude chtít regenerovat, co se týče únavy, ale jiné zdravotní problémy nejsou aktuální.

Jak rychle se ten přesun odehrál?
Poprvé se mi ozvali už před třemi týdny. To se ale zkomplikovalo, protože jsem měl ještě pořád platné smluvní podmínky v Třinci. Pak to na nějakou dobu utichlo a najednou to vypadalo s trochou nadsázky, že budu trénovat individuálně až třeba do Vánoc. Něco takového jsem nechtěl. Teď ve čtvrtek mi ale Filip zavolal znovu a v pátek bylo hotovo. Řešilo se to skoro až do půlnoci. Řekli mi, ať nechodím spát, že je potřeba to dořešit do pátku, kdy Filip tým uzavíral. Bylo to hodně narychlo, ale jinak by to asi padlo.

Dnes jste poprvé vyzkoušeli led. Začala pro hokejistu ta příjemnější část přípravy?
Nevím, jestli příjemnější. Ty první dny na ledě jsou masakr. Ty první tréninky je potřeba přežít, ale na brusle jsem se hodně těšil. Vloni jsem toho tolik neodehrál a v Třinci jsme navíc skončili sezónu hrozně brzo, takže ta pauza bez ledu byla opravdu dlouhá. Jsem rád, že konečně zase patřím do nějakého týmu. Připravoval jsem se sám a nebyl jsem v žádné partě lidí. To taky není moc příjemné. Člověk se nemůže s nikým pobavit a zasmát.

Směřuje příprava spíše k prvnímu kolu extraligy nebo už k Lize mistrů?
Co jsme si řekli, tak zatím se nedíváme na nic jiného než na první přípravný zápas. Nemá cenu předbíhat. Ještě je před námi spousta dní a my se musíme soustředit na každý trénink, protože to nás posune dál. Každým dnem budeme silnější a silnější.