Příprava v jiných sportech a další témata pohledem Aleše Pařeze

V první části offline rozhovoru došlo i na choulostivé dotazy, jako například na otázku o doporučeních kondičního trenéra směrem k sexuální aktivitě hokejistů. Ve druhé části zase Aleš Pařez odpovídal například na dotazy o přípravě v jiných sportech, než je hokej, a o svém názoru na testy NHL Combine. Vybrané odpovědi naleznete zde, kompletní offline rozhovor pak na tomto odkazu.

O tom, zda by se jeho metody daly použít i u florbalu:
Myslím si, že je florbal v mnohém podobný jako hokej. Prvních pár kroků sprintu je stejných, ať jste na bruslích nebo v botách. Střídá se stejně, je tam změna směru, rotace, střelba a výpady. Příprava je tedy podobná. Je tam méně fyzického kontaktu, hráči nemusejí mít takovou sílu v tlaku nebo pohybech, kdy musejí odmítat protihráče. Ale co se týče práce nohou, je to hodně podobný sport. Přípravu bych tedy dělal víceméně stejně, kromě různých detailů.

O názoru na testy NHL Combine:
Testy se většinou dělají tak, aby byly dobře měřitelné. Tedy například bench press nebo shyby. Je na nich jasně vidět, jestli se hráč přitáhne nebo kolik procent své váhy zvedne, a dá se to lehce měřit. Wingate je zase test na kole, kde se šlape maximálně po určitý počet sekund. Akorát že se u toho sedí. Neříkám, že jsme nikdy nedělali sprinty na kole, ale nemyslím si, že by to byl test výkonu na ledě. Hokejista, který umí šlapat rovně a má v tom velkou sílu, nemusí být schopen měnit směr nebo rychle zabrzdit či vystartovat do rotace. To s tím nemá nic společného. Fyzicky uvidíme, že má silné kvadricepsy a že mu srdce funguje, ale neukáže vám to, zda dokáže někoho objet jeden na jednoho.

O strečinku:
V první řadě musí mít tělo v sobě dost vody, aby se při strečinku pořádně protáhlo. Pokud budeme mít hráče, který je dehydrovaný, pije třeba hodně kafe nebo alkoholu, můžeme dělat strečink třikrát denně a svaly se nebudou natahovat. Nejprve se tedy musíme podívat, zda hráč pije vodu. Některé výzkumy ukazují, že strečink po tréninku nemá žádný výsledek, jiné zase ukazují opak.

O fotbalové přípravě:
Nevím, jak přesně vypadá příprava fotbalistů, mají vlastně dvě období přípravy a odlišný režim. Určitě bych to rozdělil podle postu, protože činnost záložníka je odlišná od obránce. Pokud bych na to tedy měl dostatek prostředků, určitě bych se snažil mít různého kondičního trenéra na různé posty. Každý by si vzal jednu skupinu a dělal to jinak. Vše se dodnes hrozně zaměřuje na vytrvalost, přitom když se podíváte na rozhodující gól finále mistrovství Evropy, šlo o výbušnost hráče, který se utrhne, vypálí a rozhodne zápas. Jde o okamžité zrychlení. Tomu by se tedy příprava měla podřídit.

O diagnostice a laboratorních testech:
Osobně laboratorní testy nedělám. Dal jsem dohromady pět šest testů, které jsou podle mě přenosné na hokej. Prokonzultoval jsem je s Edem Kubachkou, který se tomu věnuje už dlouho a dříve trénoval spoustu hráčů v NHL. Jsou to jasné logické věci, které můžete aplikovat s minimálním časovým a finančním nákladem. Ukáží vám, zda má hráč sílu, zda je rychlý nebo zda dokáže výbušně doskočit a podobně. Nemyslím si, že je potřeba milion korun na to, aby se udělal dobrý test. Pokud hráč dobře zvládne test, který jsme dali dohromady, pak bude ve fyzické připravenosti vynikat. Nedáváme tam vytrvalost, protože si nemyslím, že by dobrý hokejista musel být dobrý vytrvalec.