Dáme kontaktní gól a hned inkasujeme, to se nesmí stát, ví Vladimír Svačina

Co na druhý duel s Turku říkáš?
Nehodnotí se to vůbec snadno. Nehrajeme špatně, ale góly nám tam nepadají. Přitom se na to zaměřujeme v tréninku, neděláme pomalu nic jiného, než že chodíme do brány a cpeme se tam. Děláme pro to maximum.

Co je potřeba, aby se vaše produktivita zlepšila?
Pořád věřím, že se to obrátí. Kolikrát trefíme masku gólmana nebo tak, přitom by stačilo trefit se jinam a byl by to gól. Špágr snad trefil hokejku nebo jak. Je až neuvěřitelné, z čeho my nedáme gól. To nás pak ničí vzadu, dostaneme jednu branku a dělá nám problémy to dotahovat.

Do utkání jste vstoupili velmi aktivně, byl to váš cíl?
Řekli jsme si, že za sebou máme dlouhý den a dlouhou cestu, že spíš vletí oni na nás. Byli jsme připravení, že musíme přežít prvních deset minut. Nakonec jsme vletěli my na ně, oni byli možná trošku překvapení, ale stejně jednou ujeli a dali nám gól. To pak nahlodá sebevědomí... Říkali jsme si, že se nic neděje, že nám to snad ovoce nějak přinese.

Podařilo se ti vstřelit kontaktní gól, ale následně jste opět inkasovali. Byl to rozhodující moment?
Asi ano. Naše lajna dala gól a Filip nás tam chtěl dát hned ob střídání, vypadalo to, že jsme v laufu. A my místo toho gól dostali. To je pak na hov.., když to řeknu na plnou pusu. Dáme kontaktní gól a hned to během dvou minut zase ztratíme. To se nesmí stávat.

Je produktivita stále vaším hlavním problémem?
Asi to tak bude. V tréninku se na to přitom strašně moc zaměřujeme. A funguje to. Jenže pak přijde zápas a všechno je jinak. Vždyť jsme zatím prakticky z každého brankáře udělali gólmana do nároďáku. Nemůžeme nic měnit, musíme do každého dne jít s chutí a věřit, že se to zlomí a góly začnou padat.

Zatím se vám nedaří proměňovat přesilové hry. Čím to je?
Těžko říct. Myslím si, že je to dost tím, že jsou přesilovkové lajny zcela nové. Musíme si na sebe víc zvyknout. Každý hráč má trochu jiné zvyky, bude trochu trvat, než to začne úplně klapat. Celkově si myslím, že musíme přijít s nějakým momentem překvapení. Nechci říct, že to tam nebylo, ale musíme je dál trénovat a dřív nebo později si to sedne.

Tentokrát jste museli nastoupit bez Dominika Lakatoše a Lukáše Krenželoka, ovlivnilo to tým?
Zranění přijdou v každém týmu. Ať nás je deset, patnáct nebo dvacet, musíme na led jít jako hladoví vlčáci. Ať třeba dostane v přesilovce důvěru kdokoliv, ví dobře, co má dělat. Musíme se doplnit. Je tu pětadvacet výborných hráčů a přesilovku může hrát prakticky kdokoliv.

V zápase došlo i na bitku, do níž se pustil adam Jánošík. Co jsi na jeho počin říkal?
Klobouk dolů před Adym. Šel proti ohromnému frajerovi, který měl dlouhé ruce. Ale cítil, že je něco potřeba udělat. Byl to takový náznak, že opravdu chceme zápas změnit. Nabudilo nás to, ale bohužel jsme to nedokázali využít.