Neprůstřelný Lašák: Když se člověku daří, tak v bráně může stát jen jako pytel brambor
Liberec - V sedmatřiceti letech je slovenský gólman Ján Lašák opravdovou oporou šelem. Už tři zápasy nepustil gól a jistými výkony jen podporuje dobrou libereckou formu. „S největší pokorou můžu říct, že to není moje zásluha,“ vyzdvihuje nejzkušenější z Tygrů své spoluhráče.
Už třetí zápas po sobě jsi nepustil gól. Co tomu říkáš?
Je to samozřejmě skvělé, ale důležité jsou tři body. Za stavu 2:0 jsem si říkal, že nesmím pustit dva puky. Jeden jsem mohl. Na tu sérii jsem nijak nemyslel. Podstatné jsou body, které opravdu potřebujeme.
Pamatuješ takhle dlouhou šňůru bez inkasované branky?
Vůbec to nepočítám. Možná vloni jsem měl před koncem sezóny podobnou sérii, ale to není důležité. S největší pokorou můžu říct, že to není moje zásluha. Stojí za tím skvělá práce kluků, kteří se poctivě vracejí.
Cítíš, že se s přicházejícími výhrami dostáváš do top formy?
Hrozně rád chytám často. To mi dost pomáhá. Čím víc zápasů hraji, tím se cítím lépe. To, že se mi daří, může být spojeno s tím, že teď jsem nastoupil do několika utkání po sobě.
Bereš to tak, že by byla škoda o nulu přijít?
Asi ano. Důležité je ale uvědomit si, že kdybych inkasoval, byly by to zbytečné nervy. Za takového stavu člověk myslí na to, že každý zákrok může být klíčový. Kluci hráli skvěle a já jsem se jim snažil co nejvíce pomoci.
Kdy ti bylo v zápase nejhůře?
Žádná nebezpečná situace ani nenastala. Hráli jsme opravdu dobře a oni jen párkrát zahrozili. Jednou jeli dva na jednoho a občas vystřelili při přesilové hře. Snažil jsem se udržet se v tempu. Občas jsem na kluky zakřičel, abych se udržel pořád v zápase. Když se člověku daří, tak v bráně může jen stát jako pytel brambor. Je třeba s pokorou doufat, že to takhle půjde dál.
Vstup do druhé čtvrtiny základní části vám vyšel mnohem lépe než do té první. V čem vidíš největší zlepšení?
Trochu jsme se uklidnili a začali dávat góly. Předtím jsme nehráli špatný hokej, ale zkrátka nám to tam nepadalo. Zlepšili jsme i obranu a celkově jsme víc v pohodě. Někdy to tak bývá, že když se mužstvo nakopne, padá tam skoro všechno.
Máš nějaké signály, jak to bude dál? Budete se teď v bráně více střídat?
To je otázka pro trenéra. Je tady další skvělý brankář, který na mě tlačí, abych chytal co nejlépe a udržel si svoji pozici v mužstvu. Nemyslím tím post jedničky nebo dvojky, ale zkrátka pozici v mužstvu.
Jak ten váš vztah funguje?
Jsme kolegové. Společně posouváme své limity, ale to není o nějaké konkurenci. Je to jako golf. Říká se, že golf se nehraje proti soupeři, ale proti hřišti. A takhle to zhruba máme my dva.
Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení
Sdílet