Utrápené vítězství hráče neuspokojilo

„Jeho“ zámořský útok se postaral o všechny čtyři trefy v utkání s Třincem. Na centra útoku, Aleše Kotalíka vyšel ten čtvrtý a vítězný. „Je to klasicky utrápené vítězství. V poslední době nehrajeme dobře. Mluvíme o tom v kabině, chtěli jsme to zlomit a tohle utkání vyhrát jasně. Bohužel, dvě třetiny byly z naší strany hrozné. Ve třetí třetině jsme sice dali góly, ale to vedení jsme neudrželi. Naštěstí to tam spadlo v prodloužení, získali jsme alespoň dva body, ale rozhodně nejsme spokojeni s tím, co jsme předvedli.“ V prodloužení dominovalo už jasně mužstvo Bílých Tygrů. Již po půl minutě se přesně po ledě trefil právě Aleš Kotalík, ale hlavní rozhodčí gól neuznal pro postavení útočícího hráče – Václava Nedorosta – v brankovišti. Po jeho verdiktu se na něho Nedorost, ale i Kotalík velmi zlobili. „Přímo herní situaci v reálu moc nevnímám, ale když jsem se potom podíval na kostku, kde jsem viděl záznam akce, tak si myslím, že tam Venca Nedorost vůbec nebránil brankářovi v chytání, ten gól byl regulérní. Naštěstí to tam spadlo o minutu později, to už bylo úplně jasné.“ Aleš Kotalík se ještě vrátil k tomu, že tým nehraje dobře. “Je to v každém z nás. Já osobně se necítím Dobře. Po těch pár zápasech, co jsem odehrál, na mě padla taková fyzická krize, cítím, že mi chybí fyzička. Tu jsem ztratil během té dlouhé pauzy, kdy jsem nehrál. Sice jsem trénoval, ale není to ono. Teď máme skoro čtrnáct dní na to, abychom si srovnali v hlavě, co tomu chybí, nedostatky odstranily a po pauze se vrátili jako tým, který jsme byli předtím,“ uzavřel Aleš Kotalík .

Po svém trejdu do týmu Bílých Tygrů se v neděli poprvé představil domácím fanouškům ve Svijanské aréně. Zpočátku nastupoval ve dvojici s Valdemarem Jirušem, později po boku Jiřího Fischera. Utkání pro něho bylo o to pikantnější, že do Liberce zamířil právě z Třince. Tomáš Klouček v tom ale žádný problém neviděl. „Samozřejmě kluky z Třince znám, ale zase tak dlouho jsem tam nebyl, aby to potom při zápase bylo problematické. Připravil jsem se na utkání jako na každé jiné.“ Vedení klubu jej získalo zejména proto, aby vyztužil libereckou defenzívu, momentálně citelně oslabenou zraněnými hráči. “Obránci jsou tady kvalitní, bohužel je jich plno zraněných. V tom je problém. Rozhodně jsem nepřišel jako nějaký spasitel, tedy proto, že by tu nebyla kvalita. Ta tady je a velmi dobrá.“ Úvod do nového angažmá se robustnímu obránci nevyvedl přesně podle představ, ale nevidí v tom problém. “Je tady super parta a hráči, velmi dobré podmínky pro hokej, pro hráče. Není divu, že je tým v tabulce vysoko. Já si pomalu zvykám, teď je pauza, po ní to bude zase lepší. Doufám, že budu týmu platný, play-off se blíží a chceme udělat dobrý výsledek.“

V první části utkání se dostával na led celkem pravidelně se svými spoluhráči Janem Plodkem a Patrikem Rozsívalem. Ve třetí třetině ale kouč Josef Paleček stáhl hru na tři formace s cílem zvýšit „otáčky“ týmu. Jan Víšek vidí potíže s výsledkem zejména v neproměňování šancí. „Měli jsme převahu, myslím, že jsme měli proměnit šance a bylo by to bez problémů. Kdybychom v první, nebo druhé třetině dali alespoň nějakou branku, určitě by se to vyvíjelo jinak. O herní krizi bych nemluvil, spíše nám to tam nepadá, jak bychom chtěli. Musíme se snažit hrát svoji hru.“ Do konce základní části zbývá už jen šest kol, Liberec má v tabulce takové postavení, že o postup do play-off už prakticky nemůže přijít. Nesvazuje vidina historického úspěchu hráčům ruce? „ Je to fakt, že pro řadu z nás je to nová situace, já se stále učím. Snažím se od těch zkušenějších kluků něco odkoukat, něco přiučit. Je to úplně jiná atmosféra, jiná situace. Musíme se s tím vyrovnat a jít trpělivě za cílem, zápas od zápasu.“