Hokej jsme si letos užili, nesmutní Milan Hnilička

Jediným Bílým Tygrem, který proměnil samostatný nájezd, byl Aleš Kotalík. Také on přišel po utkání mezi novináře.

Kde byste viděl nejdůležitější okamžiky dnešního zápasu?
Myslím si, že rozhodlo to, že potom, co jsme otočili zápas ze stavu nula dva, jsme se nechali vyloučit a Pardubicím se podařilo vyrovnat. Nájezdy už pak byly loterie.

Nevyčítali jste si potom v kabině ty dvě velké zmařené šance v prodloužení?
Vůbec ne. Tam se každý maximálně vydal, těch sil už moc nebylo. V těch šancích to tam bohužel nespadlo, ale myslím, že by nemělo smysl to pak v kabině zpětně rozebírat.

Jak vám bylo před pátým nájezdem, když jste musel dát gól?
Byla to situace, kdy jsem musel udržet tým v sérii. Já jsem se trošku díval v těch předchozích nájezdech na Lašáka, co dělá, a povedlo se mi to provést přesně tak, jak jsem chtěl. Tedy nahoru nad beton.

Podruhé se to už ale nepodařilo.
Bohužel. Já jsem chtěl udělat v podstatě to samé co předtím, ale na druhou stranu. To se sice napůl podařilo, ale nepovedlo se mi puk zvednout.

Vyrovnání přišlo v přesilovce pět na tři. Vy sám jste byl mezi vyloučenými, jak se to stalo?
Tam to byl takový něšťastný moment. Nečekal jsem, že když tak velkého chlapa, jako je Jirka Dopita, takhle přistrčím, takže tam takhle skočí. Hlavně jsem ale neslyšel předchozí hvizd rozhodčího. Puk tam prošel pod Hnildou a šel přes naše brankoviště a já jsem pod dojmem toho, že hra pokračuje, udělal tenhle zákrok, protože jsem tušil, že Dopita to bude dávat do prázdné branky. Byla to volba - buď faul nebo gól.

Tento faul nebyl jediný, to vás asi také nalomilo.
Určitě. Co já jsem hrál, tak jsme měli s disciplínou problémy celou sezonu. Dá se říct, že to celou sérii rozhodlo. My jsme se nechali zbytečně vylučovat za fauly v útočné třetině a Pardubice mají tak schopné hráče, že nás za to trestaly.

Nepramenily ty fauly také trochu z únavy? Přece jenom jste ve čtvrtfinále hráli sedm zápasů ve dvanácti dnech...
Samozřejmě únavu cítil každý, ale my se nechceme na nic vymlouvat. Pardubice hrály výborně, byly lepší a pro nás daleko nepříjemnější než Slavia a postoupily zaslouženě.

Váš celek postihlo i mnoho zranění. Jak moc chyběli tito hráči v semifinále?
Měli jsme zraněné klíčové hráče. Jak Leoš Čermák, tak Venca Nedorost nebo Honza Plodek či Tomáš Klouček jsou důležití a dost nám chyběli. Hráli jsme tím pádem na pár lidí, to vytížení bylo veliké a bylo to určitě znát.

Jak jste se dokázali zvednout z toho stavu nula dva, kdy nic nenasvědčovalo nějaké změně?
My jsme pořád věřili a ti kluci, co dali góly, hráli dobře už ty zápasy předtím. Věřili si a ten zápas dokázali otočit právě oni. Pardubice ale dokázaly v závěru přidat a vyrovnaly, proto pro nás dnes sezona končí.

---

Fantastický výkon podal Milan Hnilička. Díky jeho zákrokům mohli Bílí Tygři bojovat o vítězství až do samého konce. Celkem v utkání čelil šestapadesáti střelám, další parádní zákroky přidal při samostatných nájezdech.

Dnešní zápas byl plný velkých šancí a skončil infarktovými nájezdy. Jak se vám v takových zápasech chytá?
Já mám tyhle situace rád, kdy jde o všechno a je to vypjaté. Bohužel, dneska jsme to nedokázali dotáhnout do konce, ale myslím si, že ostudu jsme neudělali.

Pardubice vedly v utkání už dva nula, vy jste přesto dokázali vyrovnat a stav dokonce otočit. Čím to bylo, že jste se se neodevzdali a ještě se dokázali vyburcovat?
Nám pomohlo, že jsme dali takové trochu šťastné góly, to nás vrátilo do zápasu. Třetí gól byl dost kuriózní, takže najednou jsme vedli, ani jsme nevěděli jak. Důležité bylo, že jsme to nevzdali ani za stavu dva nula, ale takové je naše mužstvo. Má velkou psychickou sílu a nevzdává se, takže mě ani nepřekvapilo, že jsme najednou vedli. Škoda jen, že se nám opět nepodařilo vedení udržet do konce.

Dostali jste se zpátky do zápasu v těžké situaci, ale nepodařilo se vám udržet vedení. Proč se tak stalo?
Máme se zkrátka ještě co učit. Tahle sezona pro nás byla velice úspěšná, ale věděli jsme, že to mužstvo až tak úplně zkušené nemáme. Byla to pro nás obrovská výzva a dávka zkušeností pro příští rok a já věřím, že se z toho naše mužstvo poučí.

Vy osobně jste brankář s bohatými zkušenostmi. Jak byste hodnotil výkony svého mladšího pardubického kolegy Lašáka?
On to má trochu zjednodušené tím, že chytá za takhle zkušeným mužstvem, které sice v play-off zatím nemělo příliš úspěchy, ale to byla jen otázka času, než se kvalita projeví. Lašák je samozřejmě kvalitní gólman, ale nemyslím si, že by to byl jejich klíčový post. Tím nechci nijak snižovat jeho kvality, Pardubice prostě mají kompaktní mužstvo. Dnes Lašák prokázal, že umí blafáky, a to bylo nejdůležitější.

Jak jste viděl Blažkův rozhodující nájezd? To se zřejmě nedalo chytat...
Udělal to dobře, když dal gól.

Chytalo se vám lépe proti Pardubicím nebo proti Slavii?
Proti oběma týmům to bylo hodně těžké. Oba mají výborné útočníky, které ani nemusím jmenovat a to je pro brankáře velice těžká záležitost.

Sledoval jste, kdo proti vám jede nájezd, a odhadoval jste už dopředu, co na vás bude zkoušet?
Samozřejmě jsem se díval, kdo to je, ale to si člověk nevybere. Já nevím, jestli třeba Hejduk věděl, co bude dělat, když se na mě rozjížděl, to se nedá příliš odhadnout. On to možná sám do poslední chvíle nevěděl. Odhadoval jsem, že mi první střelu pravděpodobně bude dávat na lapačku, ale on to trefil tak výborně, že se s tím nedalo nic dělat a byl to gól.

Hned po prohraném utkání je asi těžké hodnotit sezonu, ale i přesto bude zřejmě ta letošní považována za úspěšnou.
Tak samozřejmě, i když jsme bohužel nedošli tam, kam jsme chtěli dojít. Přesto to byla výborná sezona. Hodně jsme bruslili, hokej jsme si užili a nesmím zapomenout na naše fanoušky. Zápasy před takovouhle domácí kulisou, jaká byla v Liberci, jsem už hodně dlouho nezažil.

Když jste přišel do Liberce, prohlásil jste, že do tří let chcete titul. Tehdy si kdekdo klepal na čelo, ale hned v první sezoně jste došli až do semifinále. Je to pro vás určitá satisfakce?
Satisfakci bych cítil, kdybychom došli do finále, ale určitou radost samozřejmě cítím, naše mužstvo mě svými výkony potěšilo. Několikrát hrálo až nad své možnosti a na první rok, kdy je to mužstvo v nějaké síle pohromadě, je to hezký úspěch.