Chceme fanouškům udělat radost, hlásí před semifinále Ligy mistrů Martin Bakoš

V Lize mistrů se ti střelecky mimořádně daří. Čím to je?
Nevím. Asi je to dané soupeři. Švédské nebo švýcarské týmy útočí, chtějí hrát hokej. Oproti tomu česká liga je taková specifická, každý hraje takticky. Většina mužstev se zaměřuje především na defenzivu. A rozdíl je také v metru rozhodčích. Rozhodně se na ně nechci vymlouvat, na druhou stranu v Lize mistrů chtějí hráči častěji hrát na puku. Žádné hákování, držení nebo něco podobného tam není přípustné. Pro mě osobně je to samozřejmě lepší.

Nastupuješ se speciálním dresem pro nejproduktivnějšího hráče týmu. Je to pro tebe zvláštní, nosit jiný dres, než ostatní?
Jasně, kluci mi pořád v kabině nakládají! (smích) V prvních zápasech to možná byl trochu nezvyk, ale už to nějak nevnímám. Radši bych ho ani neměl, jen ať nevědí, kdo na ně jede! (úsměv) Ale čeká nás semifinále. Klidně ať dají gól místo mě třeba Jaro Janus nebo Roman Will, hlavně když vyhrajeme a postoupíme.

Zaměřují se na tebe protihráči kvůli odlišnému dresu víc?
Nevím, jak to mají oni, ale já když viděl někoho s tímhle dresem, jak jede kolem, tak jsem si do něj sekl. (smích) Asi trochu ano, ale v play-off se už zaměřuje každý na každého.

Byl jsi také nominován na nejlepšího hráče soutěže. To tě jistě těší?
Je to pro mě obrovská pocta. Vlastně jsem ani nevěděl, že se něco takového vůbec uděluje, o to víc mě to překvapilo. Ale musím za to hlavně poděkovat svým spoluhráčům, protože bez nich bych góly sám nedával. Hokej je týmový sport.

Během cesty Ligou mistrů jste navštívili také několik zajímavých destinací, ať už jde o Švýcarsko nebo o Švédsko. Stihli jste je také trochu poznat?
V prvních zápasech jsme tam jezdili o den dřív, takže na to trochu čas byl. Člověk si prohlédne město, byli jsme se takto projít třeba v Cardiffu nebo ve Växjö. Důležitější je tam samozřejmě hokej, ale zároveň jsme i poznali kus Evropy. Rozhodně to bylo příjemné zpestření.

Co pro tebe vlastně postup do semifinále znamená?
Beru to jako obrovský úspěch nejen pro nás, ale i pro celé vedení nebo pro fanoušky. Když se podíváte, jaká mužstva tam hrají... A v semifinále jsme navíc spolu s Třincem, což je obrovská reklama pro celý český hokej. Ukazuje se, že extraliga má svou kvalitu.

Jak vysoké jsou podle tebe šance na úspěch?
Semifinále už není nikdy snadné, což moc dobře víme. Nicméně tady už se trochu smazávají veškeré rozdíly mezi týmy. Šance jsou podle mě tak padesát na padesát. Je to o tom dát do celého dvojzápasu ještě víc, než sto procent. Potom můžeme uspět.

Co soudíš o vašem soupeři?
Dvakrát jsme s nimi prohráli, tím spíš jim máme co vracet. Mají kvalitní kádr, jako koneckonců každý švédský tým, ale já věřím v naši sílu. Máme na to, abychom je porazili.

Liga mistrů se hraje uprostřed probíhající sezony. Jak těžké je přepnout na jinou soutěž?
Je to taková vsuvka, která nám dovoluje trošku zapomenout, jak si vedeme v lize. Psychicky je to velký rozdíl, když pak hrajete semifinále Ligy mistrů, než když se pohybujete na jedenáctém místě tabulky a nemůžete si dovolit ztrácet. Může nám to pomoci. Spíš než přepínání je to takové zpestření.

K týmu se vrací Filip Pešán. Změní se tím nějak vaše příprava?
I když tu nebyl, Karel Mlejnek s kolegy vedli tým velmi profesionálně. Navíc spolu byli stále v kontaktu. V dnešní době internetu už to není takový problém. Trenér Mlejnek odvedl skvělou práci. Nemyslím si, že by to teď po Filipově návratu bylo nějak výrazně jiné.

Jak tedy bude příprava vypadat?
Ještě si je důkladně rozebereme, ale už je trošku známe a víme, na koho si dát pozor. Naše příprava bude taková klasická, už to bude jenom na nás, co předvedeme na ledě.

Oba dosavadní duely s Växjö jste těsně prohráli, soupeři tedy máte co vracet. Je vaše motivace o to větší?
Jistě. Ve druhém zápase jsme prohráli 3:6, ale z toho dva góly jsme dostali v power-play. Šanci rozhodně máme, ale musíme do toho dát vše. Určitě to bude atraktivní zápas pro fanoušky a věřím, že jim svým výkonem a výsledkem uděláme radost.