Olympiáda? To je splněný sen, těší se Martin Bakoš

Co pro tebe možnost zahrát si na olympijských hrách znamená?
Je to pro mě splněný sen. Už jako malý kluk jsem snil o tom, že budu hrát na mistrovství světa. No a olympiáda, to je ještě něco navíc. Hraje se přeci jen pouze jednou za čtyři roky. Je hrozně těžké se tam dostat, vždyť v každé zemi o tom sní spousta hokejistů. Tím, že tam letos nebudou hráči z NHL, se zároveň pro spoustu dalších otevřela velká šance být nominován. Jsem opravdu šťastný, že si mě trenéři vybrali.

Poznamená letos turnaj, že na něm nemohou hrát hráči z NHL?
Jistě, NHL je nejkvalitnější soutěž světa. Budou tam chybět ta úplně největší světová esa. Na druhou stranu, i tak to bude kvalitně obsazený turnaj. Vždyť tam bude hrát spousta kluků třeba ze švédské ligy, kteří mohou klidně za dva roky v NHL hrát. Rusové na olympiádě nakonec také budou mít svůj tým a když se na ně podíváme, je tam tak polovina sestavy, která by mohla hrát v zámoří, jen je raději doma. Určitě tam budou hráči z NHL chybět, ale zase je to olympiáda. To je prostě svátek sportu. Každý bude chtít vyhrát.

Znamená to pro slovenskou reprezentaci větší šanci uhrát zajímavý výsledek?
Jistě, ale zase nechci úplně pasovat náš tým do role favoritů na zlato. (úsměv) Nicméně našemu týmu věřím. Máme nového trenéra a nový systém. Když ho budou všichni do puntíku plnit, máme šanci něco na turnaji dokázat.

Slovenský hokej celkově prochází v poslední době výraznou obrodou. Co o tom soudíš?
Myslím si, že jsme na dobré cestě. Přišli tam lidé jako Miroslav Šatan, kteří vědí, jak se má hokej správně dělat. Na všech postech jsou lidé, kteří chtějí slovenskému hokeji pomoci. Konečně se začalo pracovat s mládeží, probíhá spousta nových projektů. Koneckonců, i trenér Craig Ramsay přinesl do národního týmu novou systematickou práci. Bude to všechno běh na dlouhou trať, nedá se čekat, že budeme hned válcovat Kanadu. Ale věřím v lepší zítřky.

Je to znát také na domácí soutěži? Přeci jen z ní pojede na olympiádu hned deset hráčů.
Je to tak. Lidé okolo naší Tipsport ligy asi nepočítali s tím, že se na olympiádu dostane tolik kluků. Ale i to svědčí o tom, že se slovenská soutěž od odchodu Slovanu Bratislava konečně opět začíná zvedat. Její úroveň už je mnohem vyšší, než v posledních letech. Nakonec z toho vznikly i problémy, když najednou mělo uprostřed rozjeté sezony odjet ze svých klubů na olympiádu deset hráčů a trenér, ale soutěž měla normálně pokračovat. Muselo se to řešit za pochodu a myslím, že se to povedlo ke spokojenosti všech.

Zmínil jsi Slovan Bratislava. Uškodilo podle tebe slovenskému hokeji, že se přesunul do KHL?
Celkově si myslím, že nám to spíše prospělo. Lidé kolem Slovanu chtěli svou dlouho budovanou značku prodat někde výš, což chápu. Jedinou škodou bylo, že finance nedovolovaly vytvořit například farmu, která by hrála slovenskou ligu. Jméno Slovan Bratislava by mělo zastoupení v KHL, ale i v lize. Chápu, že šlo o přirozený posun, ale když se podíváme na tuto sezonu, prim tam hráli hráči české národnosti nebo další cizinci.

Měli by jádro kádru tvořit spíše domácí hráči?
Asi by to mělo opravdu více stát na slovenských hráčích. Měli by se tam zakomponovávat mladí kluci i do top formací, nejen do čtvrté lajny. Vychovávali bychom tak hráče, kteří by byli připravení na světový hokej a byli by schopní rozhodovat zápasy.

Sám jsi Slovanem Bratislava prošel, takže s tím máš své zkušenosti...
Měl jsem to štěstí, že jsem stihl ještě období, kdy hrál Slovan slovenskou ligu. Prošel jsem si klasickým vývojem, začal jsem ve čtvrté lajně a posouval se přes třetí až do druhé. Tehdy jsem se do áčka posunul klasicky z juniorky. Teď kluky trošku lituji, protože skok mezi juniorským hokejem a KHL je prostě obrovský. Nejsou na to nachystaní. Pomohla by tomu právě ta farma ve slovenské lize, kde by mohli hrát a dál růst.

Jaké byly první roky Slovanu v Kontinentální hokejové lize?
První dva roky to bylo velmi těžké a já to trošku schytal tím, že jsem pendloval mezi pozicí útočníka čtvrté pětky a třináctého útočníka. Moc jsem nehrál, proto jsem byl i párkrát ve Skalici, abych nabral herní praxi. Až jsem se nakonec rozhodl pro přesun do Liberce. Ale Slovan mi dal za ty roky hodně, strávil jsem tam sedm let a poznal jsem tam spoustu skvělých lidí. Dali mi tam šanci v dospělém hokeji, nemohu o nich říct jediné špatné slovo.

Zpět k olympiádě. Odehraje se v korejském Pchjongčchangu. To zní jako hokejová exotika. Co od takového prostředí čekáš?
Po minulém roce v Pekingu? No vlastně asi nic! Byl jsem v Kunlunu, abych si to v Asii před olympiádou vyzkoušel! (smích) To si dělám samozřejmě srandu. Bude to taková exotika, ale jak jsem z asijské kultury pochopil před rokem, budou dělat vše pro to, aby byli všichni stoprocentně spokojení. Mají to v povaze. Jsem si jistý, že to bude velká show.

Fakt, že se na olympiádě představí i domácí reprezentace, turnaji jistě prospěje?
Jednoznačně. Koneckonců, i Kunlun vznikl v Pekingu hlavně proto, že se tam v roce 2022 odehraje další olympiáda. Chtějí hráče, kteří mají nějaké čínské kořeny, stáhnout domů, proto vytvořili klub v KHL. Jižní Korea také nemá vůbec špatný tým. Spousta z nich jsou rodilí Američani nebo Kanaďani, jejichž rodiče z Korey emigrovali do zámoří. Pro místní fanoušky bude skvělé, že tam mají svůj tým. Určitě bude vyprodaná hala, hokej se tam ještě víc zpopularizuje.

Bílí Tygři hrají už od konce prosince tři zápasy týdně. Nemrzí tě, že si na rozdíl od zbytku týmu nebudeš moci trochu odpočinout?
Od prosince? Vždyť už to tak mám skoro od srpna. (úsměv) Když už přišlo volno, byl jsem na nějaké reprezentační akci. Ale reprezentovat svou zemi, to je skvělá náhrada. Vůbec pak neřešíte, že nemáte volno. Navíc, první zápas hrajeme tuším až 14. února, takže ještě budeme mít čas si trochu oddechnout a sehrát se. Osobně nemám rád žádné dlouhé pauzy bez zápasů. Unavení možná budeme, ale je to lepší, než jen trénovat a nehrát.

Kdy se z turnaje vracíš?
Napsali nám program do 25. února, přitom my už hrajeme 26. a 27. s Jihlavou. Po pravdě zatím netuším, jak to bude, jestli poletíme domů dřív. Záležet bude koneckonců také na tom, jak turnaj poběží. Na tohle teď ani nemyslím, člověk se musí v hokeji starat vždy především o nejbližší zápas.

Těšíš se, že si na pár týdnů oddychneš od vypjatých bojů o postup do play-off?
To rozhodně. Každý zápas tam nebude o život, jako to je v našem případě teď v extralize. Je to reprezentační akce, to člověka dobije takovou zvláštní energií. Hlavně si to každopádně užiju. Olympiáda je svátek, hrajete ji jednou za čtyři roky. Není to o tom každodenním stresu, jako když v lize hrajete o play-off nebo o baráž. Moc se tam těším.