Michal Bulíř: Nic se pro nás nemění, do Hradce pojedeme vyhrát!

Bylo pro vás nezvyklé nastoupit k utkání už v 11 hodin?
Problém to nebyl, jsme na to zvyklí. Každé ráno normálně trénujeme. Všichni si udělali režim podle sebe, dali jsme si pořádnou snídani. V tom bych problém neviděl.

Sobotní zápas jako by byl mnohem opatrnější, než ty předchozí, souhlasíš?
To bylo podle mě stavem série. Měli jsme mečbol, takže hrozilo, že jim skončí sezona, my se také nemohli nikam bezhlavě hnát. Šancí tolik nebylo, bylo to spíš takové taktické, o jednom nebo o dvou gólech. A to se potvrdilo na konci. S jedním vstřeleným gólem se těžko vyhrává, ale chtěli jsme to dotáhnout alespoň do prodloužení. Chyběl jen krůček.

Hradec se poprvé v sérii dostal v utkání do vedení. Ovlivnilo to zápas?
Za žádnou cenu jsme se nevzdávali, věříli jsme, že srovnáme, a to se nám ve třetí třetině povedlo. Ale pak přišlo vyloučení, Hradec dostal přesilovku padesát sekund do konce. To se vám v play-off v takhle klíčovém zápase prostě nemůže stát. A byl z toho gól.

Přesilovky obecně utkání rozhodly, všechny branky padly v početní převaze...
To jsou vždy klíčové momenty. V play-off může rozhodnout každé vyloučení. My jsme se o tom přesvědčili. Ani nevím, co to bylo za střelu, jestli to někdo tečoval.

Podobně nepřehledný byl i tvůj gól. Jak se zrodil?
Puk mě trefil do holeně nebo do kolena. Bavil jsem se s Tomášem Filippim, že ta střela šla původně vedle. Ale v tuhle chvíli ten gól nic neřeší. Ještě jednou pojedeme do Hradce a v pondělí tam chceme vyhrát. Budeme se ze všech sil snažit, abychom sérii vybojovali na naši stranu.

S jakou náladou nyní pojedete do Hradce?
Hlavně nesmíme být skleslí z toho, že jsme prohráli. Mohlo to klidně být naopak, mohli jsme se teď radovat a byl by konec. Je to tak, jak to je. Stav je 3:3, je to pro oba dva týmy stejné. Oni budou hrát doma, budou muset vyhrát. My tam pojedeme s tím, že chceme hrát stejně, jako ve čtvrtek.