Tomáš Havlín: Dva týdny se válet? To bych nedokázal

Jak sis poslední dva týdny volna užil?
Ten první týden jsem osobně pojal především odpočinkově. Tréninku jsem se skoro vyhýbal. (úsměv) Je to hlavně o hlavě, člověk si potřebuje především psychicky odpočinout. Během sezony strávíte většinu času na zimáku, takže jsem se naopak snažil na hokej příliš nemyslet. Ale v druhém týdnu už jsem se postupně zapojil do tréninku. Vyrazil jsem třeba do posilovny nebo přímo na stadion. Myslím, že nám všem volno prospělo. Teď už budeme moct v hlavách všichni přepnout na finální přípravu na sezony. V pondělí vyrážíme na led.

Do tréninkového rytmu jsi tedy najel už během dovolené. Proč?
Jde o to, abyste neznehodnotili ty dosavadní týdny přípravy. Kdybyste čtrnáct dní jenom leželi a netrénovali, ten měsíc a půl by přišel skoro vniveč. Snažil jsem se proto trochu vrátit do zátěže. Ve středu a ve čtvrtek už jsem se znovu snažil makat naplno jako během ostré přípravy.

Je těžké se v době volna přemoci a vrhnout se znovu do práce?
To je asi hodně individuální. Mně osobně by třeba pohyb hrozně chyběl. Neumím se jenom válet a nic nedělat, to mi nejde. Už jsem ani spoustu let nebyl vyloženě někde u moře na dovolené. Nedokážu si představit, že bych třeba týden jenom ležel na pláži. Spíš se snažím zaplnit volno aktivním způsobem, aby to potom nebyl pro tělo takový šok.

Jak náročná byla vaše letošní suchá příprava?
Je to vždy po fyzické stránce nejnáročnější část sezony. To ale není žádným překvapením. Nějak tu kondici nabrat musíte, ať už jde o běhání, posilování nebo cokoliv jiného. Je to sice nepříjemné, ale jako hokejista se s tím naučíte vyrovnat. I to je zkrátka součástí hokejového života. Navíc tu máme skvělou partu, takže se do kabiny každý těší a i ta "neoblíbená" část sezony pak je hned příjemnější.

Letos jste navíc každý týden chodili na led. Šlo jistě o příjemnou novinku?
Rozhodně. Rozbijete tím stereotyp, že každý den jen dřete na suchu. Trošku si oživíte techniku. Když třeba nejste dva nebo tři měsíce na ledě, začnete ztrácet cit, což se pak hned projeví. Tréninky byly postavené na tom, abychom si udrželi bruslařské a hokejové dovednosti.

Na druhou stranu, kombinace suché dřiny a ledu musí být také velmi náročná, nebo ne?
Bylo to trošku podobné, jako když jdete po létě poprvé na led. Je to po suché přípravě zase trošku jiný pohyb, zabírají trošku jiné části těla. To také znamená, že jste pak po kombinaci posilovny a ledu ještě mnohem víc rozlámaní, bolí vás pak skutečně všechno! (úsměv) Ale po psychické stránce je to parádní zpestření.

V pondělí se již v kabině sejde v podstatě celý tým. Těšíš se na své spoluhráče?
Jistě, už se těším, až se zase všichni konečně sejdeme. Nejen proto, že máme vynikající kolektiv, ale zároveň to vždy už tak nějak předznamenává, že už jdeme na led a že už ten boj znovu začíná. Konečně se zase blížíme startu sezony.

Dokážeš si představit, že by ses jako někteří tví spoluhráči připravoval individuálně a byl tak zhruba tři měsíce bez zbytku týmu?
Myslím si, že ryze po fyzické stránce může být individuální příprava klidně prospěšnější, než ta týmová. Můžete se zaměřit na to, co vám osobně vyhovuje. Každý potřebuje něco, někdo hlavně běhání, jiný zase spíš posílit... Nemůžete vyjít stoprocentně vstříc úplně každému. Na druhou stranu by mi asi skutečně chyběl kontakt s týmem. Právě během té letní dřiny už se tu vytváří skvělá parta.

Období přípravy na ledě znamená také přípravné zápasy. Těšíš se na ně?
Už aby to bylo! Je to něco jiného, než když jenom trénujete, ať už na suchu, nebo na ledě. Každý hokejista se těší, až znovu vyjede do zápasu, i když třeba jen přípravného. Dostanete se do takového hokejového režimu, celé to rázem začne mnohem více utíkat. A najednou tu bude extraliga a celé to naplno vypukne. Myslím, že už se všichni nemůžeme dočkat.

Finální fáze přípravy znamená zároveň také boj o místo v sestavě. Věříš, že si letos vybojuješ stálou pozici v A-týmu?
Těžko říct, to bude záležet především na trenérech. Na mně samozřejmě je, abych co nejvíce makal a snažil se v týmu udržet, ale je tu jako každý rok velká konkurence. Někomu se může příprava vydařit, jinému ne, každopádně hodně bude záležet také na našich výkonech v přípravných zápasech. Letos je tu nás mladých víc, takže nás čeká větší boj o místo. V uplynulých letech tu bylo třeba sedm, osm stabilních beků, mezi něž se dalo dostat jen ve chvíli, kdy se někdo zranil. Tentokrát tu jsme tak tři, čtyři kluci, kteří bojují o dvě nebo tři místa v sestavě. Bude záležet jen na nás, jak se s tím popereme.