Michal Birner se tento týden připravuje s Tygry. Vždy se sem rád vracím, hlásí

Co tě do Liberce v průběhu letní přípravy přivádí?
Bavil jsem se s Filipem Pešánem, kterého považuji za svéhodobrého kamaráda, že bych si sem mohl na týden přijet zatrénovat s klukama. Jsem tu momentálně s celou rodinou. Tím, že mám ještě chvíli času, než zamířím zpět do Švýcarska, jsem hledal možnost připravovat se s některým kvalitním týmem, protože tréninků na suchu už jsem měl docela plné zuby. (úsměv) Měl jsem možnost trénovat v Litoměřicích, ale se vším respektem k nim, chtěl jsem být na ledě s hráči té nejvyšší úrovně. A přesně to se mi v Liberci nabízí. Rád bych celé organizaci poděkoval, že mi umožnili se tu připravovat.

Kdy vlastně začne příprava Fribourgu, tvého švýcarského klubu?
Sraz máme tuším 12. srpna. Na začátku to bude takové volnější, absolvujeme testy, a v následujícím týdnu už najedeme do klasického tréninkového procesu na ledě.

Jaké to pro tebe bylo, vrátit se znovu do známého libereckého prostředí?
Vždy je to příjemné. S manželkou jsem se dohodl, že tu na pět dní zůstaneme, takže jsme si tu pronajali bydlení. Už jsme se byli také projít po městě. Pokaždé si tu vzpomenu na ten skvělý rok, co jsem tu zažil.

Většinu kabiny tu ještě velmi dobře znáš, je to tak?
Samozřejmě. Dá se říct, že se znám se všemi kluky, kteří tu jsou. S některými z nich jsem sice nikdy nebyl v jednom týmu, ale hokejový svět je malý. Dá se říct, že tu jsem v dobře známém prostředí, moc si to tu užívám.

Sleduješ Bílé Tygry i nadále po svém odchodu do zahraničí?
Kdykoliv mám čas, snažím se na internetu koukat na každý jejich zápas. Mám o jejich výsledcích velmi dobrý přehled. (úsměv) Vím, jaká tu byla vloni situace, nicméně nakonec z toho byl i docela solidní výsledek. Chápu, že ambice tu jsou vyšší, než na čtvrtfinále, ale vzhledem k okolnostem odvedli kluci velký kus práce.

Z řady tvých někdejších mladších spoluhráčů postupně vyrostli rozdíloví hráči. Dominik Lakatoš si vedle tebe odbýval první kompletní sezonu v extralize, před rokem byl draftován New Yorkem Rangers. Do zámoří odešli také Radim Šimek nebo Filip Pyrochta. Co na jejich počínání říkáš?
Jenom to svědčí o tom, že Filip Pešán a vůbec celý realizační tým u A-týmu nebo u vlastně i u mládežnických kategorií dělá svou práci velmi dobře. Hráči tu mají skvělé podmínky k rozvoji, celé to tu dává smysl. Není proto příliš překvapením, že se Bílým Tygrům daří vychovat takto kvalitní hráče. Je to skvělá reklama pro celou organizaci.

Za několik týdnů se tvůj Fribourg na turnaji v Yverdonu postaví Bílým Tygrům. Dobírají si tě kluci v kabině?
Jasně, na nějaké popichování došlo, ale je to ještě daleko. Vždyť ani nevíme, jestli ten zápas odehraju. (úsměv) Budeme v těžké fázi přípravy, uvidíme. Ale pokud nastoupím, určitě si to užiju. Je tu pár kluků, na které se na ledě velmi těším! (smích)

Čeká tě třetí sezona ve Švýcarsku. Co o kvalitě tamější soutěže soudíš?
Když se podíváme na úroveň soutěže, není náhoda, že Švýcaři skončili druzí na mistrovství světa. Měli tým složený především z domácí ligy, navíc doplněný o vynikající individuality ze zámoří. Uhráli tam vynikající výsledek. Švýcarská liga má vysokou kvalitu, celkově je oproti té české velmi odlišná. Není tam tolik individualit, spíše než na technickou vybavenost sázejí na týmovost. Hraje se tam ve velkém nasazení. Je to vlastně trochu podobné americkému stylu hokeje.

Jak těžké pro tebe bylo si na místní prostředí zvyknout?
Měl jsem tehdy takové rozpačité období. Do Švýcarska jsem šel z nepříliš vydařeného angažmá v Čeljabinsku. Tam se mi vůbec nevedlo, od druhého týdne jsem cítil, že to není ono. Nemůžu říct, že bylo špatným krokem zkusit si znovu KHL, ale prostě to nevyšlo. Když jsem pak šel do Švýcarska, věděl jsem, že horší než v Rusku to být ani nemůže. Hodně mi tam pomohl Roman Červenka, s nímž jsem hrál v lajně. Během chvilky jsem se do toho dostal a cítil jsem se neskutečně.

Takže ti Roman Červenka ve Švýcarsku nahradil dosavadního parťáka Michala Řepíka?
Dalo by se to tak říct. (úsměv) Oba jsou to samozřejmě úplně jiní hráči, s Michalem jsem toho také odehrál o něco víc. Ale Roman je natolik kvalitní hokejista, že mi hrozně ulehčil přechod do nové soutěže. Rád bych mu za to velmi poděkoval. Že jsem si ve Švýcarsku udělal nějaké jméno, byla do velké míry jeho zásluha.