S rozhodováním pomáhal i Redenbach. Nejlepší volba, usmívá se po příchodu do Liberce obr Taylor Doherty

Co kanadského hokejistu, jako jsi ty, přivádí do Liberce?
Zkrátka se tak vyvinula má kariéra. Považuji to za skvělou příležitost a jsem rád, že o mě tak kvalitní organizace projevila zájem. Jsem tu teprve pár dní, ale všichni kolem jsou zkrátka úžasní, vše funguje a vše je vždy okamžitě zařízené. Jít sem považuji za skvělé rozhodnutí.

Jde o tvou první zkušenost s hokejem mimo americký kontinent. Bylo těžké rozhodnout se zamířit do Evropy?
Když jsem nad tím poprvé uvažoval, byl jsem trochu nervózní. Ale doslechl jsem se, že tu jsou také další Kanaďani. Když jsem pak mluvil s trenérem, mluvil skvěle anglicky, stejně jako všichni ostatní, s nimiž jsem se dostal do kontaktu. Hrozně mi to usnadnilo rozhodování. S komunikací tu není žádný problém, snadno pochopím, co se po mně chce. Teď se těším, že napíšu novou kapitolu své kariéry.

Jak ses vůbec dostal do kontaktu s libereckou organizací?
Mám v Kanadě kamaráda, který mě spojil s evropským agentem. A pak se to celé vyvílejo hrozně rychle, rázem jsme začali jednat s Bílými Tygry. V podstatě to bylo otázkou jednoho týdne, kdy jsme se všichni spojili. Brzy jsem se přesvědčil, že půjde o správnou volbu.

Předpokládám, že sis hned dohledával informace o České republice i o klubu?
Ano, ještě jsem tím strávil i celý let z Ameriky. Snažil jsem se zjistit co nejvíc věcí o městě i o české lize, akorát byla většina informací v češtině. Zkoušel jsem tomu porozumět, i když to nebylo moc jednoduché! (úsměv) Ale slyšel jsem, že je tu krásné město, oblíbená zoologická zahrada a také úžasní fanoušci. Rozhodně se o tom všem rád brzy přesvědčím na vlastní oči.

Co jsi zjistil o české soutěži?
Mám informace, že se tu hraje velmi kvalitní hokej. Ale kromě toho přímo o nějakých specificích české ligy nevím. Už jsem v Americe hrál proti několika českým hráčům, stejně jako proti mnoha dalším Evropanům, takže věřím, že se s tím popasuju. Už se na to těším.

Jaké máš dojmy z trenéra Filipa Pešána?
Filip je skvělý, zatím s ním nebyl žádný problém. Skvěle mluví anglicky, takže se bez potíží dorozumíme. Pokyny rozdává hráčům česky, ale potom mi hned dovysvětlí, co potřebuje. I díky němu tu jsem.

Co říkáš na místní zázemí?
Udělalo na mě velký dojem! Je tu nádherná aréna, skvěle vybavená kabina, vše tu je na té nejvyšší úrovni. Byl jsem skutečně velmi mile překvapen.

Zmínil jsi, že ses dozvěděl o dalších kanadských hráčích v Liberci. Byl jsi s nimi v kontaktu?
Ano, volal jsem si s Tylerem Redenbachem. Agent mi na něj sehnal spojení. Popovídali jsme si spolu a o Liberci mluvil jenom v dobrém. Hodně mi v rozhodování pomohl, ujistil mě, že jde o správný krok.

Jaká by měla být tvá role v týmu?
Už vzhledem k mé postavě je to do jisté míry jasné. (úsměv) Jsem defenzivním bekem, rád hraju do těla. Mým úkolem je, aby to žádný z útočníků soupeře neměl kolem naší branky snadné. Stejně tak ale už je v dnešním hokeji jasné, že jako obránci musíme podporovat ofenzivu, takže se snažím pomáhat zakládat útoky, střílet od modré... Nechci být jenom obrem, který se má rvát před vlastní brankou, i když přiznávám, že je to základ mé práce.

V zámoří ses také v případě potřeby nebál shodit rukavice, je to tak?
Jasně. Koneckonců, se svými parametry musím být schopný se postavit za tým. Nejsem žádný rváč a nechci, aby mě za něj někdo považoval. Hlavně bych rád, aby si mě fanoušci pamatovali jako dobrého hokejistu. Ale za těch více než 400 zápasů v Americe samozřejmě došlo k nějakým situacím, které si žádaly, abych shodil rukavice. I to je součástí hokeje.

Přiletěl jsi do České republiky s rodinou?
Vzal jsem s sebou svou přítelkyni. Zatím pomalu poznáváme Liberec, oběma se nám tu velmi líbí. Těším se, až společně celé město a snad i zbytek republiky pořádně prozkoumáme.

Bylo pro tebe těžké přesvědčit přítelkyni, aby s tebou cestovala do Evropy?
Vůbec ne. Velmi mě v celé kariéře podporuje a chtěla, abychom mohli být spolu. Hokejový život je v tomhle těžký, nikdy nevíte, kam vás kariéra zavede. Pochopila, že je pro mě odchod do Evropy dobrým krokem, a respektuje to. Jsem jí za to moc vděčný.