Smutné čtvrtfinále, jízda Ligou mistrů nebo série Kvapila. Připomeňte si rok 2018 z pohledu Bílých Tygrů

Postup s odřenýma ušima

Nalijme si čistého vína, v základní části minulé sezóny se Tygrům moc nedařilo. Do roku 2018 vstoupili na 10. místě extraligové tabulky. Poté, co prohráli 4 z prvních 5 zápasů nového kalendářního roku na tom byli ještě hůře, pak ale přišla série pěti výher za sebou, což Liberecké zachránilo před katastrofou. V této vítězné šňůře šelmy porazily postupně Litvínov, Zlín, Kometu, Olomouc a rivala z Mladé Boleslavi. Díky 15 bodům získaných z těchto utkání si tak Tygři prakticky zajistili postup alespoň do předkola play-off.

Do posledního kola základní části si však svěřenci trenéra Filipa Pešána nemohli být jistí, s kým že se to v předkole utkají. Existovala dokonce i reálná šance, že Tygři skončí na 6. místě a předkolu se tak vyhnou, to se však nestalo. Liberečtí totiž skončili na 7. místě a jejich soupeřem pro předkolo byla silná Sparta.

Jízda Ligou mistrů

Extraliga však nebyla jedinou soutěží, ve které Tygři bojovali. Díky druhému místu z sezóny 2016/17 se totiž kvalifikovali do Ligy mistrů, ve které předvedli skvělou jízdu. Nejdříve postoupili ze silné skupiny a v osmifinále vyzvali silnou Frölundu, kterou vyřadili po neskutečné třetí třetině zápasu ve Švédsku, ve které padlo 6 gólů.

Ve čtvrtfinále narazili Liberečtí na švýcarský Zürich. V domácím zápase prohráli Tygři 0:1, ve Švýcarsku však dospělo druhé utkání až do nájezdů, ve kterých byli díky Bakošovi a Kolmannovi úspěšnější svěřenci trenéra Filipa Pešána. V semifinále severočechy čekal ještě těžší oříšek v podobě švédského Växjö Lakers. První domácí utkání skončilo 1:1, ve Švédsku však seveřané ukázali svou kvalitu a vyhráli 6:1. Tygři se ale rozhodně neměli za co stydět, bylo to totiž poprvé, co se liberečtí hokejisté dostali až do semifinále v evropské soutěži.

Skvělé předkolo, hořké čtvrtfinále

Série s Pražany se svěřencům trenéra Filipa Pešána povedla na jedničku. První domácí utkání rozhodl v prodloužení svým prvním gólem v tygřím dresu Tomáš Filippi, který se pod Ještěd vrátil v únoru z ruské KHL. Druhé utkání už bylo méně napínavé, Liberečtí v něm vyhráli 4:1. V třetím zápase na ledě týmu z hlavního města uspěli také Tygři, po bezbrankových dvou třetinách vsítili šelmy 4 góly v poslední dvacetiminutovce a zařídili si tak postup do čtvrtfinále, kde je čekal další těžký soupeř, Hradec Králové.

Trenér Filip Pešán o sérii se Spartou:

"Sparta měla extrémně silnou soupisku i realizační tým. Museli jsme se hodně semknout, abychom takhle silného soupeře vyřadili. Že se nám to povedlo v nejrychlejším možném termínu, to nám dává možnost si trochu oddechnout a pošetřit síly.
Zda je pro nás výhodou, že jdeme do čtvrtfinále rozehraní, se mě ptejte až po sérii. My jsme každopádně velmi spokojeni s tím, jak jsme zvládli klíčové tři zápasy s nesmírně těžkou Spartou, a chceme v podobném duchu pokračovat dál."

Hradec byl pro Tygry o mnoho těžší oříšek než Sparta, což se ukázalo už v úvodních zápasech série. První utkání bylo stejně jako s Pražany rozhodnuto v prodloužení, tentokrát byli však Tygři ti smutnější, Popelkovu střelu si totiž do vlastní sítě srazil Ladislav Šmíd. Ani druhý zápas se Libereckým nevydařil, ve třetí periodě totiž ztratili vedení a podlehli Hradci v poměru 3:1.

Poté se série přesunula pod Ještěd, odkud si soupeři často body nevozí, což se opět potvrdilo. V prvním domácím zápase Tygři zvítězili 4:2 a snížili tak stav série. V dalším střetnutí vyhráli šelmy po skvělém výkonu suverénně 3:0 a rázem bylo vyrovnáno!

Po dvou domácích výhrách byli svěřenci trenéra Filipa Pešána na koni a do Hradce si sebevědomě jeli pro mečbol. V napínavém utkání nakonec Tygři urvali vítězství a přiblížili se semifinále. Ještě ale nebylo hotovo, o čemž se přesvědčili v následujícím zápase. V tom totiž díky vítěznému gólu, který padl 20 sekund před koncem, zvítězili Hradečtí a vrátili tak sérii zpátky na východ Čech. V rozhodujícím sedmém utkání vsítili domácí 2 góly v prostřední dvacetiminutovce a vzhledem k tomu, že se za Tygry prosadil pouze Lukáš Krenželok, mohli Východočeši slavit postup do semifinále.

Letní zemětřesení v kádru

Jak už bývá v posledních sezónách v Liberci zvykem, kádr se vždy značně obmění, a ani v roce 2018 tomu nebylo jinak. Tým před začátkem nového extraligového ročníku opustilo 13 hráčů, včetně takových jmen jako Martin Bakoš, Filip Pyrochta, Lukáš Jašek nebo Kryštof Hrabík, kteří odešli zkusit štěstí do Ameriky. Do ruské KHL si to namířili Adam Jánošík a Tomáš Filippi, který už ale teď je, jak všichni víme, zpátky v libereckém dresu. Dále odešli Adam Dlouhý, Jan Stránský a Lukáš Vantuch (všichni Chomutov), Mário Bližňák a Milan Bartovič (oba HK Dukla Trenčín), Jaroslav Janus (Litvínov) a Michal Plutnar (Karlovy Vary).

Trenér Filip Pešán se ale postaral o to, aby byl kádr vhodně doplněn. Do útoku přišli Libor Hudáček (Färjestad BK), mladý Marek Zachar (Sherbrooke Phoenix), Radan Lenc a navrátilec Jakub Valský (oba Mladá Boleslav). Defenzívu posílili Matěj Stříteský (Jihlava) a Kanaďan Taylor Doherty (Atlanta Gladiators). Pod Ještěd se vrátil i gólman Marek Schwarz ze Znojma.

První dva zápasy bez gólu? Tak začínáme!

Vstup do sezóny 18/19 se Tygrům vůbec nepovedl. V prvních dvou zápasech totiž nevstřelili ani gól. Poté se však liberečtí útočníci probudili, a to ve velkém stylu. Lajna Kvapil - Bulíř - Lenc ničila jednu obranu za druhou, druhý jmenovaný za 11 utkání vstřelil těžko uvěřitelných 13 gólů, což nezůstalo bez povšimnutí klubů z ruské KHL a odchovanec Bílých Tygrů nakonec vyslyšel lákání Magnitogorsku. Mimochodem, Bulíř se doteď drží v první desítce extraligových střelců, aktuálně se nachází na děleném šestém místě.

Ani odchod nejlepšího střelce však brankostroj Libereckých nezastavil. Ve druhé formaci nahradil Bulíře Libor Hudáček. Se svými novými spoluhráči se rychle sehrál, což se ukazovala v extraligové tabulce produktivity, kterou doteď suverénně vede Marek Kvapil a jeho spoluhráči z druhé lajny se drží v první desítce. Právě první jmenovaný zaznamenal neskutečnou sérii, když se mu podařilo bodovat ve 23 zápasech za sebou! V historických statistikách se tak umístil na druhé příčce, o kterou se dělí s Jaroslavem Bednářem, lepší než tihle dva byl pouze Vladimír Růžička starší, kterému se povedlo bodovat ve 30 po sobě jdoucích utkání. Více o počinu Marka Kvapila najdete zde: Neskutečná série Marka Kvapila. Proč mu extraliga leží u nohou?

Můj dům, můj hrad

V posledních sezónách jsou Bílý Tygři nejlepším týmem na domácím kluzišti v celé extralize, a ani v ročníku 18/19 tomu není jinak. V Home Credit Aréně odcházeli svěřenci trenéra Filipa Pešána jako poražení pouze dvakrát, a to v druhém kole proti Pardubicím a v 13. kole proti Spartě, které domácí podlehli v prodloužení.

To na venkovních kluzištích se z nebezpečných šelem stávala neškodná koťátka. Po výhře na ledě brněnské Komety v 11. kole totiž přišla série 6 venkovních zápasů, z kterých si Tygři odvezli pouhý bod za prohru v Olomouci po nájezdech. Smůlu na venkovních hřištích prolomili svěřenci trenéra Filipa Pešána až v 29. kole, ve kterém porazili předposlední Chomutov. I přes nehezkou bilanci z venkovních utkání okupují Tygři aktuálně 2. příčku se ztrátou dvou bodů na první Třinec.

Celkem se ale rok 2018 dá z pohledu Bílých Tygrů hodnotit určitě úspěšně, skvělou jízdu v lize mistrů, střelecký počin Michala Bulíře a neskutečnou sérii Marka Kvapila si určitě liberečtí fanoušci budou pamatovat dlouho. Všem pod Ještědem musí na dálku dělat radost také liberecký odchovanec Radim Šimek, který dostal šanci v San Jose a chytil ji za pačesy.

Všem fanouškům Bílých Tygrů přejeme šťastný nový rok a doufáme, že s nimi i v roce 2019 zažijeme v Home Credit Aréně spoustu krásných zážitků.