Ladislav Šmíd po postupu: Jsme v obrovské euforii! Na druhou stranu, pořád to bylo jen semifinále

Jaké byly tvé bezprostřední pocity po postupu?
Dokázali jsme si, že můžeme hrát s těmi nejlepšími. Už jsem to říkal několikrát, ta kvalita tu prostě je. Musíme si věřit, porazit se můžeme jen sami. Byla to těžká a hodně fyzická série. Klobou dolů před Kometou, v posledních dvou letech vyhrála dvakrát titul. Byl to extrémně těžký soupeř, který věděl, jak vyhrát. Jsem hrdý na náš tým. Dokázali jsme to uhrát, každý zápas byl v podstatě o jeden gól. Jsme v obrovské euforii, na druhou stranu, je to jen semifinále. Počkáme si na protivníka, zregenerujeme a připravíme se.

Budete mít o něco delší pauzu, jak velká to může být výhoda?
Únava bude na obou stranách, uvidíme první zápas. Když ale postoupíte do finále, dostanete do krve nějakou další energii. Už se moc těšíme!

V průměru odehraješ téměř třicet minut za zápas. Kolik energie máš ty?
Snažím se na ledě odvést maximum. Jsem rád za tu důvěru, kterou mi trenéři dávají. Na statistiky moc nekoukám, hlavně že mužstvo šlape.

Jak se koukáš na mladé hráče, kteří do sestavy výborně zapadli?
Jsem za ně strašně rád, ne vždy se to podaří. Je mi třiatřicet a poprvé jsem ve finále nějaké soutěže. Klukům je kolem dvaceti a zahrají si ho už teď. Musíme si toho vážit, protože nikdy nevíte, zda budete mít ještě šanci titul získat. Doufám, že k tomu tak přistoupíme a budeme úspěšní.

Kdy jsi začal věřit tomu, že se do toho finále konečně dostaneš?
Během sezóny jsem říkal Filipu Pešánovi, že náš tým má obrovskou vnitřní sílu a může udělat nějaký úspěch. Trenér postavil výborný kádr a nikoho z něj bych za nikoho nevyměnil. Za klukama si stojím, jeden za druhého bychom na ledě nechali cokoliv. Od toho to vychází.

Měl jsi během série s Brnem někdy pochyby?
Ne. Takhle vůbec nemůžete přemýšlet, musíte si za tím jít. V kabině si vždy říkáme, že je to jen na nás, musíme si věřit.

Po čtvrtém zápase byla série vyrovnaná, jak moc byl poté důležitý pátý zápas, který jste hráli doma?
Říkal jsem: Pojedeme domů, fanoušci nás poženou a budou stát za námi. Museli jsme to uhrát. V Brně se poté mohlo stát cokoliv a stalo se. Hráli jsme dobře v defenzivě, Roman Will nás neskutečně podržel, a vyhráli jsme. Je jedno jak, urvali jsme to.

S Kometou jste v součtu prohrávali zhruba jen čtyři minuty. Bylo to velká výhoda?
Byla. Na druhou stranu, dvakrát jsme přišli o výhru během posledních deseti minut, k čemuž si určitě ještě něco řekneme. Bylo to úplně zbytečné. Darovali jsme jim vyrovnávací gól a poté nás porazili v prodloužení. Toho se ve finále musíme vyvarovat.