V Liberci se mi moc líbí
Využili jsme reprezentační přestávky a vyzpovídali jednu z letních předsezóních posil, sympatického útočníka Bílých Tygrů Petra Šachla.
Poprvé jsem stál na bruslích asi ve třech, čtyřech letech, když jsem byl malej. K hokeji mě přivedl otec, který byl velký fanoušek hokeje a fotbalu. Dá se říci, že jsme byli taková sportovní rodina.
Říkal jste, že otec byl velkým fanouškem fotbalu, nepřemýšlel jste o něm nebo o jiném sportu?
Ne určitě ne. Navíc táta věděl, že pro mě bude lepší hokej, že se v něm lépe uplatním.
Do extraligy jste nakouknul velmi mladý v dresu Českých Budějovic. Pamatujete si ještě na svůj první zápas v nejvyšší soutěži?
Ano velmi dobře. Bylo mi tenkrát 17 let, bylo to v play off na Slavii. Pan Caldr mě tam tenkrát dal asi na dvě třetiny. Hrál jsem tehdy proti Vláďovi Růžičkovi, takže si na to pamatuji velmi dobře.
V roce 1996 jste absolvoval draft, poté odešel na rok do juniorské WHL do týmu Tri City Americans a poté strávil další dva roky v Českých Budějovicích, odkud jste pak v roce 1999 odešel do USA do nižší zámořské soutěže. Proč právě tam?
Já jsem tu sezónu v podstatě neměl jinou možnost, nebylo jiné východisko hrát jinde. V tu dobu jsem měl ještě smlouvu v Českých Budějovicích a bylo mi řečeno, že bych měl jít na hostování někam do první ligy, na což jsem nechtěl přistoupit. Tak jsem se rozhodl odejít do Ameriky, do nižší zámořské soutěže, než mi vyprší smlouva v Budějovicích, abych mohl pak odejít jinam.
Na poslední sezónu v Českých Budějovicích tedy zřejmě nevzpomínáte přiliš v dobrém, že?
Určitě ne. Já jsem si pořád myslel, že mi dají větší šanci a prostor na ledě. Samozřejmě tak to bývalo, že ti mladí dřív příliš nehráli. Hrálo se na tři pětky a ta čtvrtá lajna naskakovala na led jen sporadicky a já jsem si myslel, že pro můj hokejový růst bude lepší zkusit něco jinýho. Proto jsem se rozhodl tak, jak jsem se rozhodl a odešel do Ameriky.
Hrál jste postupně v týmu Tacoma Sebarcats, pak v Asheville Smoke, následně prožil asi nejlepší zámořskou sezónu ve Fort Wayne Komets, kde jste v 55 zápasech nastřílel 30 branek a přidal 24 asistencí a poslední rok jste odehrál na farmě Nashvillu Predators v týmu Milwaukee Admirals. Jak se Vám v Americe líbilo? Jaká je úroveň nižších zámořských soutěží?
No řeže se to tam hodně (smích). Je to taková liga, kde se ty Kanaďani jdou vyřádit. Některý zápasy tam mají hodně dobrou úroveň, ale některé jsou zase hodně špatné. Je to někdy vyloženě o tom, že se tam jdou poprat dva "kohouti" a ty technický hráči sedí na střídačce a koukají na to. Ale tam se musí prát všichni. Když se člověk nepere, tak ho tam asi dlouho nenechají. Ale rád na tuhle zámořskou anabázi vzpomínám. Získal jsem tam řadu zkušeností.
V roce 2002 jste pak přestoupil do finského Ässätu Pori a po roce jste se stěhoval do týmu SaiPa Lappeenranta. Jak vzpomínáte na finské angažmá?
V Pori jsem bohužel odehrál jen 8 zápasů, pak jsem si vážně poranil záda a celou sezónu jsem kvůli tomu nehrál. Pak se to naštěstí zlepšilo, odešel jsem do SaiPy. Na tohle období také strašně rád vzpomínám, i když pak vyměnili trenéra, přišel tam člověk, s kterým jsme si vzájemně nepadli příliš do oka. Neměli jsme spolu moc dobré vztahy, takže jsem se v průběhu minulé sezony rozhodl odejít do švédského Brynäs.
První vydařená sezóna ve finské SaiPě, kde jste získal dohromady 55 zápasů za 15 branek a 23 asistencí, Vám v roce 2004 vynesla i premiérovou pozvánku do reprezentace na Švédské hry. Vaše nominace do národního týmu tehdy vzbudila u české veřejnosti velké překvapení. Kdy jste se o nominaci dozvěděl? Byl jste hodně překvapený?
Byl jsem hrozně moc rád a velmi překvapený. Pozvánka mě zastihla zrovna v sauně ve Finsku. Bylo to tuším někdy v pondělí, na začátku týdne. Měli jsme volno, takže jsme zašli do sauny. Trochu jsme popíjeli, takže jsem tomu zpočátku nemohl uvěřit, když jsem pak přišel domů, tak jsem si to začal trochu uvědomovat. Byl jsem moc rád, že si na mě pan Lener vzpomněl.
Vraťme se k Finsku, jak Vám vyhovoval tamější hokej, finská nejvyšší soutěž? Finové jsou výborní bruslaři, silní v osobních soubojích...
Ano přesně tak, jsou to strašně dobří bruslaři, hraje se tam přímočarý hokej. Já jsem tam přišel z Ameriky, kde se hrálo podobným stylem. Jsou tam menší hřiště, puky se nastřelují, góly padají hodně po dorážkách. Finsko mně vyhovovalo.
Ze SaiPy jste tedy v roce 2005 odešel do švédského Brynäs...
Ano, přišel jsem tam pomoci týmu, který byl namočený v boji o záchranu. Ve Švédsku vlastně hraje baráž o nejvyšší soutěž 6 týmů, 4 celky ze druhé ligy a poslední dva z Elitserien. Pomáhal jsem týmu udržet nejvyšší soutěž. Na Brynäs moc rád vzpomínám. Přišel tam tenkrát trenér z NHL, který nám hrozně moc dal.
Nakonec jste před sezónou posílil Bílé Tygry, původně jste ale měl v plánu zůstat v zahraničí, že?
Ano, jednal jsem s Brÿnas. Oni měli zájem, abych se tam vrátil, takže jsem komunikoval hlavně s nimi a pak tam byly ještě dva týmy z Finska, s kterými jsme jednali hodně intenzivně. Českou extraligu jsem tedy zpočátku nebral, pak se ale ozval Liberec, že by měl zájem. Přišli s nabídkou a domluvili jsme se. Vliv na návrat do Čech měl i fakt, že čekáme s manželkou narození potomka. Bylo to lepší pro celou naší rodinu. Dědečkové, babičky mohou být u toho, až se dítě narodí.
Měl jste od někoho nějaké zprávy o Liberci?
Agent mě informoval, že se tady staví nová hala, že se tady ten hokej dělá výborně, že jsou tady ty nejvyšší cíle. Četl jsem nějaké články v novinách a na internetu. Ten tým mi byl od začátku hodně sympatický. Navíc já jsem zatím ve svém hokejovém životě vždy hrál na hraně play off nebo jsem bojoval o záchranu. Tahle vidina mě hodně lákala.
Jak se Vám zatím v Liberci líbí?
No úplně super. S manželkou si nemůžeme na nic stěžovat. Bydlíme kousek od zimního stadionu, mám to pár minut na trénink. Ve všem nám lidé okolo Bílých Tygrů vyšli vstříc. Město je perfektní, krásný centrum. Město je zasazený mezi kopcema pod Ještědem, ideální podmínky pro zimní sporty. Mně se tady moc líbí.
Zmínil jste zimní sporty, chystáte se na lyže?
Mě strašně baví jezdit na běžkách, už od dětství. Určitě, ale jak jsem už říkal, čekáme teď narození potomka, takže na to asi nebude teď čas.
Jak se Vám zamlouvá atmosféra při domácích zápasech v Tipsport aréně? Co říkáte fanouškům?
No perfektní. Ty lidi, to je tady 6. možná 7. hráč na ledě. Proti Slavii bylo vyprodáno, prakticky každý zápas jsou tady mexické vlny. Je to super. Jsme rádi, že jim zatím děláme radost.
Tým opustil kapitán Bílých Tygrů Václav Novák, jak citelná je to ztráta?
Venca je výbornej hráč, měl fazonu. Byl to Liberečák, srdcař. Odešel a my se s tím prostě musíme vyrovnat. Je to samozřejmě citelná ztráta, ale je tady spousta kvalitních hráčů, výborný tým. Věřím, že se s tím dokážeme vyrovnat. Cíle zůstávají stejné, nic se nemění.
Kdo jeho roli převezme v kabině?
Je tady hodně zkušených hráčů, Milan Hnilička, Valda Jiruš, Standa Procházka...
S kým budete nastupovat v útočné řadě po odchodu V.Nováka?
Já zůstanu v lajně s Lubo Vaicem a přijde k nám Andrej Podkonický. Doposud jsem hrál centra, teď bych měl hrát levý křídlo dozadu. Myslím, že to takový rozdíl nebude. Nevadí mi to. Přizpůsobím se.
Jaký cíl máte pro angažmá v Liberci?
Smlouvu jsem podepsal na tři roky. Chci být platný hráč pro Bílé Tygry, chci být nápomocný k titulu. Věřím, že to vyjde. Jsou tady super diváci, pokud budou chodit i nadále, tak věřím, že i s jejich pomocí to dokážeme.
Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení
Sdílet