Jan Ordoš: Nevylučuji návrat do zahraničí. Nyní chci ale pomoct Tygrům

Jak se zpětně díváš na svou první zahraniční štaci?
Byla to pro mě obrovská škola. Sezóna samozřejmě mohla dopadnout lépe. Začátek jsme měli dobrý, poté ale šly dolů výkony jak moje, tak celého mužstva. Nicméně doufám, že mi ta zkušenost pomůže v dalších krocích mé kariéry.

Byla to i zkouška z toho pohledu, že jsi byl v cizí zemi a úplně neznámém prostředí?
Je to tak. Naštěstí jsem tam nebyl úplně sám, v Oskarshamnu se mnou ještě působil Adam Jánošík. I tak to ale bylo na hlavu těžké. Psychicky mě to posílilo.

A co švédská liga? Byla to velká změna oproti české nejvyšší soutěži?
Celkově byl hokej rychlejší, fyzicky hráči uměli dělat věci ve větší rychlosti. S Libercem jsem byl navíc zvyklý na to, že většinu utkání jsme vyhrávali a byli více na puku. S Oskarshamnem jsme skončili jedenáctí a často jsme se spíše bránili.

Byla pro tebe sezóna o to těžší vzhledem ke koronavirové situaci?
Na začátku to skoro vypadalo tak, že žádný covid není. Akorát nebyli diváci na stadionech. V listopadu jsme ale šli do karantény a poté jsme ještě měli sérii prohraných zápasů, což nás celkem negativně ovlivnilo. V únoru jsme pak šli do karantény podruhé. Celá soutěž se kvůli nákazám strašně natáhla a základní část skončila až v dubnu. Česká extraliga si to oproti tomu odbyla celé v říjnu a poté už se nezastavila.

Jak se upekl tvůj návrat do Liberce?
Byli jsme s panem Augustou v kontaktu během sezóny, na čemž jsme se domluvili už loni, když jsem odcházel. Slovo poté dalo slovo a jsem zpět.

Bylo ve hře i pokrčování ve Švédsku?
V Oskarshamnu nebylo. Musel bych čekat na nabídky. Chtěl jsem se vrátit a udělat s Libercem dobrou sezónu. Nyní chci pomoct Tygrům, budoucí stěhování do zahraničí ale podle mě ještě není vyloučeno.