.svg){kind=small}
Bílí Tygři Liberec se vyjadřují k možnému rozšíření juniorské extraligy
Ondřej Belák
Liberec - Bílí Tygři Liberec vyjadřují nesouhlas s možnou změnou modelu a rozšířením juniorské extraligy ze čtrnácti na šestnáct celků, které doporučila sportovní komise Českého hokeje. Nový formát soutěže by už navíc ovlivnil i letošní sezónu, která by se stala nesestupovou. Návrh bude ještě projednávat výkonný výbor, který bude mít rozhodující slovo. Za Bílé Tygry se k tématu vyjadřuje ředitel klubové mládeže Jiří Bermann.
Souhlasí Bílí Tygři s modelem odhlasovaným sportovní komisí Českého hokeje?
S návrhem nesouhlasíme. Jako klub jsme dlouhodobě pro formát se čtrnácti týmy. Jsme přesvědčení, že případné stažení na dvanáct celků by větší kvalitu nepřineslo, nějaká šířka musí být. Stejně tak ovšem nejsme pro rozšíření na šestnáct. Podle nás je to jednoznačně krok zpátky, rozmělnění kvality a ukázka nekoncepčnosti a nestability v nastavení soutěží.
Jak si vysvětlujete, že místo toho, aby dostal aktuální progresivní formát šanci dlouhodoběji fungovat, přichází už v průběhu sezóny zprávy o dalších změnách?
Jsme netrpěliví. Vždycky, když nás napadne nějaká změna, která by mohla být k lepšímu, hned ji aplikujeme a nevyhodnotíme si reálné výsledky. Velmi se mi líbil přístup svazu na konci loňské sezóny, kdy si pozval všech čtrnáct účastníků juniorské extraligy. Jako zástupci klubů jsme se během hodiny a půl shodli na modelu, který se do té doby zdál jako těžko realizovatelný – panovaly obavy, že 52 kol je u mládeže moc, protože musíte vnímat i návaznost na školu a další aspekty. Během hodiny a půl jsme se ale domluvili, jak to hrát a jak nastavit zásadní parametry. Zatím jsem se s kolegy z jiných klubů nesetkal s kritikou. Mám pocit, že soutěž tak, jak jsme se dohodli, běží. A všichni jsou spokojení. Mrzí mě, že ze strany svazu teď žádná snaha o dialog k diskutované změně se zástupci juniorských extraligových klubů nebyla.
Aktuálně je v juniorské extralize i díky iniciativě klubů čtrnáct celků, z nichž osm postupuje do play-off a poslední by měl sestoupit.
Tento formát je perfektní! Pořád se o něco hraje. Týmy bojují o osmičku, bojují o udržení. Mezi osmičkou a sestupem přitom není zas takový rozdíl. Velice se nám líbí, že soutěž nemá zbytečné nadstavby.
Současnou podobu soutěže lidé, kteří se v juniorském hokeji pohybují, považují v drtivé většině za správnou a progresivní. Jak je tedy vůbec možné, že sportovní komisí taková změna prošla?
Vedení je od toho, aby rozhodovalo. A současné vedení Českého hokeje přemýšlí o tom, jestli umí najít ještě lepší model, než který platí v současnosti. My v klubu se domníváme, že sportovní komisí doporučený formát není krokem vpřed.
Ovlivňuje to navíc už právě probíhající ročník. Poslední tým po základní části měl sestoupit, ale zdá se, že za účelem rozšíření soutěže nikdo padat nebude. To jde přeci proti základním principům fair play, když se pravidla takto mění v polovině sezóny...
Tohle vidím jako naprosto nevhodné. Vůbec se neztotožňuji s tím, aby se v průběhu sezóny, která je rozehraná, měnila pravidla. My to v klubu pociťujeme v určitých formách už teď. Je to i jistá devalvace právě probíhajícího ročníku soutěže. Doufám, že pokud návrh na rozšíření projde i přes výkonný výbor, tak kluby nenapadne výrazně omladit kádry a připravovat se už na další rok. To není správná cesta, soutěž bychom si výrazně zhoršili už letos. Když se podíváme na loňský ročník, došlo k drastickému, ale potřebnému, osekání počtu extraligových týmů – padalo jich šest. Pro celky ze spodku tabulky to muselo být nesmírně náročné. A teď by se měl sestup jediného týmu zrušit v průběhu roku? Z morálního i sportovního hlediska by to bylo velice nešťastné.
Je dlouhodobý formát bez nadstaveb více spravedlivý? O tom, kdo si zahraje play-off, nebo sestoupí, rozhoduje široký vzorek 52 zápasů.
Jednoznačně. Jako klubu by se nám soutěže bez nadstaveb nejvíce líbily i v mladších kategoriích, ale tam je to kvůli počtu týmů zkrátka nereálné. V U20 to ale právě jde. Formátem se už soutěž hodně blíží dospělému hokeji. Vedení Českého hokeje hovoří o tom, že by juniorská extraliga měla být druhou nejdůležitější hokejovou soutěží, jelikož první liga hráče nevychovává tak efektivně, jako když jdete z juniorky rovnou do seniorské extraligy. Za nás jsme současnou podobou soutěže našli správný způsob, jak jí dát potřebný kredit.
Od nové sezóny by se soutěž navíc měla zpočátku dělit na západní a východní část, což svaz argumentoval jako cestu, jak klubům snížit náklady. Současný model ale vychází z toho, co si prosadily samy kluby, s výdaji za cestování po celé republice se tedy počítalo. Opravdu je potřeba šetřit zrovna v téhle oblasti?
Šetřit je potřeba a vůbec nechci, aby můj komentář vyzněl tak, že na penězích nezáleží. Musíme si ale uvědomit, že se bavíme o druhé nejdůležitější české soutěži. A jestliže se na ni chceme takhle dívat, nemůžeme se ohlížet za náklady na cestování. Přece nebudeme nejvyšší juniorskou ligu organizovat podle toho, kdo má co jak daleko a kolik můžeme ušetřit za naftu.
Mluví se také o tom, že je potřeba najít takový formát nejvyšší juniorské soutěže, aby nejlepší mladí hráči v takové míře neodcházeli do zahraničí.
Podle nás je to myšlenka, která sice zní hezky, ale je utopistická. Kdo v Kanadě nebo Americe někdy byl, a viděl to prostředí, ví, že hráči, kteří budou do tamní juniorky draftovaní, stejně ve většině odejdou. Druhá věc je, že často odcházejí moc brzo a nejsou na to ještě fyzicky připravení. Špičkoví hráči nám juniorskou extraligu většinou nehrají a hrát nebudou. Buď budou nastupovat v extralize mužů, nebo půjdou do zámoří. Čím kvalitnější máme soutěž, tím je však větší šance, že nám hráči nebudou odcházet do Finska nebo Švédska. Představa, že se pokusíme konkurovat nejlepší juniorce na světě, je nereálná.
Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení
Sdílet
