Adaptace byla rychlá. Jsem tu nadšený, říká první střelec přípravy

Oficiálně premiérový gól už v páté minutě - to není úplně špatný začátek, ne?
Byl to pro mě osobně samozřejmě dobrý vstup, možná se teď na ledě budu cítit o něco komfortněji. Ale jak jsem řekl: nedělal bych z toho velkou věc. Příprava teprve začíná.

Co ti ukázala v prvním utkání?
Některé věci, kterým jsme se věnovali na tréninku, se tam objevily, ale taky se ukázalo, na čem je ještě potřeba hodně pracovat a v čem se musíme lepšit. Je těžké něco hodnotit po prvním zápase, i když si myslím, že týmové pojetí nebylo špatné.

Co je tedy potřeba konkrétně zlepšit?

Podíváme se na všechno na videu, v klidu si řekneme, v čem byl prostor ke zlepšení. Bude to asi rychlejší otáčení hry, chceme hrát agresivněji, házet víc puků na branku. Opravdu jsme na teprve na začátku, příprava je od toho, aby nám tyhle věci ukázala.

Co sis zatím po návratu na česká kluziště stihl poznamenat?
V Litvínově je menší kluziště, takže tam zase takový rozdíl nebyl, ale pořád jsou ty rozměry oproti Americe znát. Už jsem si na to snad zvykl. Co se týče hokeje, je to prostě hra dospělých. Hráči jsou starší, zkušenější, silovější. Určité odlišnosti tam jsou.

V Litvínově jsi nastoupil ve druhé formaci s Jakubem Hujerem a Kelly Klímou. Vyhověli jste si?
Za mě to nebylo špatné. Snažíme se být na jedné vlně, přece jen to byl oficiálně první přípravný zápas. Je na čem pracovat, budeme se na ledě dál poznávat, aby to bylo lepší a lepší.

Jak ses během prvních týdnů stihl adaptovat v tygřím prostředí?
Musím říct, že je to tu vážně skvělé. Už jsem se tu rozkoukal, kluci mě skvěle přijali, takže adaptace byla poměrně hladká. Já na Liberec nemůžu najít jediné špatné slovo. Jsem zatím nadšený.

Na sociálních sítích tě povzbuzují i přátelé z Kanady. Chystá se v sezoně návštěva do Česka?

Je to možné. (usměje se) Moje rodina v Moose Jaw byla celkem početná a měla další známé, kteří se stali mými fanoušky. Vím, že jsem jim přirostl k srdci a sledují mou cestu v Liberci, píšou mi, fandí mi. Jo, třeba se dočkám i jejich návštěvy, kdo ví. Ještě jsme to neřešili.