Viděl jsem tři čtyři zápasy denně, říká Jelínek. Jaké bylo MS U18 z pohledu skauta?

Nedávno jste se jako skaut zúčastnil mistrovství světa do 18 let. Jaký byl pro vás závěr sezóny z profesního hlediska?
Než jsem odletěl na šampionát, tak jsem byl ve Finsku, kde se hrál turnaj U20. Mezitím jsem byl jen na dva dny doma a poté jsem zamířil rovnou do Texasu. V dubnu jsem byl v podstatě jenom na hokeji. (smích)

Dala vám organizace LA Kings nějaké konkrétní pokyny nebo seznam hráčů?
Měli jsme vytipované hráče z určitých týmů, které delší dobu sledujeme. Blíží se draft, takže je máme zmapované. Byla jména, která jsem tím pádem sledoval víc, ale když někdo zaujal, tak jsem si ho také napsal. Většinou to bylo z každé země jen pár kluků.

Jak jste si mistrovství světa hráčů do osmnácti let užil?
Bylo to fajn. Pro mě to znamenalo tři čtyři zápasy denně. Ve vyřazovacích bojích už to bylo trochu oddechové, protože byly na programu jen dvě utkání za den. Obě skupiny hrály na hezkých stadionech, navíc na nich nebyla zima. Užíval jsem si to.

Co jste říkal na okolí dějiště?
Neměl jsem moc času si to tam projít. Bydlel jsem kousek od stadionu ve Friscu, přibližně asi 10 minut autem. Program turnaje nabídl jen dva volné dny, během kterých jsem spíš odpočíval a byl se projít po okolí. V nedalekém Dallasu jsem nebyl vlastně vůbec, bohužel. Na druhou stranu jsem tam byl pracovně, ne na dovolené. Počasí se hodně střídalo, ale celkově to bylo fajn. Lidé taky celkem chodili, ale věřím, že kdyby se hrálo v Evropě, tak by jich přišlo víc.

Čeští mladíci skončili už ve čtvrtfinále, jak se vám osobně zamlouvaly jejich výkony?
Musím říct, že jsem z nich byl trochu zklamaný, protože je sleduju celou sezónu a přišlo mi, že se trochu hledali. Škoda, že to nevyšlo proti Kanadě v prodloužení, mohlo se to celé otočit. Kluci makali, ale bohužel jim to úplně nevyšlo.

„Hraní mi chybí, ale není moc času na to myslet.“

Jak na vás působili hráči z organizace Bílých Tygrů? Jmenovitě tedy Lukáš Kachlíř, Jakub Seidl a David Rozsíval…
Lukáš Kachlíř se s tím popral velice dobře, i když si myslím, že některá utkání pro něj byla trochu moc. Jelikož je to výborný hokejista, má přehled, tak to zvládl nadprůměrně. Seidlik (Jakub Seidl) je takový defenzivní obránce, který hraje jednoduchou hru. Myslím si, že si celý reprezentační ročník odehrál stabilně. Co se týče Rózy (Davida Rozsívala), jeho předností je bruslení, ale na menším hřišti neměl tolik prostoru. Hrál třetí lajnu, takže asi neměl takový ice-time, jaký by si představoval, ale i tak ho asi trochu pokárám, až se v Liberci potkáme. (smích)

Už jsou to dva roky, co jste ukončil hráčskou kariéru. Jak na ni vzpomínáte?
Ty dva roky uplynuly jako voda, ani mi nepřijde, že je to tak dlouho. Když zpětně koukám na zápasy za Tygry, tak mi to chybí. Mám ale hodně práce jak při skautování, tak i v organizaci, takže na nějaké podobné myšlenky nemám tolik času. Za kariérou se většinou ohlídnu například během play-off. Mám nyní dvě skvělá zaměstnání, která si užívám, navíc ve sportu, ve kterém jsem celý život.

V Liberci nadále působíte v roli kouče hráčského rozvoje, jak jste se za tu dobu s touto rolí sžil?
Učím se každým rokem. Je to něco jiného, než hrát. Sžívám se s trenérským štábem relativně jednoduše, protože kluky znám. Dostávám i rozdávám rady, takže snad to bude i nadále fungovat.

Jak ze své pozice nahlížíte na rozvoj mladých hráčů pod Ještědem?
Já si myslím, že tuhle cestu Tygři razí dlouhodobě. Ještě předtím, než jsem se na tuhle pozici dostal, se tu dbalo na rozvoj mladých. Myslím si, že je to na dobré cestě, jen se to nesmí přehánět.

Obměnil se jak hráčský, tak trenérský kádr. Co vy osobně očekáváte od následujícího ročníku?
Já doufám, že budeme bojovným, pracovitým a houževnatým týmem, který to dotáhne co nejdál. Nechci vyhlížet nějaké cíle, poháry a podobné, ale tým jsme dobře posílili. Plno dobrých hokejistů sice odešlo, na druhou stranu jich také spoustu přišlo. Myslím si, že probuzení týmu by mohlo být na dobré cestě.

David Rozsíval na MS U18; FOTO: Český hokej