Z tygří kabiny #4: Kondiční trenér Aleš Pařez

Co vše je náplní vaší práce?
Jsem silový a kondiční trenér, což znamená, že mám na starosti kondici hráčů. Do toho se samozřejmě počítají i prevence zranění. Mám na starosti také to, aby se hráči po zranění dostali co nejdříve do hry. Je to o celostním přístupu, který obsahuje stravu, kondici, regeneraci a také psychickou stránku. Je potřeba, abychom si o všem povídali a kdyby se třeba někdo necítil dlouhodobě dobře, nebo měl nějaké problémy, tak jsme je mohli řešit. Všechno není jenom o tréninku, ale o hlavě, jídle a regeneraci. Všechny tyhle čtyři věci se snažím aplikovat, aby se hráči posouvali dál a zlepšovali se.

Další věcí je starat se o posilovnu a objednávat nové věci. Je to docela dost faktorů, na kterých záleží. Máme tu taky našeho fyzioterapeuta Adama Balatku, který mi pomáhá s hodně věcmi, pokud má čas a nejsou žádní zranění a on s nimi není v posilovně. Fungujeme spolu jako tým. Když toho má hodně, tak pomáhám zase já jemu.

Jak zásadní je pro trénink kondice strava?
Nejenom běžní lidé, ale i profesionální sportovci, si mnohdy myslí, že strava je jenom o tom, že kalorie dostávám do těla a potom je spaluji. Že si stačí hlídat, kolik jím kalorií. Ale jde to mnohem víc do hloubky. Jídlo, které jíme, jsou určité informace, které tělu dáváme a na jejichž základě tělo pracuje. Když to bude tisíc kalorií něčeho dejme tomu zdravého, tak na to bude tělo reagovat jinak, než když to bude tisíc kalorií něčeho upraveného. Neříkám, že musí být člověk mnich, jíst rýži a pít vodu celý život a nedat si pivo, nebo trochu vína. Ale celkově tělo pracuje s nějakými informacemi a když to bude každý den o pivu, tak bude pracovat s tím, co má a bude na ty informace určitým způsobem reagovat.

Je to stejné, jako když dáváte do počítače software. Pokud bude kvalitní, tak zvládne počítač udělat lepší výsledek, než když je ten software špatně nastavený. Kvalita dovnitř dává kvalitu ven a samé je to s jídlem. Jeho jakost určuje kvalitu kostí, kloubů, vazů, šlach… To, co sníme dnes, nás ovlivní i zítra a pozítří a takhle se to žene dopředu. Je důležité se nad tímhle zamyslet, protože spousta lidí kvalitu moc neřeší. A zaměřuje se jen na to, kolik sní kalorií, aby dosáhli nějakého svého cíle, třeba podle nějaké tabulky.

Promlouvají do dobrého fyzického stavu také další faktory?
Rozhoduje i kvalita lidského zažívání. Pokud člověku jeho trávicí systém funguje dobře, tak se dějí dobré věci. Jakmile má se zažíváním problémy, tak to na jeho tělo, ačkoliv bude mít kvalitní jídlo, nebude mít takový efekt. Může mu to naopak dělat problémy. Tělo je trochu komplikované. Snažíme se to klukům zjednodušit co nejvíc to jde, protože se v tom člověk ztrácí, když je to moc složité. Pokud je to na druhou stranu až moc jednoduché, tak tomu lidi většinou nevěří. Chceme vždy najít střed, kdy se to dá vysvětlit a aplikovat na konkrétní osobě. Je ideální, aby o tom pak nejenom povídala, ale taky tím žila.

„Lidé většinou neřeší stravování, dokud nemají různé zdravotní problémy.“

Pokud budeme u stravování sledovat špatné prvky, lze říct, že může být i kontraproduktivní?
Záleží, co si definujeme jako špatné. Někdo dnes řekne, že není dobrý lepek, někdo zase mléko nebo brambůrky. Je to o tom, čemu člověk věří, protože je informací hodně a internet je jich plný. Také výživoví poradci kolikrát říkají, že některé věci jsou zdravé a přitom tomu tak není. Jde o to, o čem si člověk myslí, že je správné a špatné. Další věc je, jak je naučený z domova, kolikrát se tyhle návyky musí trochu předělávat. Aby k sobě člověk připustil nové informace a aplikoval je na sobě, tak potřebuje mít dostatečně otevřenou mysl, aby následně zkusil něco, o čem si kolikrát může myslet, že to není pravda. Lidé to většinou neřeší, dokud nemají zdravotní, zažívací nebo nadváhové problémy. Potom to začnou řešit a dostanou informace, které jdou mnohdy proti sobě. Dnes je to v tomhle trochu komplikované.

Můžete to nějak rozvést?
Myslím si, že není jednoduché se v tom orientovat. Uvedu to na příkladu. Třeba když se pleje zahrádka, dostane se pryč všechen plevel okolo a nechá se tam třeba jen mrkev, tak to přináší to výsledky. Spousta lidí ale neumí rozeznat plevel od bylin. Od toho jsme my s Adamem Balatkou, abychom použili naše vzdělání k tomu naučit lidi tenhle plevel oddělovat. A používat základní zdravé potraviny, které dlouhodobě fungují, jenom se k nim občas musíme vrátit. Nebýt většinu dne na novodobých procesem upravených potravinách, nebo se třeba nespoléhat na proteinové shaky, které jsou slazené bůhvíčím. Kolikrát je to cesta zpátky, ale jakmile se to dělá správně, tak se tělo cítí velmi dobře.

Nechceme ale zase někoho dostat do situace, že jí ultra zdravě, moc nad tím přemýšlí a jezdí do šesti obchodů, aby si vše nakoupil. Pro hráče by to byl další stres, kterého mají už tak dost. Snažíme se to dělat jednoduše. Když někdo potřebuje, tak to probereme jeden na jednoho. Někdo ale třeba nemusí být připravený měnit svou stravu, protože to dělá dlouho, relativně mu to funguje a nemá nadváhu. Spousta hráčů nepotřebuje nic měnit. Naopak chtějí nabírat svalovou hmotu, takže musí navýšit kalorie a víc jíst. Je pak dobré jíst víc těch dobrých věcí a nejen nějaké upravené potraviny. Ale konzumovat víc másla, olivového oleje nebo masa. Je to mnohdy o tom, že kluci přijdou mladí a chtějí, aby z nich byli chlapi. Ale na to musí nabírat svalovou hmotu. Neříkám, že z nich mají být kulturisti, ale aby někdo nabral svalovou hmotu, tak musí víc jíst a cvičit. Jinak to nejde.

Dopomáhá vhodná strava uspíšit také rekonvalescenci u některých druhů zranění?
Bílkoviny a různé doplňky stravy jako třeba kolagen nebo kreatin podporují například zotavování z otřesů mozku. Když je tam nějaký větší, tak je vědecky dokázáno, že suplementace kreatinu pomáhá se rychle dostávat zpátky do základního fungování mozku. Když to ten hráč ví, tak si může navýšit dávku kreatinu, pomůže mu to a funguje to. Snažíme se jim takovéhle věci říkat, protože o nich třeba neví. Na internetu nebo od někoho se nemusí dozvědět o malých věcech, které můžou dělat rozdíl. Věřím, že když jim to doporučíme, tak to dělají. Jedna věc je si o aspektech jako strava, klid a spánek povídat, ale když to hráči nebudou dělat, tak nebude fungovat ani sebelepší program.

Pozorujete, že se za dobu vašeho působení změnil náhled na důležitost stravování?
Celková osvěta je větší, než byla třeba deseti nebo patnácti lety. Hráči o tom víc přemýšlí, někteří mají třeba objednané krabičky. Nechtěl bych, aby se kluci každý den stravovali v mikrovlnné troubě a jedli z plastu, protože je dnes ve všem spoustu mikroplastů. V kuchyňce proto třeba máme troubu, kde si to můžou vyndat na talíř a udělat si to relativně pomaleji, než v klasické mikrovlnce. A bez toho, aby se to vařilo v plastu. Když si někdo objedná krabičky, tak jsme s tím v pohodě. Může v tom mít kvalitní jídlo s dobrými tuky a nemusí se s tím vařit. Byl bych rád, aby ale přemýšlel, že to není o tom hodit jídlo třikrát nebo čtyřikrát za den do mikrovlnky a myslet si, že bude dlouhodobě zdravý.

Všechno má svoje postranní efekty, ať už jsou to třeba ty mikroplasty, které jsou dnes všude. Čím víc toho jíme, tím víc se nám jich usazuje jak v mozku, tak v reprodukčních orgánech, a to hlavně u chlapů. Pak z toho můžou být různé dlouhodobé problémy. Všechno má svá pro a proti a je potřeba na to myslet. Svět je zaprvé plný chemie v jídle a plasty, které se všude používají, se do těla dostávají. Tím spíš, když se ohřívají.

Ve veřejném prostoru se objevuje poměrně často termín „cheat days“, který znamená, že si lidé během svého stravovacího plánu dovolí v rámci jednoho dne jíst potraviny, jež na běžné bázi nejedí. Jedná se o dobrou cestu?
Je to takové populární slovní spojení a není to úplně ideální. Nedával bych tomu celý den, ale zkusil si uvědomit, že strava dává tělu informace. Pokud se někdo bude cítit lépe, když si dá pár sušenek, tak v pohodě. Potřebujeme, aby na tom byl mentálně dobře. Balanc je mezi tím určitě důležitý. Ale že bych celý den jedl třeba jen brambůrky, tak to není úplně opodstatněné. Nedával bych tomu celý den, ale poměr osmdesáti procent něčeho dobrého ku dvaceti procentům něčeho méně ideálního. Čím víc se pojede režim sto procent a nula, tak z toho můžou být dojmy, že ten člověk nežije, nebo si nedopřává. Snažím se říkat i klukům, že je těch osmdesát a dvacet snesitelných a fungujících. Nemůže to ale být obráceně, že bych z dvaceti procent jedl dobré věci a zbytek „odpad“.

„Když se nehrají zápasy, tak se hráči stravují sami. Věříme, že přemýšlí o tom, co je potřeba do sebe dát.“

Když k Bílým Tygrům přichází hráči ze zahraničí, vnímáte, že mají rozdílné stravovací návyky, nebo se moc neliší od těch zdejších?
Musím říct, že se to hodně posunulo a myslím si, že jsme na správné stránce. Nejsme žádná izolovaná země, kde bychom jedli odpadky. Když k nám přijdou zahraniční hráči a vidí, co máme k obědu nebo večeři, tak se jich za pár týdnů zeptáme, jak na tom jsou, nebo jaké to je. Všichni říkají, že je to super. A naopak třeba na farmách v zámoří nejsou ty podmínky takové, aby měli takovouhle kabinu, zázemí nebo stravu po zápase. Někdy jsou třeba až pozitivně překvapení. Samozřejmě, NHL je NHL, ve většině týmů je to velmi kvalitní, ale máme tu podle mě výborné zázemí, vybavenou kuchyň a místo, kde se v klidu najíst. Hráči tu mohou normálně fungovat a jsou na to navyklí, což je velmi správné.

Jak velké rozdíly nicméně panují ve stravě při porovnání tréninkového a zápasového dne?
Když je hrací den, tak je rozdíl ještě v tom, zda se hraje u nás, nebo venku. Když jsme doma, tak máme od týmu připravený oběd. Snídani si každý dělá v sezóně sám, v play-off je ale připravená v den zápasu i ta. Během základní části máme plnohodnotný oběd a hráči si dávají, na co se cítí. Není to každý den jiné, jen je tam vždy základ, který chceme, aby tam byl. Chceme, aby měli hráči klid, dali si oběd a mohli si třeba jít na chvíli lehnout a v den zápasu nemuseli nic vařit. Je tam pak i večeře po utkání přímo v kabině, aby měli živiny hned potom, co je vydají. Mají tam taky připravené věci, aby se mohli vyjet na kole. Když je hodně zápasů, tak si zacvičí hned po utkání, aby si pak mohli dát den volna.

Když se zápasy nehrají, tak se hráči stravují sami. Věříme, že přemýšlí o tom, co je potřeba do sebe dát. Myslím si, že hráči mají takovou rutinu, že večer den před zápasem už mají určité jídlo, které mají rádi, jdou si lehnout brzo, napijí se hodně vody a prostě už vědí, že jim ta rutina začíná. Čím víc se blíží zápas, tím víc je to pro ně důležitější. Když je pár dní volno a jedou třeba někam na výlet, tak si něco koupí, ale většina hráčů se stravuje doma a dělá si kvalitní věci. Samozřejmě, že občas někam zajdou na večeři, to je asi normální. Ale čím víc se to blíží k zápasu, tím je to pro ně důležitější.

Aleš Pařez během tréninku v posilovně

V play-off poté hráči pravidelně naskakují do utkání back-to-back, tedy hrají dvě střetnutí ve dvou dnech. Jak obtížné je pracovat s touhle skutečností?
O to důležitější je poté regenerace. Když jsme někde venku, tak pobýváme v kvalitních hotelech s odpovídajícími postelemi a jídlem. Jako celek je to velmi kvalitní, aby hráči měli svůj klid. Jezdí se klidně den dopředu, aby hráči mohli být připravení a necestovalo se až v den zápasu. Co se týče regenerace, tak mají někteří starší kluci svůj pokoj, pokud chtějí, aby spali sami a měli opravdu klid. Mladší jsou většinou po dvou. Máme tam vždy fyzioterapeuta, který má svoji místnost, kam za ním večer mohou hráči přijít, když potřebují. Pokud budeme mluvit o stravě, tak je zajištěná první a druhá, pozdní večeře, kdyby měl třeba ještě někdo kolem deváté hodiny nebo po zápase hlad. Tahle večeře bývá spíše studená.

Někteří hráči hrají klidně třicet minut a mají obrovský výdej, a tak do sebe potřebují dostat více kalorií, což máme na hotelu zajištěné taky. Myslím si, že náš vedoucí týmu Tomáš Krupka to organizuje výborně. Je jak časově, tak organizačně, velmi náročné všechno spojit a mít pod palcem. Samozřejmě je lepší být doma, kde má člověk vlastní postel a svůj klid. Hokej se ale hraje na obou stranách. Když se na zápasy přejíždí, tak se objednává jídlo do autobusu, aby se nikde nezastavovalo a neobjednával se nějaký fast-food, kde by se navíc čekalo půl hodiny, než se to třiceti lidem připraví. Myslím si, že si nikdo nestěžuje a jídlo je to dobré.

„Vždy, když začíná nějaká série, tak objednáme to stejné maso a ugrilujeme ho.“

Co vše se během zápasu nachází v kabině jako občerstvení pro hráče?
Je tam ovoce, různé energetické a proteinové tyčinky, kdyby měl někdo větší hlad. Jsou tam nápoje, které dodávají elektrolyty a různé minerály, které hráči vypotí. Mají tam různý výběr, který se snažíme i měnit, aby neměli pořád to samé a my zjistili, co jim chutná a jde na odběr. Jedna věc je tam něco mít a druhá, aby jim to chutnalo. Myslím si, že to funguje a hráči jsou spokojení. Takhle to tam je, hráči vědí, že si něco můžou zobnout. Běžné ovoce jako jablka, banány nebo pomeranče tam jsou taky.

Již několik let je pauza před začátkem vyřazovací části spojena s grilováním. Jak se tato tradice u Bílých Tygrů urodila?
Rád griluju, a tak jsem před zhruba deseti lety přivezl z Nymburka do Liberce před sezónou takový hezký dvojitý gril. A řekl jsem, že jsme Tygři, kteří žerou maso a potřebujeme ho kvalitní, abychom udělali steaky. Odstartovalo to výbornou sezonu a zopakovali jsme to grilování i před play-off, na jehož konci jsme vyhráli titul. Vždy, když teď začíná nějaká série, tak objednáme to stejné maso a ugrilujeme ho. Přílohy si už necháváme dělat. Dříve jsme si je grilovali sami, ale trochu nás to zdržovalo. Ty steaky jsme nemohli dělat, protože jsme je chtěli grilovat najednou, ale moc to nešlo, jelikož tam byla taky zelenina i brambory, takže se to tam ani nevešlo. Teď se soustředíme už jen na to masíčko.

Vždy kupuju kvalitní nerafinovanou šedou mořskou sůl, což třeba ani kluci neznají, tak jim to aspoň ukážu. Oni se na to podívají, zjistí, že to existuje, a že mořská sůl vlastně není bílá, ale šedá. Ta bílá už je procesem upravená a taková znehodnocená, takže se kluci třeba něco nového naučí. Pár dní předtím, než mají zápas, jim dáváme dobré maso, aby měli bílkoviny a klid. Většina hráčů má steaky ráda, takže je to taková pěkná tradice. Receptura nám funguje a kluci jsou podle mě spokojení.