Liberecký odchovanec Ladislav Šmíd si plní sny

Tak já myslím, že to pro mě byla velká zkušenost a s jejím průběhem jsem byl spokojený, i když nám to jako týmu moc nevyšlo. Soutěž jsme začali celkem slušně, pak přišel takový útlum, jak už to tak bývá, a navíc do toho přišla zranění a pak už jsme se z toho nedokázali vyhrabat. Na druhou stranu jsem se díky těm zraněním dostal víc na led a trávil jsem na něm dost času. Takže spokojenost a pro mě velká zkušenost.

NHL má celkem náročný program, ty sám si odehrál takřka osmdesát zápasů, jak to pro tebe bylo náročné?

Náročné to určitě je. Většinou se tam hraje i přes zranění. Když člověka něco trápí, tak se na to moc nehledí, to si pak vezmete prášky a jdete hrát. Později v sezóně je ta únava znát, pak musíte delší dobu odpočívat. Teď jsem třeba měsíc odpočíval, než jsem začal trénovat na novou sezónu.

Určitě si vzpomeneš na to, jaké jsi měl pocity před prvním zápasem v NHL

Byla tam obrovská nervozita. Hráli jsme první zápas doma proti Calgary a bylo vyprodáno - v Edmontonu je to vždycky svátek, když se hraje proti Calgary, což je velký rival. Takže byla velká nervozita, ale jak hodili buly, tak to ze mě spadlo a myslím, že jsem v tomhle zápase odehrál asi třináct minut. Celý život jsem o tom snil a teď tam naproti mě stojí Iginla a takový podobní hráči, které jsem předtím sledoval jen v televizi, takže pro mě to byl obrovský zážitek.

Jaká je v aréně "Olejářů" atmosféra

Tak určitě super. Říká se, že máme v Edmontonu jedny z nejlepších fanoušků v celé soutěži, což se mi potvrdilo. Skoro na každý zápas bylo vyprodáno a to i v době, kdy se nám moc nedařilo a navíc neuvěřitelně povzbuzují. Když vás pak ve městě poznají, tak se ptají jak to šlape v klubu, co další zápas a tak. Takže ti fandové jsou perfektní.

Už tě takhle na ulici někdo zastavil? Jak tuhle popularitu snášíš?

No tak občas se zadaří a poznají mě /smích/. Mě to zatím těší, ale když pak vidím některý kluky od nás jako je třeba Smith, nebo Roloson, který zastavují lidi pořád, tak pak už to příjemný asi není.

Jak vnímáš náladu v kabině, jak na tebe působí tým, sází se v Edmontonu spíš na jednotlivce, nebo na kolektiv?

Tak tým je určitě dobrej, teda aspoň si to myslím. Kluci mi hodně pomohli se zaběhnout, když jsem přišel. Nejvíc asi Steve Staios, ten mi pomohl hodně, co se týče bydlení a života v Kanadě vůbec a pak kluci z Čech ty mi taky hodně pomohli. Tým je jak jsem řekl super, měli jsme perfektního kapitána, který už další sezónu bohužel v Edmontonu nebude, ale parta dobrá. Občas jsme zašli na týmovou večeři a takový ty věci.

Jak ses v Kanadě zabydlel?

Co se týče bydlení, tak jsem tam měl pronajatý domek, kde jsme bydleli s přítelkyní. Život v Kanadě je klidnější než v Americe. Navíc v Edmontonu je velká zima, takže ty lidi tam jsou takový přátelský, všechno tam funguje tak jak má.

Foto: Noah Graham/Getty Images)

Díky povedené sezóně ses dostal i do národního týmu na světový šampionát, jak si přijal tuhle skutečnost, že máš možnost reprezentovat?

Tak určitě jsem byl moc rád a i když to dopadlo tak, jak to dopadlo, tak jsem byl rád, že jsem tam mohl být a byla to pro mě velká zkušenost. V jedenadvaceti letech o tom každý sní a mně se to povedlo, takže jsem fakt hodně rád.

Pomalu se blíží nová sezóna, jak probíhá tvoje letní příprava

Připravuju se sám podle plánu z Edmontonu. Takže běhání, skákání a takový ty věci. Trénuju pětkrát, až šestkrát týdně - dvoufázově. Je to náročné, ale přistupuju k tomu s vědomím, že z toho budu čerpat celou sezónu, takže k tomu přistupuji zodpovědně.

Kdyby sis dal nějaký cíl do příští sezóny, jaký by to byl?

Já si cíle nedávám, to jsem udělal jednou a nějak to nedopadlo. Musím jít krok za krokem a dál se uvidí. Rád bych se dostal do týmu a strávil tam celou sezónu, ale to hodně záleží na mnoha věcech a mně k tomu může pomoct jen poctivá práce na ledě a nemůžu přemýšlet o nějakých vzdálených snech - jak jsem řekl, musím jít postupně krok za krokem.

Stíháš při kolotoči zápasů NHL sledoval výkony Liberce?

Určitě. Sledoval jsem je po celou sezónu, kde byli jasně nejlepším týmem základní části, pak přišlo trápení s Třincem, kde postoupili jen tak tak, i když byli favorité duelu. Liberec měl určitě kvalitou kádru na finále, ale asi je tam nějaký psychický blok, nebo nezkušenost. To se ukázalo v sérii proti Spartě, která celou sezónu hrála střed tabulky a pak v play-off se dokázali zformovat, namotivovat, aby hráli zkušeně a efektivně. Je to rozhodně škoda, ale uvidíme příští rok. Snad to vyjde, do třetice...

Děkuji za rozhovor a přeji v nadcházející sezóně hodně štěstí...