Valdemar Jiruš: Když Vám někdo nadává, obvykle si to nenecháte líbit

To určitě ne. Mrzí mě, že se rozhodlo na základě vyjádření jedné strany a já jsem k tomu nemohl nic říct a nějak reagovat. Rozhodlo se o mně beze mně.

Zápis obsahuje popis celé události...

Zápis obsahuje pouze verzi pana rozhodčího. Přiznávám, že jsme si vyměnili názory, ale zdůrazňuji, že vzájemně. Nervy jsem neudržel jak já, tak i rozhodčí inženýr Kubeš, který mě také počastoval vulgárně. Když vám někdo nadává, obvykle si to nenecháte líbit a oplatíte stejnou mincí. Zaráží mě to o to více, že jsme spolu chodili osm let na základce v Kolíně do jedné třídy. Asi jsem mu tenkrát snědl svačinu, a tak se mi rozhodl pomstít.

Proč vlastně došlo k ústní výměně mezi Vámi a rozhodčím?

Byly tam tři nedovolené zákroky, které rozhodčí nepískl. Po třetím faulu jsem mu řekl, aby to už konečně písknul. Následovala jeho reakce, která mě překvapila. A podle toho jsem reagoval.

Jaký máte z celé kauzy pocit?

Je to jednoduché. Hráč nemá v českém hokeji zastání - pokud se rozhodne něco udělat, tak jde hlavou proti zdi. Když napadne rozhodnutí disciplinární komise, otočí se to proti klubu. Když napadne rozhodnutí rozhodčího, otočí se to proti němu. Hráč musí sklopit hlavu a přijmout rozhodnutí tak jak je. Hráči se mají chovat jako profící, ale co takhle ostatní strany? Možná se teď bude díky médiím o tom dva až tři dny mluvit, ale pak to vyšumí a než přijde další případ, tak to nikdo nebude dál řešit. Asi by se v tomto směru mělo něco udělat... Třeba kontrolní orgán nad disciplinární komisí.

Co jste říkal na komentář pana Halase v dnešním tisku?

Výrok hráč je od toho, aby hrál se mi líbil. I ten, že rozhodčí mají postupovat v souladu s pravidly je správně. Jde o to, aby tomu tak vždy bylo a všechny strany se chovaly jako profesionálové. Hráč zkazí zápas a musí čelit otázkám, proč tomu tak bylo. Rozhodčí zkazí zápas, nechová se jako profesionál a nikdo se ho zeptat nemůže...

Děkuji za rozhovor.