Zápas jsme si prohráli sami, shodují se hráči

Vstup do utkání vyšel Václavu Pletkovi na výbornou, už po šestnácti sekundách hry mohl radostně zvednout ruce nad hlavu a oslavit tak první branku Bílých Tygrů. Pak ale přišla celkem zbytečná vyloučení v řadách domácího celku a s tím spojený útlum, který posadil na koně hostující Kladno. “Dali jsme rychlý gól a mysleli si, že to půjde samo, že se porazí sami a že jim dáme asi deset gólů. Takže jsme hráli hodně naivní hokej v první třetině, Kladno nás přehrávalo a nebýt Marka Pince, tak jsme prohrávali.“ Hosté na své šance velice trpělivě čekali a vyplatilo se jim to, v osmačtyřicáté minutě přišlo vyrovnání, po podařené akci dva na jednoho, z hole Kally. Liberečtí hokejisté ale nesložili zbraně a vrhli veškeré síly do útoku. “Měli jsme tam asi šest gólovek, kdy jsme byli sami před brankou a nedokázali jsme trefit. Tohle musíme dávat, blíží se play-off a tyhle šance, kdybychom nedokázali proměnit, tak nás to pak může mrzet, stejně jako nás to mrzí dneska.“ Zdá se, že elitní formace Liberce na sebe bere hodně zodpovědnosti, nic jiného se od prvního útoku ani nečeká. Otázkou ale je, zda to pro ně není až příliš svazující prvek. Podle Václava Pletky tomu tak není. “Chodíme na led hodně často, jsme tam téměř každou přesilovku a měli bychom dávat góly. Všichni jsme tam zkušení hráči a já osobně žádnou takovou tíhu necítím.“ Osobně tak může mít radost útočník s číslem osm jen z toho, že se podílel na obou brankách Tygrů, tu první sám dal a u druhé asistoval. “U první branky to dobře vymyslel Leoš Čermák, který dostal nahrávku do křídla, pak to nahrál před branku, kde to tečoval Pavel Kašpařík do gólmana a dostalo se to až ke mně a já to dorazil do brány. U druhé branky vybojoval Kašpi puk za brankou, přistrčil mi to a já viděl volného Leoše mezi kruhama, tak jsem mu to dal a on to hezky trefil pod víko.“

---

Leoš Čermák se po svém zranění vrátil ve velké formě a hraje to, co se od něj očekává a k tomu ještě přidává body. Ani on ale po nedělním zápase neoplýval spokojeností. “Dneska jsme naší špatnou hrou nechali soupeře vyrovnat a můžeme být rádi alespoň za ten jeden bod.“ Rozhodující moment byl podle Leoše velmi rychlý kontaktní gól na 2:1, který Kladno vstřelilo pouze čtyřicet vteřin po gólu Čermáka. “Když se trápíme v koncovce, tak nemůžeme čekat, že dáme pět gólů. V současnosti na to prostě nemáme a musíme se víc soustředit na obranu. Jestliže děláme chyby a hrneme se pořád dopředu, tak to pak soupeř potrestá. Dnes jsme si to prohráli sami.“ Leoš byl hodně k vidění v disciplíně zvané samostatné nájezdy, kdy jel na gólmana soupeře celkem třikrát, z toho byl pouze jednou úspěšný. “Je to hrozně těžký, když jednou dáte a pak jedete znova, tak musíte přemýšlet co vymyslet. První nájezd se mi podařil, u druhého jsem ho už ležícího přehazoval, ale dal mi tam lapačku a při třetím jsem trefil boční tyčku, u nájezdů je to vždycky buď a nebo.“ Leoš se do prvního útoku vrátil po delší přestávce, kterou způsobilo zranění, na ledě se mu celkem daří, on sám ale ještě se svými výkony spokojen není. “Padá na mě únava z té dlouhé pauzy, kdy jsem nehrál, nestačil jsem ani moc potrénovat, takže to hraju spíš na vůli, dochází mi trochu šťáva. Doufám, že se mi to podaří dohnat nějakým tréninkem a bude to jen a jen lepší.“