Naděje libereckého hokeje - Petr Kolmann
L i b e r e c - Všem, kteří příliš často nesledují juniorský hokej, bychom během reprezentační přestávky rádi představili jednoho z nejnadějnějších beků pod Ještědem - Petra Kolmanna. Sehrál již tři zápasy v dresu reprezentace České republiky do dvaceti let a nastupuje pravidelně za liberecké juniory.
„To byl určitě táta. Vzal mne a bráchu na zimní stadion do Liberce. Začalo mne to bavit, ale brácha po pár letech skončil.“
V kolika letech jsi začal nastupovat za tým Liberce?
„V sedmi letech. Rodiče mne přihlásili, když jsem začal chodit do první třídy.“
Bavil tě hokej již odmalička nebo byla doba, kdy bys nejraději skončil?
„Jeden čas jsem tuhle chvíli opravdu zažíval. Bylo to na přelomu dorostu a juniorů, ale ustál jsem to a jsem za to opravdu rád, i když to nebyly lehké momenty.“
Zkoušel jsi i jiný sport?
„Asi od první do čtvrté třídy jsem hrál fotbal, chvíli také atletiku, ale jinak žádný jiný.“
Hrál jsi již odmalička v defenzivě nebo jsi byl na tento post přesunut trenérem?
„Myslím, že již od té doby, co jsem začínal. Vždycky jsem hrál v obraně, ale moc rád si zaútočím.“
Takže se považuješ spíše za útočně laděného beka?
„Přesně tak. Když je příležitost, tak si velmi rád zaútočím.“
V trenérské kabině juniorky Bílých Tygrů došlo v průběhu sezóny ke změně trenéra, jak jste na to jako hráči reagovali?
„Tak reagovali jsme na to určitě velmi kladně. Dlouhodobě se nám nedařilo a potřebovali jsme nový impulz, možná to mohlo přijít i dříve.“
Nedávno se Vašemu týmu podařil opravdu nevídaný kousek. Prohrávali jste na vlastním ledě s Pardubicemi 1:5, ale i přesto jste dokázali sebrat všechny síly a otočit tento zápas ve svůj prospěch. Navíc jsi v tomto utkání vstřelil vítěznou branku, jaký to byl pocit?
„Je pravda, že to bylo velmi neobvyklé. Na začátku utkání jsme dostali takové hloupé góly, ale byli jsme lepším týmem. O přestávce jsme si řekli, že máme na to, aby jsme tento zápas zvládli. Ale určitě k tomu přispělo štěstí. To, že jsem vstřelil vítěznou branku, mne určitě velmi potěšilo, ale je pravda, že ji mohl dát kdokoliv jiný. Důležité pro nás byly tři body.“
S kým si v kabině Tygrů nejvíce rozumíš?
„Tak těch kluků je určitě víc, takže raději nebudu jmenovat =).“
Máš nějakého svého oblíbence mezi hokejovými hráči? Nebo vzor?
„Tak v týmu Bílých Tygrů je to určitě Valdemar Jiruš. Obdivuji na něm, s jakým hraje klidem. Mým vzorem je asi Tomáš Kaberle.“
Jak se Ti daří skloubit hokej s chozením do školy, na Obchodní akademii?
„Myslím si, že to zvládám celkem dobře. Snažím se do školy chodit co nejčastěji, abych nezameškával. To jak to zvládám se ale uvidí letos v květnu, kdy mne čeká maturita.“
Jaké jsou tvé koníčky ve volném čase?
„Příliš volného času nemám. Většinu mi zaberou tréninky, zápasy a škola. Ale když se již nějaký ten čas najde, tak ho rád trávím s kamarády.“
Jaké jsou tvé plány do budoucna?
„V současné době je na prvním místě dodělat školu. Tedy odmaturovat.“
A co se týče hokeje. Čeho bys chtěl dosáhnout?
„Určitě bych se chtěl probojovat do A týmů Bílých Tygrů, ale to nebude vůbec jednoduché. Pod Ještědem hraje mnoho dobrý hráčů, takže budu muset na sobě ještě hodně pracovat."
Jaké jsou tedy tvé slabší stránky, ve kterých se musíš ještě zlepšovat?
„Co se týče hry do těla, tak tam mám určitě rezervy. Na té bych chtěl hodně zapracovat, protože ji zatím moc nevyhledávám."
Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí nejen v hokeji, ale i ve škole.
Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení
Sdílet