Je jedno kdo chytá, hlavně aby se mančaftu dařilo, říká Michal Fikrt

Před utkáním se o situaci v libereckém brankovišti hodně mluvilo, jak jsi to všechno vnímal, co se v posledních hodinách všechno událo?
„Já jsem se to dozvěděl asi jako poslední, protože jsem ve čtvrtek ani v pátek nebyl na tréninku, takže mě to oznámili tak nějak v neděli. Já jsem si z toho hlavu nedělal, takový je hokejový život, jednou je člověk nahoře, jednou zase dole. Já jsem se snažil připravit s trenérem brankářů na tenhle zápas a myslím, že to vyšlo.“

Podobná situace byla už na začátku sezóny, kdy Milan Hnilička taky nechytal. Teď se to přeci jenom změnilo v tom, že to vypadá, že už se vůbec neobjeví do konce letošního ročníku extraligy a tím pádem z tebe se stane liberecká jednička. Jak myslíš, že se s tím vyrovnáš?
„Tak jednička to nevím, jsem rád, že dostanu nějakou příležitost. Já si chci hlavně každý zápas užít ať v pozici jedničky nebo když budu náhradní brankář, tak se budu snažit podpořit toho prvního gólmana a udělat co nejlepší atmosféru, abychom vyhrávali pořád. Hokej není jenom o mě, je to kolektivní sport, protože když je dobrý kolektiv tak se to dotáhne nejdál.“

Na začátku třetí třetiny jel na tebe sám Robert Petrovický, ty jsi jeho střelu chytil velmi efektním zákrokem…
„No tak on my vyloženě trefil tu lapačku, já jsem ji tam měl dobře danou a z toho to už vyšlo, jak jsem dal tu ruku dozadu tak už z toho vzniknul takový efektivní zákrok. Já osobně si na takovýhle zákroky moc nepotrpím, to Marek Pinc je na tohle větší specialista.“

Kdy ti bylo v zápase nejhůře? Mohlo to být ve druhé třetině, kdy Vítkovice měly asi největší tlak?
„To ani ne. V té druhé třetině jsem víceméně na všechno viděl, všechno tak nějak jsem tam pochytal. Kluci mi strašně pomohli, to co mi vypadlo, tak to odpálili pryč. Nejhůř mi bylo asi ve třetí třetině za stavu 2:1, když vlastně Petrovický jel na mě sám, protože dostat gól na 2:2, to by se pak ten zápas zase tahal. Nakonec to dopadlo, jak to dopadlo, takže jsem rád.“

Dneska to byl jeden nájezd za druhým na tebe, všechny jsi chytil, teda kromě jednoho.
„Já jsem myslel, že mě bude chtít natáhnout přes celou bránu, tak jsem mu vytáhl hokejku a on to udělal šikovně. Vystřelil to tak nějak, já jsem mu to prakticky celý otevřel.“

Dnešní výhra vás proti mužstvu ze špice tabulky zase trochu posunula více do toho zhuštěného středu tabulky. Myslíš, že vás to teď nakopne?
„Tak my nemůžeme koukat, jestli hrajeme s prvním nebo druhým. My teď musíme porážet každého, kdo k nám teď přijede a venku vždycky něco ukrást, protože my chceme do té šestky prostě být. Dnes jsme chtěli hlavně vyhrát kvůli lidem, protože šťastné a veselé a taky na mě klepal soused, že když dnes prohrajeme tak bude mít zkažené svátky, tak jsme se museli snažit.“

Před sezónou jsi asi nečekal, že budeš takhle vytížen?
„Samozřejmě budu rád, když budu chytat. Já pravidelně jezdím do Benátek, takže jsem vytížen docela dost poslední dva až tři měsíce.“

Co jsi dnes říkal tomu přijetí od diváků?
„Je to určitě dobře, že diváci přivítali Marka Pince s Angelem Krstevem, protože tady loňskou sezónu udělali maximum. Myslím, že je to správné a mělo by se to dělat pravidelněji, protože ty hráči tady něco nechali a měli tady docela úspěch. Takže si myslím, že je to správné, že lidi takhle povzbudí soupeře.“

Teď hrajete pět zápasů ze šesti doma, je to rozhodující fáze sezóny?
„Je to jedno jestli hrajeme doma nebo venku, my teď v této situaci musíme prostě pořád vyhrávat a to je pro nás směrodatné.“

Tvůj bratr chytá ve druholigové České Lípě, sledujete se nějak navzájem? „Vždycky, když se mi dostanou nějaké noviny do ruky, tak se kouknu, jak se hrála druhá liga. Já stejně nevím, jestli chytal.“

Kdy jsi v týmu naposledy zastával pozici brankářské jedničky?
„Naposledy jsem byl brankářská jednička v Bělorusku, než jsem šel do Liberce.“

Díky za rozhovor a přeji veselé Vánoce.