Martin Čakajík - Musím více myslet na zadní vrátka
Letos čtyřiadvacetiletý obránce, který se hokejovým krůčkům učil ve slovenské Dukle Trenčín, jak sám říká, musí více myslet na zadní vrátka. Po brankových hodech v závěru loňské sezóny, kdy byl na hostování v Třinci, zažívá s Libercem něco zcela jiného. Týmu se nedaří navázat a potvrdit těžce vybojované body z posledních utkání. Navíc obrana není zrovna v největší pohodě.
Určitě jen dobře. Přišel jsem na posledních sedm utkání základní části. Trošku jsem se tam oťukal, seznámil se s kluky a pak jsme šli do play-off. Nastupoval jsem ve dvojici s Borisem Žabkou, se kterým jsme pak nastupovali i ve slovenské reprezentaci. Je to fajn kluk, spřátelili jsme se. Celý tým fungoval perfektně, vytvořila se tam dobrá parta. Nikdo se nepovyšoval nad ostatní, a proto jsme v play-off došli tak daleko. Na ledě jsme si velmi dobře rozuměli. Tým vyznává útočný hokej, což mi sedělo.
V semifinále jste skončili na Pardubicích, přitom ve dvou utkáních z toho byl debakl 2:7 a 2:10…
Myslím, že si to Pardubice více zasloužily než my. Celou sezónu předváděly vynikající hokej, první místo po základní části nezískaly náhodou. Všechna utkání byla vyrovnaná, i když to podle výsledků možná nevypadá. Měli jsme smůlu, že nám tam ve třetí části spadly dva góly a pak už to jelo. Sice se hokej nehraje na rozdíl, ale Pardubice jasně prokázaly, že jsou lepší.
V loňské sezóně jste také oblékl dres národního mužstva. Jaké jsou vaše momentální vyhlídky? Jezdí se na vás trenér Hossa dívat?
Pro mě je důležité podávat stabilní výkony, trenéři se pak o nich dozvědí a je jen na nich, zda dostanu další pozvánku. Většinou se jezdí podívat do Třince, Vsetína či Znojma. Jsem rád, že mohu hrát v Liberci českou extraligu. Určitě je z ní do reprezentace blíž, než ze Slovenska. Náš reprezentační tým, bohužel, není účastníkem tradiční Eurohockey tour, proto je konfrontace s nejlepšími evropskými hokejisty velmi malá. Nemáme během roku možnost sehrát tolik kvalitní utkání jako Češi. Jezdíme jen na Švýcarský a Německý pohár, a to je málo. Trenéři pak většinou staví na hráčích z NHL, ostatní moc šancí nemají.
Vraťme se do Liberce, vstup do extraligy nevypadal zle, tým bojoval do poslední minuty o body ve Vítkovicích, se Slavií Bílí Tygři zvítězili po vašich dvou brankách…
To utkání se nám docela vydařilo, navíc ho mohli vidět diváci v televizi. K nám se trochu přiklonilo štěstí, hlavně při té třetí brance. Slavia měla také příležitost, ale nedala.
Je za námi první čtvrtina, poslední utkání v Třinci a s Českými Budějovicemi vypadala velmi slibně.
V Třinci se nám nepodařilo zachytit začátek utkání a přestože jsme dokázali snížit, vyrovnat se nám nepodařilo. Přitom jsme od druhé třetiny hráli výborný hokej, jenže nastřelené dvě tyče Nováka s Moravcem, v samotném závěru, nás stály bodový zisk. Těžko se gólově prosazujeme, celkově se trápíme. S „Budějkami“ nám to tam napadalo, na co jsme sáhli, z toho byl gól. I přes nepodařenou poslední třetinu se nám utkání povedlo dovést do vítězného konce.
Co se stalo v Litvínově? Tým měl být nahoře a prát se o další extraligové body s přímým adeptem na play-off… Proč tým nedokáže potvrdit získané body v dalších utkáních?
Děláme pořád mnoho individuálních chyb, a ty se potvrdily i v zápase s „chemiky.“ Na začátku utkání jsme měli dvě přesilovky a již v té první dokázal jeden z domácích útočníků vypíchnout puk a šel sám branku. V jejím závěru jsme pak ztratili kotouč, domácí ho přehodili přes našeho beka na z trestné lavice najíždějícího hráče. Při druhé brance, opět to bylo v přesilovce, jsme vyhazovali puk z vlastního pásma na levé straně, puk se však dostal k domácímu útočníkovi, který projel mezi třemi hráči až před brankáře. Je to pořád stejné.
Jak vypadá situace v kabině?
Je pravda, že se o situaci neustále bavíme. Předvádíme celkem pohledný hokej, individuální chyby a nedostatky v disciplíně nás však sráží. Musíme se jich vyvarovat, a pak věřím, že přijdou i body. Všechny herní činnosti jsou jinak docela dobré.
Jste útočně laděný obránce. Liberec potřebuje v této chvíli zlepšit defenzívu, tzn. že trenéři velí zpět. Nemáte s tím potíže?
Neříkám, že se netlačím do útočného pásma, ale snažím se to omezit. Trenéři na to teď apelují mnohem více, nemohu si dovolit vyjíždět tak jako dřív. V přesilové hře je to samozřejmě něco jiného, to se snažím najet před branku. Je to pravda, že musím myslet více na obranu.
Avizovány byly také nějaké změny. Cítíte na sobě zvýšený tlak?
Tlak je v extralize pořád, kdyby nebyl hráči by se uspokojili. Situace není dobrá, nedaří se nám, jak bychom si přáli.
Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení
Sdílet