Leoš Čermák - Bojovník na místě vyhaslého střelce

Pro někoho naprosto nečekaný tah vedení Bílých Tygrů, pro jiné logické řešení dané situace. Bojovnost Liberci skutečně chyběla. Nasazení, obětování se ve prospěch klubu, to byly nejčastější výtky trenérů i managementu na adresu hráčů. Čermák, pětadvacetiletý centr, který v Edenu nastupoval s Hruškou a Tomicou na křídlech třetího útoku, od samého začátku dokazuje, že jeho přínos pro mužstvo bude na ledě nepřehlédnutelný.

Co od Vás trenéři očekávají, jaké Vám byly sveřeny úkoly?

Liberec se trochu trápí. Změny, které souvisejí s mým příchodem, jsou hlavně o nasazení. Hraji spíše kontaktní hokej, nepatřím mezi žádné výrazné střelce, abych dokázal změnit týmovou produktivitu. Konkrétní věci jsme zatím neřešili, nastupuji v útoku s Plodkem a Procházkou na místě zraněného Rozsívala. Zatím se to tedy spíše lepí. Až budeme kompletní, pak zřejmě nastane čas pro nějaké experimenty. Já to vnímám, že je potřeba zvýšit bojovnost, a proto si mě Liberec vybral. Vím, že Liberec sehrál řadu utkání, v nichž prohrál o jedinou branku, o tom jsme se také bavili s trenérem Jandačem. Není jednoduché naskočit do nového systému.

Slavia se přeci jen zvedala, jaké jsou Vaše prvotní pocity? Skloňovala se řada jiných týmů, než právě Eden.

Je to nepříjemná věc, rána se kterou se člověk musí vyrovnat. Chvíli jsem z toho byl jak opařený. Určitě je ale lepší, že se pohybujeme uprostřed rozehrané soutěže. Člověk je tak vlastně vhozen do vody a buď bude plavat nebo se utopí. První myšlenky jsou chmurné, přesto doufám, že se jako tým zvedneme, uděláme nějakou šňůru a půjdeme v tabulce nahoru.

Přiznám se, že jsem to vůbec nečekal. Na začátku sezony se nikomu nedařilo, pak jsme ale šest utkání neprohráli. Neříkám, že to bylo optimální, postupně jsme se však do toho dostávali. Nedokážu si vysvětlit, proč k tomu došlo. Nedal jsem sice bůhvíkolik branek, zároveň jsem ale nebyl ani u obdržených. Možná, že to bylo kvůli utkání proti Českým Budějovicím, kde jsem netrefil odkrytou branku při bezbrankové remíze. To mi bylo vyčítáno. Těžko říci.

V souvislosti s Vaší osobou se nejedná o první vynucený odchod. Měl jste nějaké signály o případném trejdu?

Je fakt, že výměna přišla již podruhé, vloni jsem odehrál celou sezonu v Rusku. Letos to bylo o to nečekanější. Jsem z jednání Slavie zklamán. Před dvěma lety se nám celkově nedařilo jako týmu, prakticky se hrálo na dvě lajny, které odtáhly celou sezonu. Já jsem působil v útoku s Viktorem Ujčíkem a musím říci, že oproti celku se naší lajně celkem dařilo. Když se ale mění hráči, je to na vzájemné dohodě obou klubů. Slavia chtěla určitý typ hráče a Vítkovice si řekly o mě.

Paradoxní je, že v prvním utkání za Liberec jste nastoupil proti Vítkovicím…

V té době to bylo ale odlišné. Přišel jsem do týmu, který na tom byl lépe. Hrálo se nahoře. Tady kluci jsou dole, jinak si však myslím, že nepředvádí špatný hokej, chuť tu je.

Jaká byla ta loňská sezona na Východě?

Poznal jsem poněkud odlišný styl hokeje. Hráli jsme uprostřed tabulky, hodně se bránilo, bylo to celé postavené na silové hře. V Rusku také bylo širší kluziště, než u nás. Díky tomu jste měli více času pohrát si s pukem. Všechny souboje se tam dohrávají až do konce. Hráči často nastupují s úkoly, jakými je např. hrát osobní obranu. To mi vcelku vyhovovalo.