Lukáš Vantuch: Je to obrovské zklamání

Lukáši, co se stalo s týmem v posledních minutách třetí třetiny, ve kterých jste promarnili dvoubrankový náskok?
Trošku jsme se zatáhli, chtěli jsme hrát, co jsme si řekli. Obrovská škoda byl už ten druhý gól Slavie, už chybělo jen pět minut…

Nepřipomínali jste si před třetí třetinou ten první zápas série, ve kterém jste rovněž vedli o dva góly a nakonec ho ztratili?
Na to jsme nevzpomínali, spíš jsme dolaďovali věci ke třetí třetině. Jak co hrát, bohužel to nestačilo, oni do toho dvakrát plácli a bylo to.

Petr Nedvěd říkal, že ho potěšilo, jak se zápas dobře vyvíjel. Měl si také dobré pocity, z toho jak zápas vycházel do poslední třetiny?
Po dvou třetinách to bylo sice 2:0, oni ale rychle snížili. Potom gólu na 3:1 už jsem ale myslel, že to dotáhneme. Pak ale padly ty dva góly, štěstíčko se k nám otočilo trošku zády a dopadlo to takhle.

V prodloužení si měl hned v úvodu velkou šanci. Můžeš tu trochu nepřehlednou situaci před brankou Kopřivy pospsat?
Puk se mi odrazil někde od břicha k nohám, pak to tam skákalo, tak jsem se snažil do toho praštit a asi od jeho nohy se to odrazilo nad bránu nebo do břevna. Strašně moc mě to mrzí, už kvůli trenérům, starším hráčům a všem, kteří tady dřeli celou sezónu. Je to pryč.

Chvíli poté přišla další dobrá možnost, když Tě před brankou hledal Tomáš Urban…
Tam jsme si Tomášem vyměnili puk, on mi ho vracel před branku a já na něj o kousek nedosáhl. Je to obrovské zklamání.

Tvoje formace dala gól, dostávala se do šancí a podala velmi dobrý výkon, paradoxně to ale dnes nestačilo…
Neřekl bych, že to byl úplně náš nejlepší výkon. Snažili jsme se chodit do nich, ke konci jsme tam ale udělali chyby. Prostě jsme si to prohráli jen my.

Je to největší zklamání v Tvé dosavadní hokejové kariéře?
Určitě největší.

Lukáši, děkuji za rozhovor.