Andrej Podkonický se připojil k týmu Bílých Tygrů

sobota 29. května 2004

eReS

Když na začátku května představovali Bílí Tygři Liberec na oficiální tiskové konferenci nové hráče, z avizované pětice jeden chyběl. Tou zatoulanou ovcí byl slovenský forvard Andrej Podkonický, který v té době ještě působil v zámořské IHL, kde si plnil povinnosti a bojoval v nadstavbových bojích za Portland. V těchto dnech se však již připojil k týmu trenéra Palečka a nabírá ve Vysokých Tatrách kondici na novou sezonu.

Univerzální útočník, který nastupoval v loňské sezoně nejčastěji v centru či plnil úlohu levého bránícího křídla, si nestačil ještě pořádně odpočinout po náročné sezoně a od začátku týdne již polyká první tréninkové dávky s týmem libereckých Bílých Tygrů. Krátká čtrnáctidenní pauza, vyplněná zejména přípravami na návrat do Evropy, však na robustním hráči zatím není příliš znát.

„Rozjížděl jsem se trochu pomaleji, ale dnes se cítím již mnohem lépe. Docela jsem se těšil na soustředění, v posledních sedmi letech jsem se totiž připravoval vždy sám. Těch čtrnáct dní nebylo sice mnoho, sezona byla dlouhá, ale to už je úděl každého hokejisty,“ řekl na úvod v pořadí čtvrtý z nových útočníků.

Andrej Podkonický začínal s vrcholovým hokejem v barvách rodného Zvolenu. Hráč, jenž byl v roce 1996 jako celkově 196. draftován St. Louis Blues, odešel brzy do zámoří, kde se zkoušel prosadit v nižší IHL. V sezoně 1998-99 si připsal nejúspěšnější sezonu v dresu Worcesteru, když si za 19 branek a 24 asistencí připsal celkově 43 bodů. O dva roky později nastupoval kromě Worcesteru také v Louisville. Jeho forma gradovala a třiadvacetiletý útočník si řekl o pozvánku do elitního týmu Floridy Panthers.

Foto: www.portlandpirates - Andrej Podkonický v barvách Floridy Panthers.

Chuť nejslavnější soutěže světa okusil v šesti utkáních, v nichž si připsal dva body za branku a asistenci. Další angažmá vedlo do Slovanu Bratislava, jenž v sezoně 2002 vyhrál mistrovský titul. Podkonický však závěr a oslavy titulu sledoval pouze v roli pozorovatele, neboť jeho kroky těsně před play-off směřovaly do finského IFK, kam jej vedení slovenského klubu zapůjčilo na hostování. „Ve Slovanu jsme se těsně minuli s Igorem Ratajem, který v té době zrovna odcházel na angažmá do Ruska,“ připomíná svého nynějšího spoluhráče.

S jedním z Palečkových svěřenců se ale přeci jen velmi dobře zná. „S L´ubo Vaicem jsem se potkal již v reprezentaci, takže před příchodem do Liberce jsem mu volal. Celý tým ale velmi dobře znám zejména od Jakuba Čutty, s nímž jsem působil v Portlandu,“ upřesňuje své znalosti libereckého kádru. Právě liberecký odchovanec má velký podíl na tom, že se slovenský útočník objeví v tygřím dresu. „Jakub mi říkal jen pochvalné věci o městě i hokejovém klubu. Ještě v průběhu sezony jsem se proto zkontaktoval s manažerem, neboť jsem chtěl mít co nejdříve vyřešeno další angažmá. V Americe se schyluje ke stávce a řada hráčů odejde nejspíš do Evropy, mně navíc končil kontrakt. Liberec mi nabídl výborné podmínky, jednání bylo na velmi vysoké úrovni, takže jsme se dohodli poměrně rychle,“ vrátil se k námluvám.

Na začátku května šestadvacetiletý útočník odehrál ročník 2002-03 v barvách německého Iserlohnu, kde patřil mezi nejlepší útočníky. S 18 brankami v 52 utkáních skončil třetí v celkovém hodnocení celé DEL ligy. Letošní sezonu pak strávil v Portlandu, v jehož barvách patřil zejména v poslední době k týmovým oporám a v dubnu si dokonce vysloužil ocenění hráč měsíce. „Ze začátku jsem moc nehrál a situace se nevyvíjela nijak pozitivně. Se závěrem mohu ale být spokojen, dostal jsem se do první lajny a začalo mi to tam konečně také trochu padat. V play-off jsme ale skončili hned ve druhém kole na Hartfordu, když jsme sice vyhráli první utkání na ledě soupeře, pak jsme ale dvakrát nešťastně prohráli v prodloužení,“ řekl k závěrečným bojům uplynulého ročníku.

Po čtrnácti dnech se již opět pilně připravuje, tentokrát v barvách Bílých Tygrů Liberec. „Absolvujeme čtyři tréninkové fáze za den, večer jsme pak hodně unaveni, takže na nějaké delší posezení zatím není čas. Kluci jsou ale výborní, na pokoji jsem s Leošem Čermákem, což je podobná povaha jako já,“ doplnil ke svému současnému parťákovi předposlední úlovek manažera Jecha. Tím, na koho celý tým bude od nové sezony spoléhat a posledním hráčem, který byl zatím představen, je brankář Milan Hnilička. Podkonického s třicetiletým olympijským vítězem spojuje nejen loňské angažmá v Americe, ale také shodný počet startů v NHL. „Milan je vynikající gólman, na kterém budeme určitě stavět. Jsem rád, že se ho podařilo získat do týmu. Je totiž nepsaným pravidlem, že 80% úspěchu tvoří brankář. Naším úkolem je teď připravit se co nejlépe, abychom mu jeho roli usnadnili a splnili klubové cíle,“ uzavřel nový liberecký útočník.