Tým funguje na 150 procent, pochvaluje si liberecký talent

Jaký to je pocit pro tak mladého hráče slyšet své jméno při draftu jako deváté v pořadí?
Vůbec nevím jak bych to popsal. Je to pro mě jeden z nejhezčích zážitků v životě. Byla skoro vyprodaná hala, bylo tam asi šestnáct tisíc diváků, kteří se zvedli a začali aplaudovat. V tu chvíli to pro mě bylo něco neskutečného.

Slovy klasika, myslíte že už jste si tímto prožil svých pět minut slávy, nebo vás to teprve čeká?
Doufám, že těch mých pět minut slávy mě teprve čeká. Beru to jako jeden z prvních stupínků. Nemůžu ale být spokojen jen s tím, že jsem byl draftován na devátém místě, naopak budu muset o to víc zabrat, abych se do nejlepší soutěže na světě dostal.

V čem si vysvětlujete takový zájem o vás ze strany Anaheimu?
To sám nevím. Poprvé jsem se zástupci Anaheimu mluvil týden před draftem. Ještě měsíc před draftem jsem jednal asi s patnácti jinými kluby a opravdu jsem netušil, že to nakonec bude Anaheim. Před samotným draftem jsme se se zástupci klubu sešli, řekli mi, že o mě mají zájem a že když na ně zbydu, že mě určitě budou draftovat. Nakonec se to podařilo a já mám velkou radost, že to je právě Anaheim, protože lidi okolo hokeje jsou tam super. Mají kvalitní kádr, jsou tam i kluci z Česka (pozn.red. Prospal, Sýkora, Škoula). Jediná nevýhoda je, že tam je celý rok velké horko, ale to se nedá nic dělat.

Je mezi přípravou na tuzemskou extraligu a zámořskými kempy velký rozdíl?
To určitě. Já osobně jsem absolvoval nováčkovský „předkemp“, kde byli až o pět let starší hráči, mezi nimi i někteří z NHL. Ti tam byli proto, aby na nás působili jako vzor. Snažili jsme se makat stejně jako oni. Co se týče složení těch tréninků, tak jsou zaměřeny hlavně na posilování nohou, břišních svalů a ramen. V domácí přípravě se procvičují hlavně ruce a podle mě věci méně potřebné k hokeji. Je také jiný přístup k celým tréninkům. Vše je směřováno k tomu, aby měl hráč sílu v osobních soubojích. Dbá se také na kvalitu provedení tréninků. Osobně se mi zdálo, že je to na profesionálnější úrovni. Dalším rozdílem je to, že v NHL je více trenérů. Dva vedou mužstvo v soutěži a další dva až tři se věnují pouze a jen přípravě hráčů.

Mohl byste popsat, jak takový trénink vypadal?
Tréninky byly jednofázové, ale na každém jsme strávili tři a půl hodiny. Vše začínalo rozcvičkou, která trvala asi 35 minut. Byla zaměřena jen na posilování nohou, většinou skákání a balancování na jedné noze. Poté jsme šli do posilovny, kde jsme dělali cviky na ramena a břicho a ke konci opět na nohy. Tato část trvala asi dvě hodiny. Na konci celého tréninku jsme si šli zhruba na třicet minut zaběhat.

Jak to vidíte v následující sezóně? Mohou se na vás liberečtí fandové těšit?
Určitě bych tady tuto sezónu rád zůstal, už kvůli škole. V Anaheimu mi také řekli, že chtějí, abych tu ještě rok hrál a trochu se zdokonalil, protože určitě nejsem hotový hráč. Kvalitní beci jsou hotovi okolo pětadvaceti let. Takže se tu musím prosadit, hrát stabilně v Liberci a sbírat zkušenosti. To samé se týká i reprezentace. Teď jsme hráli s týmem do dvaceti let několik zápasů. Minulý rok jsem mluvil s panem Lenerem, který mě chtěl obsadit na Švédských hrách, ale to jsem měl povinnosti v „osmnáctce“, tak jsem nakonec musel nabídku odmítnout. Myslím, že na reprezentační „áčko“ mám ještě čas.

V pátek vrcholí přípravné období zápasem se Slavií. Jaký máte pocit z celé přípravy z kolektivu hráčů?
Parta funguje na 150% a je to super kolektiv. Jsou tam skvělí kluci, jeden za druhého se docela slušně doplňujeme. Vedení realizovalo změny v kádru, které týmu prospívají a určitě budou prospívat i v soutěži, ať už se to týká Milana Hniličky, nebo třeba Ľubomíra Vaice. Vesměs všichni, kdo posílili klub, jsou hotoví a zkušení hráči, kteří už mají něco za sebou.

Jak se Vám hraje ve dvojici s Valdemarem Jirušem?
Když sem Valda minulý rok přišel, tak nás dal trenér Jandač dohromady. Je to hodně zkušený obránce, který odehrál několik kvalitních sezón ve Spartě, mně osobně hodně pomohl, pořád mi radí. Bavíme se spolu i o zápase jak hrát lépe. Zkrátka je to super hráč a člověk a hraje se mi s ním hodně dobře. Nevím jestli je on nadšený, že mě má, ale já jsem spokojený (smích)

První extraligový zápas sehrajeme na ledě Pardubic, což není lehký tým, byť jste ho v přípravě porazili 4:2.
Myslím si, že to bude úplně jiný tým, než tady hrál. Pardubice jsou známé tím, že v přípravě za to moc nevezmou, ale jakmile jde o body, tak je to úplně jiný tým. Je tam hodně zkušených hráčů, což dokázali v minulé sezóně, jen nechápu, jak mohli prohrát v play-off s Plzní.

Jaké jsou Vaše osobní cíle do této sezóny?
Chci se udržet v základní sestavě Bílých Tygrů, dále pak udělat víc bodů než v minulé sezóně, a pak se uvidí…

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěšných zákroků jak na ledě, tak i mimo něj.