Krásný pocit. Zastavilo se mi srdce, komentoval svou nominaci Ondřej Vitásek

„Zastavilo se mi srdce,“ popsal Ondřej Vitásek pocit poté, co se zprávu dozvěděl. „Jsem strašně rád, že to takhle dopadlo. Pořád nemůžu uvěřit, že se to děje. Přijde mi to jako sen, jak říkám, jsem rád, že to vyšlo.“ Sen o startu na mistrovství světa se stal skutečností v neděli 4. května, kdy Vladimír Růžička na tiskové konferenci odhalil svou nominaci.

A dokonce se při této příležitosti zastavil i u jména libereckého obránce, jehož označil za velké překvapení, ba co víc, o jeho místence na běloruský turnaj se rozhodl už po duelu Švédskem, který se odehrál na Oddset Hockey Games. „Přímo na tiskovce jsem nebyl. Ale kamarádi a známí mi říkali, že to proběhlo. Jsem rád, že mě takhle vyzdvihl, snad jsem ho tedy zaujal,“ neskrýval nadšení hráč, na jehož kontě nenalezneme ani padesátku extraligových startů.

Trenér národního týmu tak jasně ukázal, že Vitáskovi věří i přes minimální zkušenosti s elitním hokejem. Ostatně jeho cesta z 1. ligy na jeden z reprezentačních vrcholů během jedné sezony se stala námětem mnoha rozhovorů a debat. „Je úžasné, že se to takhle sešlo,“ neskrýval ani sám hráč. „Když si vezmu, že sezonu jsem kvůli zdravotním potížím začínal v Benátkách... Takové věci se nestávají každý den.“

Tvrdá hra - jedna z věcí, kterou u Vitáska Vladimír Růžička ocenil.

Obdobná je zatím i jeho cesta reprezentačním výběrem. Na začátku dubna, v zápasech Euro Hockey Challenge, nastupoval povětšinou až ve čtvrté obranné dvojici a nic nenapovídalo, že by to mohl dotáhnout tak daleko. „Počítal jsem s tím, že budu nastupovat ve čtvrté lajně,“ vracel se k zápasům s Dány či Nory. „Postupně jsem se ale vypracoval až do druhé obranné dvojice. Ve Švédsku jsem v ní hrál se Zámorským ze Zlína a hrálo se nám spolu dobře.“

I přes stoupající důvěru, kterou pocítil právě na Švédských hokejových hrách, však s možností setrvání až do samého turnaje v Minsku nepočítal. „Stál jsem nohama pevně na zemi, vůbec jsem to nečekal. Snad jen po zápase s Finskem jsem trošičku doufal a říkal si, že by to třeba mohlo vyjít. Ale vůbec jsem s tím nepočítal, byl jsem hodně překvapený.“

Plnění snů však neskončilo samotným odletem na šampionát. Stále teprve třiadvacetiletý obránce patří mezi generaci, kterou od mládí udivoval svým hokejovým umem legendární Jaromír Jágr, s nímž už ve Švédsku usedl do jedné kabiny a vstoupil na led.

„Když jsem byl malý, každý chtěl být jako Jarda Jágr. Hrát v NHL, dávat góly a být slavný,“ potvrzuje. „Mám velkou radost, že mám možnost hrát s ním v jednom týmu. Okoukat věci co dělá, něco se přiučit. Je to splnění dalšího snu.“

Snění však musí v příštích dnech stranou. „Nejedeme tam na výlet, chceme uspět,“ říká Vitásek k týmovým ambicím zcela jasně. „Bylo by skvělé, kdybychom se vrátili s nějakou plackou. Já osobně jedu makat a snažit se pomoct týmu, být platným hráčem. Uvidíme, jak to dopadne dál.“

O tom, že přerovský odchovanec bude platným členem národního týmu i na mistrovství světa, je podle všeho Vladimír Růžička přesvědčen. Ondřeje Vitáska totiž zapsal mezi jednadvacet jmen, která zasáhnou do turnaje od prvního zápasu. Ten čeká české hráče v pátek od 19 hodin a 45 minut a soupeřem jim budou Slováci. Vitásek by podle všeho měl začít jako sedmý bek, že bychom byli svědky dalšího šplhu sestavou?