Nostalgie, vzpomíná Vampola. Vrátil se do haly se zlatým nádechem

sobota 23. srpna 2014

Vítězslav Čermák

Kolín n.R./Liberec - Často se kolem sebe rozhlíží, sem tam si něco vyfotí. A vzpomíná… Petr Vampola má na co. Vždyť se s Bílými Tygry vrátil na místo činu tam, kde před čtyřmi lety národní tým senzačně vyhrál poslední zlato z mistrovství světa. Liberecký útočník byl tehdy u toho. Teď by chtěl v kolínské Lanxess Areně uspět znovu. „Záleží mi na tom,“ říká před dnešním zápasem hokejové Champions League.

Přepadla vás nostalgie, když se tu kolem sebe rozhlížíte?
Přepadly mě hlavně příjemné vzpomínky. Byl to asi největší vrchol mé kariéry, před čtyřmi lety jsem si to neuvědomoval, ale tehdy mi všichni říkali, že si to budu užívat až postupem času. Hokejový život utíká a já jsem se teď na tohle místo vrátil, abych si tu mohl znovu zahrát. A dokonce sedět ve stejné kabině jako tehdy.

Nemáte z toho husí kůži?
Ani ne, spíš vzpomínám na všechny ty lidi, co byli u toho. Na to, co se dělo celý turnaj a co se dělo po něm. A taky na kluky, kteří to vyhráli a už bohužel nejsou mezi námi.

Vzpomínáte ještě často na zlatý šampionát z roku 2010?
Ano, byl to můj největší úspěch, navíc jsem se tu potkal se skvělými kluky. Byl to úžasný zážitek. A to, co jsme dokázali, na to se nedá nevzpomínat.

Co si s tím turnajem nejvíce spojujete?
Já si hlavně neuvědomoval, co se děje. Nejdřív se nám nedařilo, pak jsme vyhráli pět zápasů za sebou a najednou jsme byli zlatí. Nikdo to po tom začátku nečekal, padla na nás velká euforie. Jsem rád, že jsem něčeho takového dosáhl. Ale doufám, že si ještě nějaký týmový úspěch prožiju.

Tehdy s formou týmu stoupala i vaše forma. Začínal jste ve třetím útoku, ale ve finále už jste dělal centra Jaromíru Jágrovi v elitní formaci.
Je to tak. Když se nám nedařilo, udělaly se razantní kroky a já byl přehozen do první pětky. Od té doby už jsme neprohráli. Vážím si toho o to víc, protože jsem měl v týmu nějakou roli a myslím, že jsem ji i splnil. Bylo to zkrátka úžasné.

Vyhovuje vám tahle aréna po herní stránce?
Když tu vyhrajete zlato, nespokojeni být asi nemůžete. (směje se) Ale je fakt, že když jsme byli dneska na rozbruslení, pořád jsem pokukoval okolo. Ať si každý myslí, co chce – to, že jsem byl součástí tehdejšího týmu, toho si nesmírně vážím dodnes. Navíc ta stejná kabina… Je to fakt nostalgie.

Napadlo vás, že byste si ve stejné hale mohl ještě někdy zahrát?
Vůbec. Po tom titulu to bylo všechno tak hektické, že jsem se s ní ani nestihl pořádně rozloučit. Budu se snažit, abychom s Libercem dneska vyhráli, klidně pro kluky vypíšu i nějakou svačinu. Víte, mně záleží, abychom tu uspěli. Je to pro mě něco výjimečného.