Návrat na led? Aktuálně to nehrozí, směje se Petr Nedvěd

Petře, co pro tebe liberecký hokej znamená?
V Liberci jsem s hokejem začal, vždy jsem se tu cítil doma. Jsem proto rád, že jsem tu měl na konci kariéry možnost odehrát tu pár sezon. Jen je škoda, že jsme to nikdy nedotáhli do vítězného konce.

Ještě před rokem nosil Petr Nedvěd liberecký dres

Málokdo ví, že jsi během postupové sezony také odehrál za Tygry jedno utkání. Vzpomínáš si na to?
Jestli si to dobře pamatuji, tehdy jsem neměl podepsanou novou smlouvu v NHL. Tím, že ještě v Americe soutěž nezačala, mohl jsem tu v první lize hrát. Ani nevím, jestli by to vůbec šlo dnes, ale tehdy jsem v Liberci takto mohl alespoň jeden vítězný zápas odehrát.

Co pro tebe znamenal postup Liberce do extraligy?
Po pravdě, jako malý jsem tu chodil na druhou nebo první ligu a tehdy jsem si nikdy ani nemyslel, že by tu někdy mohla extraliga být. Ten hokejový stánek, jaký tu dnes stojí, byl tehdy pro nás naprosto nepředstavitelný. Jsem za to hrozně rád. A rozhodně se sluší poděkovat Petru Syrovátkovi, že to tu dal takhle dohromady, máme v Liberci takovou krásnou halu a koneckonců hlavně extraligu. Fanoušci už to dnes možná berou jako samozřejmost, ale tehdy to byl v našich hlavách spíš sen, který se nemusel vůbec uskutečnit.

Jak se ti po konci kariéry žije bez hokeje?
Musím říct, že mi moc chybí. Je mi po hokeji smutno. Shodou okolností jsem na ceremoniál přiletěl z Miami, kde člověk přijde na jiné myšlenky, a pomohlo mi to na něj trochu zapomenout. Když jsem byl tady, chybělo mi to mnohem víc, chodil jsem na hokej, bylo to kolem prostě mnohem víc. Mám o hokeji minimálně jednou dvakrát do týdne nějaké sny, že buď hraju, budu hrát nebo je dobře, že už nehraju (směje se). Opravdu mi chybí, ale musím se s tím smířit.

Na jak dlouho ses z Ameriky vrátil?
Budu tady asi měsíc, ale pak mám v plánu se znovu do teplých krajin vrátit (úsměv).

Asi jsi zaregistroval, že se v extralize změnilo posuzování faulů hokejkou. Nelituješ trochu, že jsi to jako technický hráč nezažil?
No, ono by to sice bylo dobré, ale já hokejku také trošku víc používal, takže jak se znám, strávil bych mnohem více času na trestné lavici! (smeje se) Člověk by tomu musel trošku přizpůsobit hru, to je jasné. Ale pro mě by to přeci jen asi bylo lepší, bylo by tu více prostoru a hráči s podobným stylem, jako já, z toho nejspíš můžou profitovat.

Chystáš se znovu nějak angažovat v hokeji?
V momentální chvíli ne, jsem na tom vlastně stejně, jako když jsem končil kariéru. Kdyby tu bylo potřeba nějak pomoct... Ale to teď není aktuální. S Petrem Syrovátkem se sice bavíme, filozofujeme o hokeji, ale to je tak všechno.

Takže je teoreticky možné, že by ses ještě mohl někdy objevit na ledě?
To se zeptejte Petra! (směje se) Uvidím, momentálně rozhodně ne. Možná je to písnička budoucnosti, ale teď to nehrozí.