Jaroslav Balaštík: Liberec je klub na úrovni s velkými ambicemi

Jaroslave, jak se celý příchod do Liberce seběhl?
Proběhlo to docela rychle. Měl jsem nejprve telefonát s trenérem Čadou, před zápasem ve Zlíně jsme se i sešli na takovém hodinovém setkání. On mi řekl své představy, jak by to mohlo fungovat, a to mě utvrdilo v tom, že bych do Liberce rád přišel a mužstvu pomohl k co nejlepším výsledkům.

Jaroslav Balaštík v libereckém dresu

Čím byla liberecká nabídka zajímavější, než ty ostatní?
Vždy jsem Liberec bral jako dobrý klub s krásnou halou a skvělým zázemím pro hráče. Chybělo tu jen opravdu málo, aby se dostal mezi nejlepší v celé extralize. A právě to mě sem zlákalo. Je to zkrátka tým na úrovni s velkými ambicemi.

Řešil jste s vedením svou roli na ledě?
Roli jsme příliš neřešili, trenér mě tu akorát představil mužstvu s tím, že ode mě očekává dobrý hokej.

Problémem Bílých Tygrů jsou hlavně přesilové hry. Očekáváte, že právě v nich byste mohl týmu pomoct?
Asi ano, vnímám to tak. Na tuto roli jsem po většinu kariéry zvyklý. Ale přesilovky jsme zatím na tréninku cvičili jen jednou, takže teprve uvidíme, jak budou složené a jaké budou mé role na ledě. Já to budu respektovat a snažit se naplnit představy trenérů.

S kým jste zatím v útoku trénoval?
Zatím s Petrem Vampolou a Brankem Radivojevičem. Ale to ještě nemusí nic znamenat, protože to tak bylo během reprezentační přestávky, když bylo několik kluků pryč. Lajny se na páteční zápas dají dohromady asi teprve teď.

Překvapilo vás tu něco oproti původním očekáváním?
Zatím ne, vše jde podle plánu (směje se). Jsem tu velmi spokojený. Dosavadní tréninky byly náročné, hodně se dbalo na fyzickou kondici. Teď jsme se v úterý po krátkém volnu sešli a vše se už směřuje k pátečnímu zápasu s Třincem. Snad budeme všichni nachystaní na sto procent a při mé premiéře zvítězíme.

Než jste podepsal smlouvu, musel jste si ji nadneseně řečeno zasloužit během několikadenní zkoušky. To pro vás asi byla neobvyklá situace?
To jsem asi ještě nikde nezažil (úsměv). Ale byli jsme na smlouvě předem domluvení s tím, že se na konci týdne buď podepíše, nebo ne. Myslím, že to bylo férové pro obě strany. Zkrátka přijeď, zatrénuj si s námi a uvidíme, jak na tom jsi. Přeci jen, měsíc a půl jsem nehrál, takže je pochopitelné, že mělo vedení obavy, jestli jsem po všech stránkách v pohodě, nebo ne. Jsem rád, že to vyšlo a můžu tu do konce sezony být.

Jak jste se vlastně do této chvíle od konce ve Zlíně připravoval?
Trénoval jsem individuálně, snažil jsem se být alespoň čtyřikrát týdne na ledě, ale to je nyní v sezoně trošku složitější, protože je tam plno. Hodně jsem také běhal a chodil do posilovny. Snažil jsem se zkrátka každý den trénovat a udržet se v co nejlepší kondici.

Případný konec kariéry jste si asi ještě nepřipouštěl, že?
Ne, nad tím jsem rozhodně vůbec neuvažoval (směje se).

Když jste se dozvěděl o zájmu Liberce, jak moc jste studoval tabulku, kolik kam chybí bodů?
Já se hlavně vždy nejdřív dívám dolů, pod sebe. A tam je tabulka neuvěřitelně vyrovnaná. Zatím se vůbec nedá říct, která mužstva půjdou do baráže, předkola nebo koneckonců do šestky. Takže třeba že bych se díval, jak na tom Bílí Tygři jsou v tabulce, a že bych se rozhodoval jen podle toho, to vůbec ne.

Máte pověst skvělého střelce, to se od vás očekává asi i zde?
Tak to bývalo asi celou kariéru. Beru to tak, jak to je, a pokusím se svou hrou pomoct mužstvu v tabulce co nejvýš.

A na jak vysoké mety tedy cílíte?
Ono je do dubna ještě mnoho času. Z vlastní zkušenosti vím, že je hlavní se dívat na ten nejbližší zápas, takže konkrétně teď na ten páteční. Je to sice fráze, ale nejvíc se teď soustředíme na Třinec.