Vítězství nad Karlovými Vary? Zápas ubojovaný charakterem, hlavou a srdcem, měl jasno Ján Lašák

Utkání 38. kola skýtalo libereckým Bílým Tygrům jedinečnou šanci, jak předchozí dvě prohry karlovarské Energii oplatit. Kdo ale čekal na gólové žně, musel z útrob Home Credit Areny odcházet nespokojený. Na úvodní a vlastně jediný gól totiž diváci čekali první dvě třetiny marně. K brance otevírající konto zápasu měli navíc zejména v úvodní části blíže hosté. „Chvilkama byli lepší, my hráli ukvapeně, pálili jsme po sobě zbytečně puky a nedali jsme si to normálně na hůl,“ nešetřil týmovou sebekritikou Tomáš Urban.

Naopak na účet gólmana Lašáka si vypůjčil jen samá lichotivá slova: „Jánko je výborný gólman, dokáže se sám nabudit a je vidět, že ho to baví. Vyhecuje se tak, že nás podrží i v oslabeních. Věříme mu na sto procent a on věří nám.“ Pochvalné ódy jsou v případě libereckého gólmana rozhodně na místě. Jánko nejenže zlikvidoval všech třiatřicet karlovarských pokusů, ale připsal si i druhou vychytanou nulu v sezóně.

Střelec jediného gólu a nejlepší hráč utkání na straně Liberce Tomáš Urban.

První dvě třetiny v podání Liberce si ale přílišná slova chvály nezasloužily. Výkon Tygrů v nich totiž působil spíše mátožným a utrápeným dojmem. Ačkoliv si Čadovi svěřenci vynutili čtyři přesilové hry, ani jednu v gól nepřetavili. Znovu se tak projevil přesilovkový handicap, který Tygry provází prakticky od začátku sezóny. „V tréninku to cvičíme, někdy to jde, někdy ne. Musíme to odlehčit. Musíme střílet a nějak to tam domlátit,“ snažil se najít recept na úspěšné přesilovky Urban.

Dějištěm hry během druhé třetiny byl povětšinou sice prostor před Závorkou, ten ale sršel sebevědomím a předváděl jeden jistý zákrok za druhým. A pomyslného smeknutého klobouku se dočkal i od svého protějšku v bráně Jánka Lašáka. „Jejich gólman chytal velmi dobře, v klidu. Měl hromadu výborných zákroků, šla z něho velká jistota.“ Jedním dechem ale dodal: „Je to velmi nepříjemné, když se koukáte na zápas z branky a hra se k vám nedostane.“ A vzápětí si s úsměvem na rtech i lehce rýpl do svých kolegů: „ Ale zase známe naše přesilovky. Takže jsem musel zůstat připravený, protože jsem věděl, že jeden gól může rozhodnout.“

V tom se Ján Lašák nemýlil. K fotbalovému výsledku 1:0 dospělo utkání v závěrečné třetině po trefě Urbana, kdy se Liberečtí v kabině vyburcovali k lepšímu hernímu projevu. „ Věřili jsme si. Řekli jsme si, že máme navrch, že budeme trpěliví, půjdeme si za tím a urveme to.“

Jak řekli, tak udělali. A byl to právě Tomáš Urban, který se spolu s Michalem Bulířem ve 46. minutě vydal na výlet do útočného pásma, a nakonec to za tygří smečku urval sám. „Chvíli jsem přemýšlel, že bych to dal Michalovi Bulířovi, ale přišlo mi to riskantní. Tak jsem zavřel oči, vystřelil a dal to mezi nohy gólmana,“ popisoval liberecký forvard gólovou situaci, jakoby to byl recept na bábovku.

Jednoduché skórovat pro Liberec, který se na tuto jedinou trefu načekal přes dvě třetiny, ale rozhodně nebylo. „Někdy se stane, že ten zápas musíte ubojovat charakterem, hlavou a srdcem. Dnes to byl takový zápas,“ vyslovil se rozzářený Lašák. Ten ještě pár minut po zápase neměl tušení, jaká situace po jejich tříbodové výhře v tabulce nastala. „Vůbec nevím, jak to vypadá, kluci v kabině říkali nějaké výsledky. Já ale stále vypouštím endorfiny radosti a ostatní neřeším,“ usmíval se.

My to ale víme. Liberec se po výhře vtěsnal s 53 body na osmou příčku mezi sedmou Plzeň a deváté Vítkovice a po šňůře osmi domácích zápasů, ve kterých bodoval, tak stupňuje své tempo v honbě za předkolem. Nebo snad i čtvrtfinálem?