Kluci mi říkají Mahoney, představuje se týmový fyzioterapeut Daniel Obyt

Kudy vedla vaše cesta k Bílým Tygrům?
Dostal jsem se k tomu přes kolegy z Liberce a Jablonce. Hokej jsem sám nějakých třináct let hrát, takže pro mě bylo jeho spojení s fyzioterapií jasnou volbou. Bez většího rozmýšlení jsem nabídku přijal.

Jaké je potřeba vzdělání, aby se člověk stal fyzioterapeutem extraligového týmu?
V současné chvíli jsem bakalářem fyzioterapie, studoval jsem tři roky na Fakultě tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově v Praze. Teď ještě dokončuji magisterské vzdělání a v září mě čekají státnice.

Co je vlastně přesnou náplní práce fyzioterapeuta?
Starám se o kompletní pohybový aparát hráčů. U hokejistů jsou některé partie zkracovány, oslabovány. Každý má své individuální problémy, třeba podle postavení nebo stylu bruslení, takže se také ode mě vyžaduje značně individuální přístup.

Má působení u sportovního týmu nějaká specifika oproti běžné praxi?
Hlavně tu jde o uvolňování nohou, které jsou jinak v zápřahu pořád. Ale nevidím v tom nic odlišného oproti ostatním lidem, jsou zkrátka akorát více vytěžování.

Předchozí fyzioterapeut Jan Krňoul byl také v kabině častým terčem různých vtípků, převzal jste i tuto roli?
Kluci si ze mě dělají srandu, ale to zkrátka k hokeji patří. Sám jsem v hokejovém kolektivu byl a vím, že všude jsou určití „otloukánci“, kteří jsou terčem těchto žertů. Člověk to musí brát s humorem.

Můžete prozradit nějaký konkrétní vtip?
Například hned po týdnu, bylo to v listopadu, mě kluci překřtili přezdívkou „Mahoney“. Je to podle postavy z Policejní akademie. Tehdy jsem dodržoval Movember, měl jsem tedy pořádný knír a prý i jeho postavu. Filip Pešán mi dokonce říkal, že jsme si podobní. (úsměv)

Váš předchůdce zároveň i brousil brusle, je to také váš případ?
To ještě ne, k bruslím jsem se zatím nedostal! (směje se) Samozřejmě, že kustodům občas pomáhám, když je potřeba něco nanosit, rychle odtahat věci na zápas a podobně. Jsme tu relativně malý realizační tým, takže když je něco potřeba, spolupracujeme na tom všichni. Uvidíme, jestli se v budoucnu dostanu také k něčemu jinému, než k fyzioterapii (úsměv).

Můžete prozradit nějakou specialitu na některého z hráčů?
Hlavní partie, na kterých většinou pracuji, jsou stehna a záda, většinou nejde o nic, co bych nečekal.

Kde jste vůbec působil před příchodem k Tygrům?
Pracoval jsem na soukromé rehabilitaci. Lidé tam přijdou od neurologa s poukazem, kde doktor rozepíše, co by se mělo s pacientem dělat. Já si to musel zapsat a začít provádět ty doporučené procedury.

Vaše práce je časově velmi náročná, jak se vám v tomto působišti líbí?
Jsem tu zatím dva měsíce a teprve si zvykám. Byl jsem zvyklý přes týden pracovat, osm až deset hodin denně jsem byl u pacientů a víkendy jsem měl volné, ale teď je to spíše naopak. V týdnu se trénuje, takže v aréně strávím hlavně dopoledne, a o víkendech jsem s nimi naopak celý den. Navíc hodně cestujeme, člověk je z autobusu takový polámaný... Zkrátka je to něco jiného. Jde tu hlavně o samotnou práci, v ordinaci jsem zase měl na starost hodně administrativní činnosti, což mi zde odpadlo.